AULA B 22
Slavnostní zahájení
XVI. ročník Konference AKUTNĚ.CZ byl slavnostně zahájen dr. Štouračem (Brno). Na úvod poděkoval organizátorům a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na jejíž půdě se konference koná. V zahájení pokračoval děkan fakulty dr. Repko (Brno) a ředitel FN Brno dr. Rovný (Brno), kteří v krátkosti poděkovali portálu AKUTNĚ.CZ za organizaci a popřáli všem účastníkům příjemný kongres. Pokračovalo se uvítáním významných hostů a byla předána ocenění. Cena Jiřiho Macha za nejlepší publikaci autora do 35 let byla udělená dr. Tereze Musilové. Slavnostní zahájení pokračovalo udělením oceněním Osobnosti AKUTNĚ.CZ in memoriam 2024, která byla věnována zesnulému dr. Romanu Krausovi. Cenu Osobnost AKUTNĚ.CZ 2024 získal dr. Křikava (Brno). Program pokračoval křestem knih Urgentní medicína a Perioperační medicína nejen pro praktické lékaře. Na závěr dr. Štourač popřál všem příjemně strávený kongres a pozval účastníky do clubu Enter, ve kterém proběhne společenský večer.
Úvodní blok
Úvodní blok zahájil dr. Křikava (Brno) s přednáškou Úsvit a soumrak inhalační anestezie. Na začátku shrnul historii používané anestezie, kdy bylo první úspěšné podání etheru k chirurgickému výkonu už v roce 1846. Po historickém okénku přešel k výhodám a nevýhodám používaných inhalačních anestetik. Momentálně máme v České republice registrovaná jen 3 inhalační anestetika, a to sevofluran, desfluran a rajský plyn. Jako důležitý byl zmiňovaný jejich dopad na životní prostředí, kdy
Proto je důležité při anestezii myslet i na životní prostředí. Druhá přednáška bloku byla na téma Top publikace z Monitoringu článku AKUTNĚ.CZ od dr. Klučky (Břeclav, Brno). V porovnání používání videolaryngoskopu a klasického laryngoskopu vyšly dvě metaanalýzy jednoznačně ve prospěch videolaryngoskopu, jehož požití značně zvyšuje úspěšnost prvního pokusu. Z dalších významných doporučení z nových publikací byly zmíněny například: využívání balónkové kanyly u novorozenců a dodržování ústní hygieny u kriticky nemocných pacientů. Poslední přednášku bloku přednesl dr. Ševčík (Ostrava) na téma Iracionalita a kritické myšlení. Svoji prezentaci začal zběžným vysvětlením rozdílu mezi korelací a kauzalitou a jako příklad uvedl, že za posledních 40 let značne narostla v ČR spotřeba alkoholu a výskyt obezity, a i přes to průměrná délka dožití narostla. Můžeme z toho usoudit, že to je díky tomu, že více konzumujeme alkohol a více se přejídáme? Pravděpodobně nikoliv. Jako další významné body uvedl celospolečenské problémy jako například zanedbávání prevence, iracionální zpochybňování informací, přelidnění a plýtvání.
Intenzivní medicína
Blok Intenzivní medicína zahájil dr. Kula (Ostrava) přednáškou Rezoluce zánětové odpovědi - možná klíč k řešení mortality septického šoku. V úvodu přednášky zdůraznil značnou mortalitu pacientů v septickém šoku. Až ⅔ mortality přitom tvoří pacienti, kteří reagují na tradiční léčbu a ještě 4 dny před smrtí mají stabilní orgánové funkce. U takových pacientů
Další přednáškou, s názvem Na poloze záleží, změna polohy léčí!, navázal dr. Otáhal (Praha). V úvodu pro lepší představu diváků přirovnal nemocnou plíci k mokré houbě, na kterou působí gravitace a ovlivňuje tak ventilaci. Pro správné nastavení UPV a zlepšení funkce nemocné plíce je proto zásadní poloha pacienta. Pro provedení a monitoraci správné polohy doporučuje využít systém elektrické impedanční tomografie (EIT) a automatické laterální terapie (ALT). Poslední přednášku Kde se protínají SÚKL a obor anesteziologie a intenzivní medicína zahájil J. Velík. Průnik těchto oborů se SÚKL viděl ve značném množství využívaných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Představil také rozdíly mezi použitím registrovaných a neregistrovaných léčivých přípravků. Ve druhé části přednášky představila K. Peštová specifika zdravotnických prostředků. Zdravotnické prostředky vhodné k použití jsou vždy označeny CE, v případě data výroby před 1998 nesou označení CCZ. I zdravotnické prostředky je možné použít off-label a to například pokud je prostředek FDA approved, lze požádat SÚKL o povolení výjimky pro použití. Závěrem SÚKL prosí o hlášení závažných nežádoucích příhod v souvislosti s používáním zdravotnických prostředků
Anesteziologie
Blok s názvem Anesteziologie zahájil Dr. Kutěj svou přednáškou na téma Předanestetické vyšetření od A do Z. Připomněl důležitost právní roviny předanestetického vyšetření, jako zápis o který se lékař může opřít v případě komplikací na sálech. Zmínil, že pacienta je nutné poučit o rizicích medicínskych výkonů, i když je výskyt komplikací raritní. Je to totiž pacientovo právo. Uvedl také, že k hodnocení fyzické zdatnosti pacienta před operací lze využít MET score, k hodnocení kognitivního stavu například Mini-cog test. Pan doktor také
Jako druhý vystoupil Dr. Horáček, který objasňoval vliv pohlaví na anestezii. Konkrétní vlivy genderu na anestezii spočívají v rozdílném vnímání bolesti, reakci na analgetika, prožívání hospitalizace, rozvoje komplikací hojení a v neposlední řadě také v rozdílném očekávání pacientů a pacientek. Z tohoto důvodu má mít náš vztah k pacientovi jakéhokoliv pohlaví nejvyšší standard a i ty nejlepší guidelines je třeba přizpůsobovat potřebám pacienta. Poslední přednáška byla věnovaná komplikacím regionálních blokád v éře ultrazvuku. Dr. Gabrhelík v ní zmiňoval nejčastější komplikace blokád jako infekci, krvácení a nebo neurologická postižení. I v současnosti, kdy máme k dispozici kontrolní metody v podobě ultrazvuku, platí, že ultrazvuk není samospásný a i v rukou zkušeného lékaře se mohou objevit potíže.
Varia
Poslední blok v aule s názvem *Varia* začal přednáškou Dr. Šeblové o etických dilematech pediatrické urgentní péče. Na začátku se probírala kontroverzní témata související s těhotenstvím, jako jsou potraty, kdo má prioritu při záchraně – matka nebo plod, nebo zda by měly těhotné ženy mít prioritu v triage. Poté se přešlo na děti, kde byl kladen důraz na zapojení dítěte jako autonomního jedince do rozhodování o léčbě spolu s rodiči a na nutnost jednat vždy v jeho nejlepším zájmu. Teoretický úvod o etice byl následně aplikován na kazuistiky o dětech vyžadujících pomoc urgentní a paliativní medicíny, kde se probírala různé etická dilemata, jako například: "Máme provést KPR na dítěti v paliativním režimu, pokud si to přejí rodiče?" Závěr přednášky navázal na etiku KPR a zaměřil se primárně na právo přítomnosti příbuzných při KPR a hlavní důvody jeho odmítání ze strany zdravotníků, přičemž nejčastěji uváděným důvodem bylo, že působí jako distrakce, a až na posledním místě byl uveden strach z případného soudního sporu. Druhá přednáška byla od Dr. Jany Djakow, která nám představila, co očekávat od nových ERC guidelines 2025. Sice nemohla říct konkrétní detaily, ale vysvětlila proces jejich vzniku na principu EBM (Evidence-Based Medicine). Popsala, jak se hodnotí "nejlepší možné důkazy" při tvorbě guidelines, kdy se posuzují výsledky vědeckých článků, jejich kvalita a metodika. Při tvorbě guidelines si definují požadované výsledky a cíle, faktory, které mohou k těmto výsledkům přispět. Jako příklad byla uvedena srdeční zástava, kde cílem byl příznivý neurologický výsledek. Zmíněné faktory se rozdělí do podskupin a následně se hodnotí jejich vliv na výsledek v porovnání s jinými alternativami, například podání nebo nepodání adrenalinu při KPR. Na základě tohoto procesu se autoři guidelines shodnou na konsenzu, který je poté zpřístupněn k veřejným komentářům a diskusi. Novinkou v nových guidelines bude zahrnutí pohledu "stakeholderů", jako jsou pacienti, rodiče, první zasahující a
Poslední přednáška s názvem "Kdyby byl James Bond lékařem, určitě by dělal ARO” od Dr. Beneše nám představila, jak se studuje medicína na Oxfordu. Fiktivní hrdina James Bond vystudoval Oxford a nastoupil na ARO na vymyšlené klinice A-MIC. Přednáška probíhala v humorném duchu, kde byla práce anesteziologa porovnávána s prací tajného agenta a jejich společné rysy, jako například nutnost zvládat stres, pracovat s moderními technologiemi a mnoho dalších, byly ukazovány na videích a obrázcích z filmů o Jamesi Bondovi. Názvy jednotlivých filmů, jako například “License to Kill” nebo “Live and Let Die”, byly vtipně přirovnávány k užitečným frázím, které se dají použít v paliativní medicíně.
Posterová sekce Medically Challenging Cases
Tento rok se zúčastnilo posterové sekce 6 vysoce kvalitních posterov. Po krátkém úvodu a přivítání ze strany hodnotící komise, začala jejich prezentace. Každý prezentující měl na shrnutí 4 minuty, další 3 minuty byly vyhrazeny na případné dotazy komise a publika. Témata jednotlivých posterů bola pestrá. Publikum mělo možnost vyslechnout si něco o historii anestezie a životě Augistína Göttingera, o managementu těžkého astma u novorozence, z kterého se nakonec vyklubalo neočakávané zdvojení aortálního oblouku. Následovaly 2 postery, které se věnovaly uštknutím exotickými zmijemi v Českej Republike. Po hadech se téma přesunula k off label použití 20% intralipidu na terapii intoxikacie Quetiapinem. Posterová sekce byla zakončená znovu na exotické vlně, na tematiku Afriky navázal i poslední poster, který se věnoval anesteziologické misi v Ghaně. Všechny postery byly výborně zhotovené, jak po stránce grafické, tak i obsahové, což odráželo i vysoký zájem publika. Děkujeme jednotlivým prezentujícím za jejich výstup a tešíme sa na vyhlášení vítězného posteru.
Paralelní sekce, B11/ 334
Pediatrická anestezie a intenzivní péče
První blok paralelní sekce zahájil úvodním slovem a uvítáním účastníků dr. Štourač. Navázal pan dr. Divák (Ostrava) s přednáškou na téma: Lze vychovat dětského anesteziologa na “dospělém” pracovišti? V úvodu přednášky bylo shrnuto, kdy je bezpečná anestezie u dětí, její rizika a časté komplikace. Bylo probráno, jak rizikovost snížit, a to především zaměřením se na kvalitní vzdělávání a trénink klinických dovedností. Zdůrazněna byla tedy zejména nutnost tzv. vnitřní odpovědnosti anesteziologa a ochota se stále vzdělávat. Zmíněna byla i vhodnost zařazení více praxe v oblasti práce s dětskými pacienty v rámci kmenového vzdělávání mladých lékařů anesteziologů. Další přednáškou navázal pan dr. Vafek V. (Brno) s tématem: Předoperační lačnění a další dogmata k revizi v dětské anesteziologii. V úvodu představil nový pohled na dětské předoperační lačnění s nastavením nového liberálního přístupu. Dalším tématem bylo použití Atropinu v dětské premedikaci, jeho současné využití a rizika. Dále byly diskutovány otázky intubace malých dětí bez použití myorelaxancií a využití rajského plynu v úvodu do dětské anestezie. Diskutována byla rovněž problematika tolerance bolesti u dětí, která je často komplikována obtížným rozpoznáním a léčbou této bolesti. V další části bloku přednesl pan dr. Popela (Brno, Olomouc) přednášku s tématem: Anestezie dětí v přednemocniční neodkladné péči a její specifika.
Diskutována byla také specifika v oblasti bezpečnosti, omezeného vybavení a omezeného prostoru při intervencích během letecké nebo automobilové dopravy, byla diskutována i otázka přítomnosti rodiče. Dále proběhlo představení základních technik, monitorace a farmak v PNP s důrazem na určení dávkování s použitím Broselowy pásky a potenciální úskalí tohoto systému. V závěru byla probrána důležitost spolupráce, soustavný trénink, vzdělávání a plánování. Celý blok zakončil dr. Kratochvíl (Brno) s přednáškou na téma: Specifika kraniotraumatu u dětí. Byla probrána epidemiologie, etiologie, definice, typy traumatu a iniciální management. Byla zdůrazněna důležitost pečlivé dokumentace a sběru dat. Dále nutnost pomýšlet na syndrom týraného dítěte, zejména v případech kraniotraumatu bez zjevné příčiny.
Vzdělávání
Po zahájení slavnostního bloku dr. Štouračem zahájil vzdělávací blok dr. Cvachovec, legenda oboru AIM, který nám přiblížil jakým způsobem se změnilo, a snad i posunulo, medicínské vzdělávání nejen v našem oboru. Zajímavý průlet od 70 let minulého století až po dnešní možnosti vzdělávání ukázal leckdy zjevně zmatečné a příliš uspěchané změny ve specializačním vzdělávání. Snad jedinou pozitivní změnou v našem vzdělávacím programu posledních let, je
který je i dle našich zkušeností u rezidentů ve velké oblibě.
Dr. Vafková navázala s publikacemi věnující se medicínskému vzdělávání. Navázala tak na nutnost nejen EBM, tedy Evidence Based Medicine, ale i Evidence Based Medical Education - medicínské vzdělávání založené na důkazech. Představila výběr deseti publikací, které mohou ovlivnit naše postupy a mohou nám být doslova průvodci v moderním vzdělávání, zejména zaměřeném na simulační vzdělávání. Součástí přednášky bylo i několik tipů a triků na zvládání obtížného debriefingu či lektorování v lektorské dvojici - opět nejen v rámci samotné simulace, ale postupy lze aplikovat v jakýchkoli vzdělávacích metodách. Vzdělávání na jih od nás, tedy v blízkém Rakousku, nám přiblížil dr. Stibor z rakouského Badenu. V rámci své přednášky se věnoval celé šíři vzdělávání v různých fázích profesního růstu, od přijímacího řízení na lékařské fakulty, přes specializační vzdělávání. Zajímavým faktem byl až tristní obraz vzdělávání (pregraduálního i postgraduálního) před rokem 2006, kdy neexistovalo žádné přijimací řízení ke studiu na lékařských fakultách, co vedlo k extrémnímu přehlcení lékařských fakult a nemožnosti absolvování standardních částí studia v předpokládané délce studia z důvodu omezené kapacity. Stejně tak neexistovaly atestační zkoušky - v dnešní době nepředstavitelné, že poslední zkoušky lékaři absolvovali vlastně naposledy ještě než se stali lékaři, tedy v rámci lékařské fakulty. V závěru přednášky představil i vlastní fungování systému vč. dalšího profesního růstu lékaře. Posledním řečníkem byl prof. Janík z Pedagogické fakulty MU, věnující se vzdělávání dospělých a tzv. profesního vzdělávání. Přinesl vhled do prapůvodního kontextu vzdělávání - nejen medicínského, ale i právního, teologického či pedagogického v historickém kontextu.
Porodnická anestezie a intenzivní péče
Oblíbený a již tradiční blok zahájil dr. Štourač a přivítal přednášející i účastníky. Úvodní přednášku „Co je nového v porodnické anestezii?“ zahájil dr. Bláha (Praha), který se zaměřil hlavně na téma nedostatečné funkce neuroaxiální anestezie. Vyzdvihl roli ultrazvuku při provádění nejen epidurální, ale i spinální punkce. A to hlavně u komplikovaných/obézních rodiček. Dále rozebral další rizikové faktory a důvody selhání epidurální/spinální anestezie. Navázala dr. Seidlová (Brno) s přednáškou „Kritický OHSS s překvapením“, která se zabývala komplikacemi při IVF. Popsala postup in vitro fertilizace a následně klinické příznaky ovariálního hyperstimulačního syndromu. Vysvětlila rozdíly mezi časným a pozdním syndromem a zároveň uvedla indikace k hospitalizaci. Zdůraznila význam monitorace bilance tekutin a laboratorních testů (doplňuje anti-Xa). Uvedla další postup a následné řešení při OHSS. Následně pokračovala dr. Pešková (Brno). Ve své přednášce „Varovné příznaky předcházející embolii plodovou vodou“ vyzdvihla všímavost vůči varovným příznakům, které mohou předcházet plně rozvinutému klinickému obrazu o několik hodin. Zdůraznila proaktivní přístup tzn.
Přednášku zakončila checklistem, který je ušitý na míru přímo pro rodičku a take home messages pro účastníky. Dále mikrofon převzala dr. Nosková (Praha), s tématem „Když nefunguje naše komunikace s rodičkou u císařského řezu“. Jak už název napovídá, vyzdvihovala důležitost komunikace anesteziologa s rodičkou hlavně u plánovaného CS. Uvedla základní informace, které by rodičky měly vědět. Zdůraznila zodpovězení otázek pacientky, postup CS, popřípadě uvedení komplikací, které by mohly nastat a jak se tyto situace řeší, atd. Uvedla špatnou komunikaci, stres, strach z celkové anestezie jako možnou příčinu pro rozvoj postpartální deprese. Přednáškový blok zakončila dr. Mannová (Havlíčkův Brod) s přednáškou „Co bych měl vědět, než podám oxytocin…“. Vysvětlila co to je oxytocin a jak působí - popsala jeho receptory a způsob uvolňování. Následně se zaměřila na indikace a postup podávání oxytocinu. Vysvětlila rozdíly mezi dávkami oxytocinu u různých případů (plánovaný/akutní CS, terapeutická dávka,…). Dále se krátce zmínila o nežádoucích účincích oxytocinu. Nakonec diskutovala podání oxytocinu vs karbetocinu.
Život zachraňující úkony – JAK TO UDĚLAT NEJLÉPE?
Blok přednášek zahájil Dr. Malý (Praha), který se zaměřil na problematiku predikce obtížného zajištění dýchacích cest (DAM). Vysvětlil, jak lze předvídat obtížnou intubaci, a zmínil různé skórovací systémy. Důraz kladl na důležitost preoxygenace a na přípravu záložního plánu. Zmínil manévry, které nám usnadní zajištění DC. Nakonec představil videolaryngoskop. Dr. Henlín (Praha) začal svoji prezentaci kvízem. Představil supraglotické pomůcky, typy a klasifikaci. Vyzdvihl jejich klíčový význam v algoritmu DAM a uvedl příklady využití při elektivních zákrocích. Přidal také pár praktických rad a zmínku o historii supraglotických pomůcek.
Dr. Brožek (Praha) začal kazuistikou. Ve své prezentaci podrobněji popsal základní principy fibrooptické intubace, přípravu alternativních postupů a řešení případných komplikací. Uvedl také statistiky týkající se komplikací při zajišťování dýchacích cest v anestezii. Vysvětlil přínos intubace při vědomí a uvedl příklady pacientů, kteří z této techniky mohou profitovat. Dr. Otáhal (Praha) se věnoval ve své prezentaci poslednímu kroku v algoritmu obtížného zajištění DC – CICO. Podrobně popsal metodu BACT (FONA), přičemž se zaměřil na nejčastější technické chyby, kterým je třeba se vyhnout. Představil i různé koniopunkční sety. Na závěr ukázal názorná videa, jak postupovat a také jak nepostupovat v případě CICO. Specifika pediatrické anestezie a zajištění dýchacích cest u dětí přiblížila Dr. Klabusayová (Brno). Popsala anatomické a fyziologické odlišnosti dětského věku a rozebrala možnosti využití laryngeální masky u dětských pacientů, také porovnala intubační rourky s manžetou a bez manžety, včetně jejich indikací.
Nakonec se věnovala problematice obtížného zajištění DC u dětí. V další přednášce se Dr. Kubalová (Zlín) věnovala intraoseálnímu vstupu. Představila dostupné technické vybavení a podrobně popsala správný postup inzerce. Také zdůraznila výhody intraoseálního vstupu a představila i možné komplikace této metody. Dr. Čiernik (Brno) se ve své přednášce věnoval urgentnímu přístupu do hrudníku, zdůraznil zásadní význam rychlé diagnostiky a odlišnosti v klinickém obraze při UPV. Představil různé způsoby i to, jak postupovat při správném provedení zákroku. Nastínil možné komplikace i strategie jejich zvládnutí.
Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů, B11/132
Co je opravdu důležité z jiného pohledu? Často opomíjeným, ale velmi důležitým tématům byl vyhrazen čas od 9:30 do 11:00. Blok přednášek Sekce mladých anesteziologů byl zahájen Dr. Klincovou. Dr. Štourač uvítal přednášející a posluchače. Poděkoval Dr. Klincové jako předsedkyni Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů za dlouhodobou spolupráci. Pan doktor dále zmínil důležitost lékařského kolektivu na oddělení a klinikách a jeho sounáležitost. Dr. Klincová představila Sekci mladých anesteziologů, která vznikla teprve v roce 2017, ale za dobu své působnosti dosáhla mnohých milníků. Dr. Pycz poděkovala za neocenitelnou práci dr. Štouračovi a dr. Klincové, dále pozvala na schůzku příznivců SMAI. Byla představena Dr. Kateřina Benešová, spolupředsedající, FN KARIM Plzeň.
Co je opravdu důležité z jiného pohledu?
Blok s názvem “Co je opravdu důležité z jiného pohledu?” zahájila Mgr. Grossová Klementová a představila důležitost komunikace s rodiči z pohledu matky dvou dětí. Zdůraznila, že hospitalizace dětí je pro rodiče náročné období plné emocí, obav a nedorozumnění, ve kterém rodiče potřebují podporu blízkých a lékařů a někdy také psychologickou pomoc. Zmínila také specifika rodiče jako zdravotníka, což může mít své výhody, ale také výzvy, kdy znalost o nemocech může vést až k úzkostem.
Mgr. Grossová Klementová dále potvrdila, jak mohou slova ubližovat i léčit. Na závěr zmínila negativní dopad dosahu médií na rodiče a jejich následný strach z operační léčby. Dr. Klincová na začátek uvedla kazuistiku, kde sama vystupuje v roli pacienta a přibližuje její zákrok a hospitalizaci na oddělení ORL FN Brno. Dle jejích zkušeností je pro pacienta důležité mít vše co nejrychleji za sebou. Zmínila také specifika rozhovoru s operatérem i anesteziologem a dostatečnou informovanost a porozumění ze strany pacienta. Paní doktorka na závěr vyzdvihuje zachování intimity a autonomie pacienta. Dr. Horáček z FN Motol na úvod přednášky vysvětluje, co představuje Enhanced Recovery After Surgery (ERAS). Je to soubor postupů zahrnující multidisciplinární přístup k pacientovi v celém perioperačním období. Smyslem je minimalizace komplikací, snížení morbidity a zkrácení zotavení a doby hospitalizace. V přednášce se dále zamýšlel nad důležitostí a smysluplnosti ERAS. ERAS je sice podle Dr. Horáčka nový standard hospitalizační péče, ale musí být modifikován podle místních podmínek a zvyklostí. Na závěr bloku dr. Stolz nabídl pohled chirurga. Zdůraznil, že pro chirurga je důležitý klidný a relaxovaný pacient. Dále se zabýval časovou efektivitou práce na operačních sálech. Důležitá je podle dr. Stolze vzájemná komunikace mezi chirurgem a anesteziologem jak předoperačně, tak i během výkonu. Zmínil také pooperační péči o komplikované pacienty a zdůraznil spolupráci v ose chirurg-anesteziolog-pacient.
Co je opravdu důležité z pohledu odborníků? Guidelines ESAIC
Dr. Ťoukálková (Brno) prezentovala nové guidelines pro lačnění u dětí. Hlavní novinky spočívají v možnosti podávání čirých tekutin až do 1 hodiny před výkonem, u kojenců je podporované kojení až do 3 hodin před úvodem do CA a došlo taktéž ke změně u používání umělých formulí u kojenců. Pokud je dítě po výkonu plně zotavené z anestezie, neměly by mu být odepřené tekutiny. Dr. Nalos (Ústí nad Labem) zmínil důležité časové intervaly mezi antikoagulační terapií a regionální anestézií. Vyzdvihl rizikovost epidurálního krvácení, které by dle něj mělo být vyřešené do 6 hodin od vzniku. Dr. Štětková (Brno) zdůraznila hlavní specifika anestezie u novorozenců a dětí do 1 roku. V intubaci je to
a jako hlavní problémy vypíchla laryngospazmus a desaturaci. Dr. Bláha (Praha) zakončil tento blok a věnoval se managementu perioperačního krvácení. Zmínil kdy je důležité si včas zavolat pomoc, monitorovat vitální funkce a laboratorní výsledky včetně Ca2+. Terapii je třeba stavět na podávání balancovaných roztoků, vasopresorů a hemokoagulační podpory podáváním Exacylu, fibrinogenu a také je třeba sledovat teplotu. Pokud je nutná další koagulační podpora je třeba podat plazmu a volit spíše restriktivní přístup k podávání krevních složek.
Co je opravdu důležité v rámci specializačního vzdělávání?
Poslední blok sekce mladých anesteziologů a intenzivistů zahájil dr. Mrozek, který se věnoval tématice co je důležité v rámci specializačního vzdělávání. Nejprve načrtnul základní vlastnosti, které by specializační vzdělávání mělo mít. Stabilita, splnitelnost, finanční i místní dostupnost a mnohé další faktory by měli vést k produkci kvalitních specialistů. Sen budoucnosti dr. Mrozka vypadá následovně: méně specializačních oborů, délka maximálně 5 let, nástup na stipendium, které by dotoval stát a né nemocnice, či výběr rezidenta dle schopností a studijních výsledků. Kolik z toho se stane skutečností, zůstává v této době otázkou. Od 1/1/2025 by měla přijít do platnosti nová vyhláška, která bude pravděpodobně mimo jiné pojednávat o zrušení společných povinných kurzů, či zkrácení doby mezi splněním podmínek a možností skládat atestační a kmenovou zkoušku, která je nyní 60 dní před termínem zkoušky po splnění všech podmínek. Na závěr dr. Mrozek zmínil pár, podle jeho slov, “nevyžádaných” rad pro studenty medicíny a lékaře čerstvě po škole. Jeho hlavní radou bylo vybrat si vhodný obor a dobré pracoviště, a také pečlivě zkontrolovat smlouvu s nemocnicí kterou je možné zaslat právníkům ČLK ke kontrole. Ve druhé přednášce tohoto bloku se dr. Bönischová zaměřila na přípravu na kmenovou zkoušku, která podle jejích slov dává budoucím lékařům pevný teoretický základ pro praxi. Popsala mnoho výhod této ústní zkoušky, mezi jinými i motivaci systematické přípravy, kde veliká část otázek kmenové zkoušky je i ve skoušce atestační. Na výhody simulačních kurzů se můžeme dívat ze dvou stran. Na straně studenta přinášejí kurzy výhodu bezpečného učení bez rizika, zlepšení se v týmové a také mezioborové spolupráci a taktéž možnost opakování daných simulací, což vede k postupnému zlepšování. Z pohledu lektora se člověk zdokonalí v problematice dané simulace, vylepší si své výukové metody a svojí prezentaci, či se naučí dávat i přijímat zpětnou vazbu. Dr. Bönischová zmínila, že jsou pro ni velká motivace nadšení studenti a jejich pozitivní zpětná vazba na dané simulace.
Pro nadšené kolegy odporučuje kurzy ERC, SIMU, či IPVZ. Na závěr dodala odpověď na hlavní otázku svojí prezentace, proč jsou simulační kurzy dobré ke kmeni?: “Teorie bez praxe zůstává jenom teorii a praxe bez teorie nám neumožní se správně rozhodovat.” V další přednášce se dr. Mach věnoval tipům jak uspět u atestace z pohledu examinátora. Jeho první a zásadní radou bylo ,,Musíte se to prostě naučit!”. Samozřejmě to nebyla jeho jediná rada a zdůraznil také formální stránku odpovědi zkoušeného. Jako první bychom examinátora měli zaujmout svým zájmem, motivací a vášní pro téma. Sebevědomí je sice klíčové, ale je třeba si dávat pozor na přílišnou suverenitu, která může mít velmi negativní dopad na výsledek zkoušky. Dále zdůraznil důležitost zorganizovat si svou odpověď jako příběh a naučit se základní algoritmy AIM, ve kterých se nesmí váhat ani chybovat. Na závěr jen dodal, že examinátor chce do praxe pustit lékaře, který jedná bezpečně, a i na to třeba při přípravě na atestaci myslet. Poslední prezentace tohoto bloku byla věnována zkušenostem dr. Muzykové, která nám přiblížila svou cestu k získání atestace a titulu EDAIC. Jako jeden ze základních rozdílů mezi danými zkouškami uvedla, že při atestaci se připravujeme na předem dané otázky, zatímco příprava na EDAIC je mnohem více individuální, protože neobsahuje konkrétní seznam otázek. Dr. Muzyková vysvětlila, že některé okruhy mezi těmito dvěma zkouškami se překrývají, například fyziologie a patologická fyziologie, ale témata jako anatomie, biofyzika, farmakologie nebo radiologie se u EDAIC výrazně liší. V souvislosti s tím nám
protože se skutečně jedná o dva rozdílné typy zkoušek. Poslední rady dr. Muzukové byly vybrat si několik klíčových zdrojů k učení, protože literatura se může stát od státu mírně lišit a najít si kamaráda, který tuto cestu „protrpí“ společně s námi.
Workshopy:
Centrální žilní kanylace: vše, co jste chtěli vědět a báli jste se zeptat (Jakub Kletečka, Pavlína Nosková, Martina Machová, Adéla Vlasáková, Jana Kubešová) Workshop byl zaměřen na zásady bezpečné centrální žilní kanylace a péči o centrální žilní vstupy. V průběhu si mohli účastníci prakticky vyzkoušet ultrazvukovou navigaci v základních přístupech a zavedení kanyly jako takové. Velký důraz byl kladen na péči o žilní vstupy, především pak ty dlouhodobé, a k dispozici byly na vyzkoušení různé moderní techniky fixace.
Poruchy koagulace a metody trombelastografie Basic (Kamil Vrbica)
Workshop začal definicí základního rozdělení koagulačních poruch, následně se účastníci seznámili s výhodami tromboelastografie (TEG) jako metody detekce těchto poruch. Po teorii si účastníci sami mohli prakticky vyzkoušet základní diagnostiku na různých kazuistikách. Závěrem proběhla plodná diskuze.
Základy umělé plicní ventilace (Milan Kratochvíl)
Základy UPV byl workshop určený pro začínající anesteziology a studenty posledního ročníku lékařské fakulty. Byl zaměřený na základní specifika UPV a její fyziologické principy. Probrány byly také rozdíly mezi jednotlivými ventilačními režimy, nastavení jednotlivých ventilačních parametrů a jejich změny při různých plicních patologiích.
Point-of-Care ultrasonografie pro začátečníky (Roman Škulec)
Účastníci workshopu se seznámili s teorií POC ultrasonografického vyšetřování zaměřeného zejména na srdce, dolní dutou žílu, plíce a pleuru. Následně měli možnost si techniky vyšetření prakticky vyzkoušet na dvou figurantech.
Automatická laterální terapie (ALT) s podporou elektrické impedanční tomografie (EIT) (Michal Otáhal)
Workshop navázal na přednášku Dr. Otáhala o ALT praktickou demonstrací za využití živého figuranta. K monitoraci provzdušnění plic, vlivu PEEP a polohy pacienta, využil metodu elektrické impedanční tomografie. Účastníci tak mohli v reálném čase sledovat dechové parametry a grafické zobrazení provzdušnění hrudníku v závislosti na poloze. Zejména pak vyzdvihl přínos této metody v intenzivní péči i s ohledem na snížení zatížení ošetřujícího personálu.
I anesteziolog je anestetikum (Alena Škutchanová)
Workshop byl zaměřen na soft skills v oblasti komunikace v oboru anesteziologie coby oboru, od kterého se na první pohled žádné velké komunikační dovednosti neočekávají. Paní doktorka přirovnala anesteziologa k brankáři, od kterého se očekává "nulový výkon", tedy výkon bez komplikací. Správně vedený dialog a neverbální komunikace s pacientem mohou udělat samotný zákrok pro pacienta příjemnějším a zároveň také může usnadnit anesteziologovi práci. Nakonec bylo zmíněno, že znalost těchto informací před nástupem do práce může sloužit jako prevence syndromu vyhoření.
Život zachraňující úkony – JAK TO UDĚLAT NEJLÉPE? (Michal Malý, Tomáš Henlín, Tomáš Brožek, Michal Otáhal, Eva Klabusayová, Jana Kubalová, Jan Čiernik)
Workshop navázal na stejnojmennou přednášku a účastnící si takto mohli prakticky v několikačlenných skupinách vyzkoušet různé způsoby zajištění dýchacích cest jako například orotracheální či fibrooptickou intubaci, použití larygeálních masek či intubaci dětí různého stáří. Nechyběl ani nácvik koniotomie jakožto metody infraglotického zajištění dýchacích cest či metody urgentního přístupu do hrudníku. Bylo možné si také vyzkoušet v praxi ne úplně běžnou metodu zajištění vstupu a to intraoseální vstup.
Simulace kritických stavů u dětí (Roman Štoudek, Pavel Rozsíval)
Na workshopu kritických stavů u dětí si účastníci mohli prakticky vyzkoušet své znalosti v rámci diferenciální diagnostiky. V průběhu první simulace řešili status asthmaticus u šestileté pacientky. Ve druhé simulaci pak na ně čekal případ čtyřletého chlapce s gastroenteritidou a chronickým selháním ledvin. Účastníci měli za úkol rozpoznat hyperkalémii a následně tento život ohrožující stav správně vyřešit.
Essential Pain Management (Viktor Kubricht, Alena Mátlová, Michael Stern)
Interaktivní workshop probíhal tradičně pod vedením dr. Kubrichta a dr. Mátlové. V průběhu workshopu si posluchači ověřili své znalosti farmakologie léčby bolesti. Klíčovým prvkem bylo také seznámení s algoritmem RZP přístupu k bolesti a zdůraznění nefarmakologických způsobů léčby.
Algoritmy AKUTNĚ.CZ v PBL/TBL lekci (Hana Harazim)
Pod vedením dr. Harazim si účastníci letošní PBL/TBL lekce step by step prošli algoritmus Perioperační anafylaxe. Touto diskuzní formou si účastníci vyzkoušeli diferenciální diagnostiku hypotenze a dalších příznaků alergické reakce u pacienta v anestezii. Společným úsilím se dobrali správní diagnózy a adekvátní terapie.
TIVA/TCI – jak dobře to nastavit (než odejdete na kávu) (Michal Lipš, Tereza Bartošová)
Teoreticko-praktický úvod do tématu totální intravenózní anestezie (TIVA) a target controlled infusion (TCI) obsáhl krom základů i tipy pro každodenní praxi a revizi dogmat spojených s metodou jako takovou. Účastníci si mohli vyzkoušet nastavení TCI na dvou stanovištích a čtyřech kazuistikách. Všechny dotazy byly zodpovězeny v závěrečné diskuzi.
Ukázka VR pro trénink náročné komunikace (Jana Vodičková, Jan Hrdlička)
Ukázka VR pro trénink náročné komunikace byl workshop zaměřující se na praktický trénink dovednosti sdělování závažné zprávy. Každý z účastníků obdržel své VR brýle a jeho úkolem bylo sdělit simulovanému pacientovi některý z předem nachystaných scénářů - diagnózu karcinomu pankreatu, smrt blízké osoby při autonehodě a další. Účastníci měli tak unikátní možnost procvičit si sdělování špatné zprávy v bezpečném prostředí.
Základní ultrazvukem navigované techniky na operačním sále (Michaela Ťoukálková, Alena Štouračová, Lucie Křikavová, Ivo Křikava, Dominik Fabián, Václav Vafek)
Ultrazvukový workshop je již stálicí konference AKUTNĚ.CZ. Účastníci si na tomto prakticky zaměřeném workshopu mohli na figurantech vyzkoušet různé přístupy využívané na operačním sále.
Virtuální realita jako nový standard v tréninku zdravotníků (Leoš Kubíček)
Tento workshop sa nám snažil přiblížit možnosti využití virtuální reality v procese vzdělávání mediků a lékařů ve specializační přípravě. Probíraly se výhody a potenciál dalšího využití této technologie. Přednášející zároveň zdůraznil nedostatky a problémy, které tato technologie ještě musí překonat. Bylo zmíněno, že virtuální realita nenahradí lektora ale bude sloužit jako doplněk vzdělávání. Lektor nám zároveň v krátkosti shrnul různé inovativní možnosti využití AR brýlí jako například současné připojení školitele a školeného, implementace AI do výukového procesu a mnohé další.
Kritické situace na operačním sále (Michael Stern)
Workshop pod vedením dr. Sterna se zaměřil na kritické situace, které lze očekávat na operačním sále v průběhu všech stádií anestezie. Jednotlivé scénáře pokryly témata od maligní arytmie, přes pneumothorax indukovaný přetlakovou ventilací až po náhle vzniklý infarkt myokardu. Každá simulace byla zakončena kvalitním debriefingem s detailním prodiskutováním proběhlé situace. Celkově se jednalo o velice dobře hodnocený a pro účastníky přínosný workshop.
Slavnostní zakončení
Den plný přednášek, workshopů a milých setkání utekl jako voda a nadešel čas poděkování a loučení. Děkujeme všem posluchačům za návštěvu a všem dobrovolným organizátorům za precizní přípravu. Závěrem uvedeme pár statistických dat: Celkem se na XVI. Konferenci AKUTNĚ.CZ zaregistrovalo 1623 účastníků - 866 v lékařské sekci a 509 v nelékařské sekci. XVI. ročník se zapíše do dějin - padl rekord v počtu návštěvníků. Letos se Konference prezenčně zúčastnilo neskutečných 1248 účastníků. 741 - tolik míst bylo připraveno pro účastníky na 29 workshopech. Nejen vědomostmi je živ člověk, proto náš cateringový tým vydal 1400 chlebíčků, 1200 osmin frgálů, 400 baget a uvařil kávu z 16 kil kávových zrn. Milou povinností závěrečného ceremoniálu bylo vyhlášení vítězů posterové sekce, která čítala 13 posterů. Letos porotu ve složení Dr. Smékalová, Dr. Straková a dr. Gabrhelík nejvíce zaujal poster dr. Jany Šoltysové: Neočekávaná etiologie těžkého astmatu bronchiale u kojence. Moc gratulujeme!!!
Ještě jednou velké díky všem organizátorům a již teď se těšíme na XVII. Konferenci AKUTNĚ.CZ, která bude 22. 11. 2025.
Konferenci pro vás připravili: Viktor Agalarev, Filip Bartoš, Matouš Bártů, Daniel Barvík, Adrián Benčat, Peter Blahyj, Alena Brančíková, Dávid Bublavý, Tomáš Bystrický, Jakub Cieślar, Daniel Diabelko, Andrea Dobrovolná, Petr Dominik, Kateřina Dostálová, Alžběta Drgoňová, Jaroslav Duda, Dominik Fabián, Ludmila Fridrichová, Aneta Griačová, Jana Grocholová, Tomáš Halouzka, Hana Harazim, Jiří Holek, Karolína Holíková, Barbora Horniaková, Andrej Hric, Jan Hudec, Andrej Jaroš, Tereza Jenčová, Václav Kališ, Dominika Karasová, Veronika Kašová, Simona Kašparová, Martina Klincová, Tomáš Korbička, Bianka Kořínková, Martina Kosinová, Jitka Kotolová, Marek Kovář, Veronika Krátká, Jitka Křížová, Roman Kula , Martin Kutěj, Petr Kyjas, Michaela Leskovjanová, Kristýna Lhotská, Vítek Ngoc Long Luong, Lucie Marethová, Tereza Mezníková, Anna Miarková Burdková, Eliška Mičánková, Soňa Molčanová, Ladislav Mrázek, Martin Nagy, Lukáš Nahálka, Jan Nemčok, David Neuman, Renata Nevelöšová, Vladislav Nezval, Robert Opletal, Magdalena Petrlová, Pavel Pískovský, Michal Pospíšil, Tereza Prokopová, Sylwia Pycz, Tomáš Sedláček, Deana Slovjaková, Olga Smékalová, Klára Sokolová, Hana Straková, Matúš Surovčák, Patrik Šamaj, Agáta Šlapanská, Jana Šoltysová, Petr Štourač, Martin Tížek, Irena Vaďurová, Václav Vafek, Kamil Vrbica, Kateřina Zástěrová, Barbora Zubíková, Gabriela Žabková.
