ALHAZZANI, Waleed, et al. Surviving Sepsis Campaign Guidelines on the management of adults with coronavirus disease 2019 (COVID-19) in the ICU: first update. Critical care medicine, 2021, 49.3: e219-e234. [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://journals.lww.com/ccmjournal/pages/articleviewer.aspx?year=2021&issue=03000&article=00021&type=Fulltext
FLAJŠINGROVÁ J., et al. Příjem a třídění pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://csim.cz/wp-content/uploads/07_DP_SUMMK_CSARIM_CSIM_Prijem-a-triage-pacienta-s-COVID-19-na-UP_verze_070420_final.pdf
CAPUTO, Nicholas D., Reuben J. STRAYER a Richard LEVITAN. Early Self‐Proning in Awake, Non‐intubated Patients in the Emergency Department: A Single ED’s Experience During the COVID‐19 Pandemic. Academic Emergency Medicine [online]. 2020, roč. 27, č. 5, s. 375–378. ISSN 1069-6563. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32320506/
BALÍK, M., et al. Použití kortikosteroidů u COVID-19. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://csim.cz/wp-content/uploads/Kortikosteroidy-u-Covid-19_5.10.2020.pdf
JUMA, Salina; TAABAZUING, Mary-Margaret; MONTERO-ODASSO, Manuel. Clinical frailty scale in an acute medicine unit: a simple tool that predicts length of stay. Canadian Geriatrics Journal, 2016, 19.2: 34. [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4922366/
ZUCMAN, Noémie, et al. Prediction of outcome of nasal high flow use during COVID-19-related acute hypoxemic respiratory failure. Intensive care medicine, 2020, 46.10: 1924-1926. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00134-020-06177-1
COOK, T. M., et al. Consensus guidelines for managing the airway in patients with COVID‐19: Guidelines from the Difficult Airway Society, the Association of Anaesthetists the Intensive Care Society, the Faculty of Intensive Care Medicine and the Royal College of Anaesthetists. Anaesthesia, 2020, 75.6: 785-799. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/anae.15054
NATIONAL HEART, LUNG, AND BLOOD INSTITUTE ARDS CLINICAL TRIALS NETWORK. Higher versus lower positive end-expiratory pressures in patients with the acute respiratory distress syndrome. New England Journal of Medicine, 2004, 351.4: 327-336. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa032193
NATIONAL HEART, LUNG, AND BLOOD INSTITUTE ARDS CLINICAL TRIALS NETWORK. Ventilator protocol card. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: http://www.ardsnet.org/files/ventilator_protocol_2008-07.pdf Doporučený postup „COVID-19“ ČSARIM a ČSIM - Ventilační podpora u pacientů s COVID-19. 2020. Dostupný z: https://csim.cz/wp-content/uploads/06_DP_COVID_CSARIM_UPV_verze_1_050420_final.pdf
FERRANDO, Carlos, et al. Clinical features, ventilatory management, and outcome of ARDS caused by COVID-19 are similar to other causes of ARDS. Intensive care medicine, 2020, 46.12: 2200-2211. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s00134-020-06192-2 GUÉRIN, Claude, et al. Prone positioning in severe acute respiratory distress syndrome. New England Journal of Medicine, 2013, 368.23: 2159-2168. [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné z: https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/nejmoa1214103
MÁCA, Jan. ARDS v klinické praxi. Maxdorf Jessenius, 2019.
Life In The Fastlane. https://litfl.com/coronavirus-disease-2019-covid-19/
Pacient s COVID-19 v nemocniční péči
COVID-19 je v současné době celosvětovým problémem. Pacienti vyžadují specifickou péči již během prvotního zajištění na odděleních urgentního příjmu. Celá řada pacientů je pro rozsáhlou virovou pneumonii od přijetí dependentních na vysokoprůtokové oxygenoterapii a vyžaduje hospitalizaci na lůžku jednotky intenzívní péče. U části z nich dochází i přes veškerou léčbu k progresi plicního postižení až do formy syndromu akutní respirační dechové tísně s nutností analgosedace, tracheální intubace a napojení na umělou plicní ventilaci. Adekvátní výměny krevních plynů pak nelze často dosáhnout při nastavení protektivní formy umělé ventilace. A proto se musí lékař uchýlit k použití pronační polohy a v nejtěžších případech také k metodám extrakorporální oxygenace. Tento algoritmus je rozdělen do dvou částí a řešitel se může hned v úvodu rozhodnout, zda se chce věnovat péči o nemocného s COVID-19 na urgentním příjmu nebo sehrát roli intenzivisty.
doc. MUDr. Jan Máca, Ph.D. Zástupce přednosty pro vědu a vzdělávání Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava
Onemocnění způsobené SARS-CoV-2 (COVID-19) je vysoce aktuální problematikou, pandemického charakteru, která vede celosvětově k velké zátěži pro zdravotní systém, a u těžkých forem i k významnému nárůstu morbidity a mortality. Syndrom akutní dechové tísně (ARDS) na podkladě COVID-19 obvykle vede k život ohrožující poruše výměny respiračních plynů, která nelze řešit pomocí protektivního nastavení konvenční umělé plicní ventilace či pronační polohou, a je nutno uvažovat o zahájení podpory metodou extrakorporální membránové oxygenace (ECMO). Zvládnutí péče o pacienty s COVID-19 při jejich příchodu do nemocnice, např. přes urgentní příjem (UP), potažmo hospitalizace na jednotce intenzívní péče (JIP), je tedy aktuálně stěžejní součástí pracovní náplně mnoha zdravotnických pracovníků nejen v ČR. Prezentovaný algoritmus je přehledným návodem, jak vést management COVID-19 pacientů ve dvou stupních závažnosti, kdy ve dvou větvích logicky popisuje zdravotní péči od UP až po JIP.
Klíčová slova: covid-19, intenzivní péče, respirační infekce, ventilace
vloženo: 1. 6. 2021 | poslední úpravy: 6. 6. 2021
