Daniel Diabelko, KDAR FN Brno
V rámci ESAIC trainee session vystoupil Dr. Yotam z Izraele s inspirativní přednáškou na téma „Exploring research: the Why and How of Academic Engagement“. Zdůraznil, že výzkum není jen o další práci, ale o zmněně myšlení – mindsetu, který vychází ze zvědavosti a kladení otázek: proč jeden pacient reaguje jinak než ten druhý? Takové otázky vedou k tvorbě hypotéz, sběru dat a nakonec studiím, které mohou ovlivnit každodenní praxi. Podtrhl význam postupných malých začátků, jako je sběr dat, a potřebu kvalitního mentora, který nás bude vést a umožní nám růst. Postupem času se následně sami můžeme stát mentory a předávat zkušenosti dál.
V sekci State of the Art – Pediatric Anaesthesia přednesl Dr. Infanger (Rakousko) přednášku o kaudálním bloku jako jediné formě anestezie pod úrovní pupku. Tato technika, často prováděná jen s lehkou sedací, je vhodná zejména pro děti do 6 let. Popsal jak přístup pomocí anatomických bodů, tak s využitím ultrazvuku – ideální je kombinace obou. Věnoval se také dávkování lokálních anestetik podle potřebné výšky blokády a konkrétním technickým detailům výkonu.
Dr. Brita von Ungern-Sternberg (Austrálie) se věnovala novinkám v laryngoskopii u novorozenců a kojenců. Zdůraznila důležitost předběžné identifikace, zda půjde o běžnou nebo komplikovanou intubaci, a potřebu připraveného plánu a heho konunikaci s dalším personálem. Představila studie srovnávající přímou a video-laryngoskopii, přičemž videolaryngoskopie vychází jako jasně výhodnější z hlediska úspěšnosti i komplikací. Dále zmínila přínos HFNO (high-flow nasal oxygen) během intubace.
Dr. Vutskits (Švýcarsko) se věnoval monitoraci dětských pacientů. Zopakoval základní standardy monitorace při vedení anestezie a rozšířil je o pokročilejší techniky, které lépe odrážejí reálný stav pacienta. Zaměřil se na potřebu sledování perfuze a oxygenace tkání. Představil neinvazivní měření srdečního výdeje, NIRS pro sledování oxy/deoxyhemoglobinu v mozkové tkáni. Tato monitorace nám umožňuje mnohem detailnejší vhled do hemodinamiky než prostá monitorace neinvazivního krevního tlaku. Jako poslední představil monitoraci EEG pro hodnocení hloubky anestezie, záchvatů nebo vzorce burst suppression.
Závěrečnou přednášku vedl Dr. Torlinski (Spojené království) na téma popálenin u dětí. Upozornil na tři klíčové rozdíly oproti dospělým: tenčí dermis, vyšší ztráty tekutin a nezralý imunitní systém, což zvyšuje riziko toxického šoku, zejména u dětí do 5 let. V léčbě zdůraznil rovnováhu mezi chlazením popálenin a prevencí hypotermie. Věnoval se také zvládání bolesti, zapojení rodičů v rámci anagetické terapie a novinkám jako je enzymatický debridement, který výrazně zlepšil péči o popáleniny v posledních letech.
Barbora Horniaková, LF MU Brno
Blok „Hot Topics in Critical Emergency Care – Last 12 Months’ Top Publications“ otevřel dr. Povoa (Lisabon), který zároveň představil hlavního přednášejícího této sekce, dr. Biasucciho (Řím). Ten svou přednášku zahájil přehledem různých typů studií a vysvětlením základních principů systematických přehledů a meta-analýz, přičemž zdůraznil úskalí hledání kvalitních důkazů v oblasti intenzivní medicíny.
Jedním z důležitých konceptů, které vysvětlil, byl fragility index – ukazatel, který vyjadřuje, jak málo změn v počtu událostí (například změna „události“ na „neudálost“) by stačilo k tomu, aby statisticky signifikantní výsledek studie přestal být signifikantní. To slouží jako nástroj pro zhodnocení robustnosti důkazů ve studiích.
V další části přednášky se dr. Biasucci věnoval studiím porovnávajícím intravenózní (i.v.) a intraoseální (i.o.) přístup při resuscitaci. Výsledky ukázaly, že klíčovým faktorem není samotná cesta podání, ale rychlost dosažení cévního přístupu a nástupu účinku léků. Studie nenašly významné rozdíly v přežití mezi i.v. a i.o. přístupem, nicméně i.v. přístup zůstává preferovanou volbou, pokud je rychle dostupný.
Další část přednášky se zabývala rozdíly mezi extrakorporální kardiopulmonální resuscitací (ECPR) a standardní CPR. Nové studie ukazují, že ECPR může vést k lepším dlouhodobým neurologickým výsledkům, zejména u selektovaných pacientů (např. mladší pacienti, krátká doba bez oběhu). Jedna z metaanalýz uvedla, že použití ECPR u vhodných kandidátů vedlo až u 72 % pacientů ke zvýšení šance na přežití o přibližně 5 %, přestože důkazy stále nejsou jednoznačné a metoda zůstává kontroverzní kvůli náročnosti a selekci pacientů.
Lékař se dále věnoval hypotermii po srdeční zástavě, konkrétně srovnání povrchového chlazení se systémy pro intravaskulární chlazení. Z dat vyplynulo, že intravaskulární chlazení dosahuje rychlejší indukce cílové teploty a může být efektivnější, i když rozdíly v dlouhodobých výsledcích nejsou zcela průkazné. Některé studie doporučují intravaskulární přístup v centrech, kde je dostupný, zejména kvůli lepší kontrole teploty.
Zazněly také nové poznatky týkající se oxygenační strategie u pacientů s traumatem. Srovnání liberálního vs restriktivního přístupu ke kyslíkové terapii zatím neprokázalo významný rozdíl v mortalitě, ale upozornilo se na možná rizika hyperoxie, včetně oxidačního stresu. Průběžná doporučení tedy směřují k cílené oxygenaci, nikoliv k rutinně vysokým dávkám kyslíku.
Co se týče transfuzní prahové hodnoty u pacientů s traumatickým poraněním mozku (TBI), přednášející prezentoval srovnání liberální strategie (Hb 10 g/dL) vs restriktivní strategie (Hb 7 g/dL). Z výsledků vyplynulo, že nebyl zjištěn rozdíl v mortalitě, nicméně liberální transfuze může zlepšit neurologické výsledky, zejména v akutní fázi poškození. Důraz byl kladen na individualizaci transfuzní strategie podle klinického stavu pacienta.
Zajímavou částí byly i novější studie věnující se preoxygenaci dětí před intubací. Bylo prokázáno, že použití NIV (neinvazivní ventilace) nebo HFNO (vysokoprůtokový kyslík) vedlo k méně častým epizodám hypoxie ve srovnání s běžnou kyslíkovou maskou. Obě metody jsou dnes doporučovány u dětí pod 16 let jako účinnější prostředky preoxygenace před intubací.
Na závěr se dr. Biasucci věnoval načasování antibiotické léčby u sepse. Diskutoval se rozdíl mezi okamžitým a odloženým podáním antibiotik. Současné důkazy podporují co nejrychlejší zahájení antibiotické terapie, zejména u pacientů s vysokým podezřením na infekci (likelihood > 95 %). Naopak odklad léčby může být vhodný, pokud je pravděpodobnost infekce nízká a je třeba další diagnostika – s cílem zabránit nadměrnému používání antibiotik.
Štěpán Bartoš, ARK FNuSA Brno
Do Lisabonu jsem přiletěl na druhou část zkoušky EDAIC. Po úspěšném zvládnutí jsem měl čest zúčastnit se i probíhajícího kongresu Euroanaesthesia 2025. Ve slunném Lisabonu to byl letos jubilejní 20. ročník, nabitý experty v našem oboru, plný zajímavých přednášek, posterů a workshopů. Z témat, které mě zaujaly, bych chtěl jmenovat hlavně neuroprognostiku po srdeční zástavě, význam cílené regulace teploty (TTM) a využití POCUS (point-of-care ultrazvuku) během kardiopulmonální resuscitace.
Kromě odborného přínosu musím vyzdvihnout i výjimečnou atmosféru. Euroanaesthesia pro mě nebyla jen o přednáškách a datech, ale i o lidech. Měl jsem možnost setkat se s inspirativními kolegy z různých zemí, sdílet zkušenosti, diskutovat kazuistiky a pohledy na praxi.
Navázal jsem nová přátelství i pracovní kontakty, které bych si jinak těžko vytvořil – ať už při odborných blocích, nebo během večerních neformálních setkání.
Lisabon sám byl nádherným pozadím celé události – slunečné počasí, živé uličky a přátelská atmosféra města tomu všemu jen přidaly na kouzlu. Odjíždím s hlavou plnou nápadů, nových poznatků a se silným pocitem, že patřím do komunity lidí, kteří sdílejí společný cíl: zlepšit péči o pacienty.
Těším se v Rotterdamu 2026!
Mariya Kalantay, KARIM FN Motol Praha
V květnu 2025 jsem se poprvé zúčastnila prestižního kongresu Euroanesthesia v Lisabonu, pořádaného ESAIC, kam se sjely tisíce odborníků z celého světa, aby sdíleli aktuální trendy a zkušenosti v anesteziologii a intenzivní medicíně. Měla jsem možnost seznámit se s informacemi prostřednictvím různých formátů – klasických přednášek, posterů, interaktivních workshopů či debat s odborníky. Vzhledem k nabitému programu nebylo možné stihnout vše, a tak jsem se zaměřila na přednášky o monitoraci pacientů, problematice obezity u dětí a dospělých, úskalích neuroanestezie u pacientů s traumatickým poraněním mozku a neuroprotekci u různých věkových skupin během operací mimo neurochirurgické sály. Nechyběly ani přednášky o využití umělé inteligence v našem oboru, Hot Topics a další témata zaměřená na pediatrickou anestezii a intenzivní péči. Přednášky o monitoraci představily pokročilé technologie a algoritmy pro neinvazivní i invazivní měření vitálních funkcí, což mě inspirovalo k zamyšlení nad optimalizací našich postupů. V kontextu rostoucí pandemie obezity, která je významná i v dětské populaci, přednášky zdůraznily výzvy spojené s dávkováním léků, managementem zajištění dýchacích cest a ventilace, vedením anestezie, prevencí komplikací a stratifikací rizik v postanestetické péči. Velmi mě zaujala přednáška „Oncological treatment and anaesthetic management: a two-way interaction“, která byla mimořádně přínosná pro moji práci v nemocnici, kde se denně setkáváme s velkým množstvím onkologických pacientů. Kromě přednášek jsem absolvovala high fidelity simulaci kritických stavů na operačním sále, kde jsme procvičovali koordinaci, rychlé rozhodování, postupy a znovu si připomněli důležitost komunikace při akutních situacích. Zajímavá byla i následná diskuze s kolegy z různých zemí o dávkování léků, které rutinně používáme v praxi. Kromě technologických inovací prezentovaných mnoha firmami jejich stánky nabízely praktické vyzkoušení, například použití neurostimulační jehly pro regionální anestezii. Procvičovala jsem také intubaci a bronchoskopii na modelech. Kongres se konal v moderním centru s výhledem na řeku Tejo a doprovázel ho večerní networking, kde jsem měla možnost navázat kontakty a sdílet zkušenosti s trainees z celé Evropy i světa. Lisabon byl díky slunečnému počasí a přátelskému prostředí ideálním místem pro výměnu nápadů. Účast na Euroanesthesia 2025 mi přinesla nové znalosti, dovednosti a motivaci k dalšímu rozvoji. Tuto příležitost vřele doporučuji každému, kdo chce růst osobně i profesně. Na závěr bych ráda poděkovala Fondu mobility SMAI ČSARIM za finanční podporu, díky níž jsem se mohla kongresu zúčastnit. Těším se na další podobné akce, které mi umožní pokračovat ve vzdělávání v oblasti anesteziologie a intenzivní medicíny.
Olga Smékalová, KARIM FN Plzeň
V celé aglomeraci sice žijí více než 3 miliony lidí a doprava má vskutku jihoevropský charakter, ale i tak je Lisabon je nádherné město, kde lidé žijí již opravdu od pradávna. Uspořádat zde setkání anesteziologů, kteří se zde sjeli z celého světa, bylo zcela namístě.
Celým kongresem se prolínala jedna nezanedbatelná linka - využití moderních technologií se zahrnutím umělé inteligence. Jedním z témat na toto téma byla pro - con debata Continuous postoperative monitoring in the surgical department: Is it worth the trouble? Benedict Preckel (Amsterdam) nasadil vysokou laťku se svým tvrzením, že kontinuální monitoring rádi využíváme sami v každodenním životě prostřednictvím wearables, zatímco v nemocnici je odkládáme. Přitom kontinuální sledování by mohlo vést k vyššímu komfortu pacientů (odpadají pravidelné i noční kontroly sestrou), vyšší dostupnosti klinických dat a tím i vyšší bezpešnosti pacientů. Barak Cohen (Tel Aviv) nám poté na několika studiích ukázal, že “není všechno zlato, co se třpytí”, ale že kontinuální sledování s sebou jednak může nést nižší komfort pro pacienta (v závislosti na zařízení), ale i zátěž personálu zvýšeným počtem alarmů i nezanedbatelné finanční náklady. A výsledky současných studií zatím mají svoje limitace a kontinuální monitoring nefavorizují. Z těchto sdělení pro mě jednoznačněvyplývá, že zvýšené sledování zatím bude třeba ještě optimalizovat, ačkoli už jsme na dobré cestě.
Jana Šoltysová, KDAR FN Brno
Společně s dalšími kolegy jsem se zúčastnila mezinárodního kongresu Euroanesthesia 2025, který se letos konal v portugalském Lisabonu. Jednalo se o velmi příjemnou a obohacující událost, která nabídla pestrý program nabitý aktuálními informacemi ze světa anestezie a intenzivní medicíny.
Na kongresu se sešlo obrovské množství odborníků z celého světa. Počet paralelně probíhajících přednášek byl ohromující – často bylo opravdu těžké si vybrat, které si jít poslechnout. Sama jsem se zúčastnila několika přednáškových bloků, především zaměřených na aktuální přístupy a tipy pro práci s obézními pacienty v rámci anesteziologické péče.
Velmi cennou zkušeností pro mě byla aktivní účast na simulačním workshopu s využitím high-fidelity simulace. Měli jsme zde možnost procvičit si nejen technické dovednosti, ale i ty netechnické – včetně práce v týmu, rozhodování pod tlakem a krizové komunikace.
Neméně důležitou součástí celé akce byla i její sociální stránka. Na večerním setkání mladých anesteziologů jsem měla možnost poznat kolegy z různých koutů světa, sdílet s nimi zkušenosti z praxe a navázat cenné mezinárodní kontakty.
Účast na Euroanesthesii byla pro mě velmi inspirativní a motivující. Jedná se o skutečně výjimečnou mezinárodní událost a jsem moc vděčná, že jsem mohla být její součástí. Velké poděkování patří Fondu Mobility SMAI, díky jehož podpoře byla moje účast možná.
Kamil Vrbica, KARIM FN Brno
Kongres Euroanaesthesia 2025 pro mě představoval druhý kontakt s tímto nejvýznamnějším evropským kongresem na poli anesteziologie a intenzivní medicíny. Speciální pro mě byl v počtu účastníků z naší Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Brno, kdy se nás na tomto kongresu sešlo pět a tři z nás i s aktivní účastí v posterové sekci. Celý kongres reálně začal již na Letišti Václava Havla, kdy jsem byl v letadle náhodně usazen k jiné části české výpravy. Cesta do Lisabonu proběhla i přes malé zpoždění bez komplikací, a ještě před začátkem kongresu jsme stihli prozkoumat hlavní turistické památky prosluněného Lisabonu. Tuto výpravu jsem podnikal ze základny nejenom brněnských anesteziologů a intenzivistů pod záštitou AKUTNĚ.CZ, která se nacházela nedaleko kongresového centra nedaleko ikonického lisabonského mostu. Tímto bych rád poděkoval AKUTNĚ.CZ za ubytování a veškerý support, který značně pomáhá aktivnímu vzdělávání nejenom mladých lékařů. Velký podíl má také SMAI, který z grantu podpořil můj výjezd a patří mu také velké díky.
Teď ale k samotnému kongresu, po oficiálním zahájení jsem navštívil soubor přednášek věnujících se nové definici ARDS a novinkám v léčbě pacientů s ARDS. V úvodu vystoupil Giacomo Grasselli z Itálie, který nové guidelines představil a také vysvětlil rozšíření a nové definice. Tentýž den jsem navštívil i firemní sympozium věnující se problematice krvácení pacientů s DOAC a následně navštívil přednášku s nejlepšími články věnujících se urgentní medicíně. Následující den byl již ve znamení aktivních účastí lékařů naší kliniky, kde nejdříve dr. Hudec prezentoval svou studii věnující se problematice anestezie a monitoringu evokovaných potenciálů u operací skolióz dětských pacientů a následně dr. Prokopová představila svoje dotazníkové šetření týkajících se již pracujících lékařů, kteří v rámci pregraduálního vzdělávání působili jako studentští lektoři první pomoci. Také jsem absolvoval několik přednášek, kde patří vyzdvihnout zajímavý blok ohledně využití ultrazvuku v rámci resuscitace. Poslední den kongresu jsem začal prezentací vlastního posteru věnujícího se léčbě refrakterního bronchospasmu u mladé ženy se subarachnoidálním krvácením. Následně jsem absolvoval několik bloků přednášek, kde bych vyzvedl blok ohledně DOAC, kde bylo srozumitelně vysvětleno, jak postupovat u perioperačního managementu i u akutního pacienta s krvácením na DOAC. Tento blok také zakončoval celý kongres Euroanesthesia 2025, který jsem si i díky podpoře AKUTNĚ.CZ a SMAI velice užil a doufám, že to nebyla moje poslední zkušenost s evropským kongresem, protože jeho návštěvu považuji za neopakovatelnou zkušenost, kde je možné získat spoustu nových vědomostí a zkušeností.
Tereza Prokopová, Jan Hudec KARIM FN Brno
ESAIC 2025 kongres začal pro část výpravy z KARIM FN Brno cestou z vídeňského letiště letem do Lisabonu. Z prvního bloku přednášek o použití Dexmedetomidinu nás zaujala přednáška o jeho užití v porodnické anestezii, především v tlumení třesu a pooperační bolesti. Dále jsme si vyslechli přednášky o perioperační optimalizaci nutričního managementu a tekutinové terapie u rizikových pacientů. V tomto bloku byla připomenuta letošní nová doporučení ESAIC k peroperačnímu monitoringu. Zajímavým podnětem byly studie hovořící o peroperačním poklesu albuminu jako prediktoru horšího outcome. Nedělní podvečer jsme pak měli možnost poznat některé krásy Lisabonu, včetně Belémské věže, která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Pondělní den byl pro lékaře KARIM ve znamení aktivních účastí formou posterů. V dopoledním bloků posterů nás zaujaly prezentace věnující se užití klonidinu v premedikaci dětských pacientů. V tomto bloku dětské anestezie prezentoval i Jan Hudec původní výsledky výzkumu studie SCOL věnující se vlivu hloubky celkové anestezie na monitoraci motorických evokovaných potenciálů řízených operačním týmem. V odpoledním bloku prezentací posterů, věnujících se edukaci, se neztratila Tereza Prokopová, která prezentovala vliv participace studentských lektorů ve výuce simulační medicíny na očekávání zpětné vazby u těchto lektorů v postgraduálním období. Odpolední blok přednášek jsme věnovali tématu využití UZ v průběhu KPR, který jistě má své opodstatněné místo během KPR, ale nikdy nemělo užití UZ vést k nadbytečnému přerušování hrudních kompresí.
Úterní den zahájil aktivní účastí v posterové sekci Kamil Vrbica se sdělením o využití ketaminu a Sedacondy u pacientky s rezistentním bronchospasmem a zároveň subarachnoidálním krvácením. V přednáškovém bloku Hot topics in sepsis se diskutovaly nejnovější zjištění na poli sepse. Z recentních studií vychází, že až třetina pacientů léčených pro sepsi, následně nemá potvrzený infekt. Právě u těchto pacientů je zvýšená mortalita, pokud jsou léčeni jako sepse. Byla diskutována nutnost výzkumu specifičtějších markerů sepse. Dále byly zmíněny články podporující fakt, že kontinuální podávání B laktamy i.v. je asociováno s lepším outcomem.
Zajímavý koncept sdělení přinesl blok o monitoringu hemodynamiky, kde každý řečník měl 10 minut na přesvědčení publika o vhodnosti používání jím diskutované metody. Byly probrány výhody a nevýhody neinvazivních a intenzivních metod včetně plicnicového katetru a možnosti náhrady bed-side echem.
Posterové sekci na téma intenzivní péče předsedala dnes Olga Smékalová, která také představila svoje sdělení o managementu otravy blokátory kalciových kanálů a ACE-i. Na závěr kongresu jsme navštívili blok o nejvýznamnějších publikacích v anestezii za posledních 12 mesiců. Zdá se, že infuze aminokyselin během kardiochirurgické operace užívající mimotělní oběh snižuje riziko vyskytu AKI, ale další robustnější studie jsou nutné, než bude možné běžně doporučit jejich podávání. U pacientů podstupujících resekci jater pro rakovinu, preemptivní podání TXA nesnižuje krevní ztrátu ani počet podaných transfuzí a zvyšuje riziko pooperačních komplikací. Tento fakt se ovšem netýká pacientů podstupujících jiné břišní výkony.
Ve středu jsme se již museli přesunout na letiště a vydat se zpět směr Vídeň. Program celého kongresu byl opravdu pestrý, stejně jako památky a kultura v Lisabonu. Na tomto místě bychom rádi poděkovali vedoucím jednotlivých klinik za podporu a také ČSARIM, konkrétně Sekci mladých anesteziologů a intenzivistů za možnost využití SMAI travel grantu.
Sylwia Pycz, KDAR FN Brno
Na tak velkém mezinárodním kongresu jsem byla poprvé a musím říct, že mě jeho obsah, forma i atmosféra opravdu nadchly. A nebyla jsem sama – Euroanaesthesia letos přilákala do slunečného Lisabonu téměř 6 000 účastníků!
Už od úvodních přednášek – tzv. Key Lectures – bylo cítit, jak se medicína i technologie za poslední roky posunuly a jakým způsobem můžeme už dnes implementovat umělou inteligenci do naší anesteziologické praxe. Množství souběžně probíhajících přednášek a workshopů bylo tak velké a pestré, že bylo občas opravdu těžké si vybrat!
Jako mladého anesteziologa v dětské nemocnici mě nejvíce zaujaly prakticky zaměřené přednášky z klinické pediatrické anestezie. Z několika vybraných přednášek mi utkvěly klíčové informace – například jednoznačná nadřazenost a vyšší úspěšnost prvního intubačního pokusu u novorozenců a batolat při použití videolaryngoskopu oproti klasickému laryngoskopu. U chirurgických komplikací, jako je krvácení po tonzilektomii, je klíčové myslet na oxygenaci dětského pacienta, odsávání, podávání tekutin a prevenci hypoxemie – s využitím kontrolovaného RSI přístupu a relaxace rokuroniem. Ukázalo se, že má lepší výsledky než sukcinylcholin, včetně nižší incidence hypoxemie.
Na našem pracovišti se často setkáváme s onkologickými pacienty, kteří rutinně podstupují intervence a vyšetření v celkové anestezii. U těchto pacientů je bezpečnější používat propofol oproti volatilním anestetikům. Propofol má přímý vliv na nádorové buňky – inhibuje angiogenezi, zachovává funkci imunitních buněk, a dokonce může zvyšovat senzitivitu na některá chemoterapeutika. Naproti tomu volatilní anestetika mohou podporovat proliferaci nádoru a angiogenezi.
Velmi mě motivoval i blok pro trainees o tom, jak zvládnout předatestační přípravu. Kromě obecných tipů na work-life balance jsme od přednášejících dostali doporučení na vzdělávací zdroje na webu ESAIC – ESAIC Academy, doporučení, podcasty či Trainee Committee Live Sessions. Pro ty, kteří rádi objevují a zkoumají, byly představeny různé granty a mentorship programy. Protože věda a výzkum nejsou jen další z lékařských povinností, se kterými se musíme naučit žonglovat – je to mindset, který nás posouvá dál.
Nemohla jsem si nevšimnout, že velká část přednášek se věnovala obézním pacientům, a to i v pediatrii. Jde o komplexní problém, což potvrzoval i zaplněný přednáškový sál. Tito pacienti mají nižší rezervy kyslíku, vyšší spotřebu O₂ a po úvodu do CA rychle desaturují. Navíc často spadají do kategorie DAM. Důležité je tedy správné podložení a napolohování (tzv. ramping) a důkladná preoxygenace – s využitím HFNO, obličejové masky nebo CPAP, které prodlužují bezpečné apnoické období. Napadlo by vás ale, že během intubace dospělého pacienta lze s vytvořeným PEEP ventilovat pomocí pediatrické obličejové masky, překrytím jeho nosu?
V neposlední řadě jsem byla vděčná za možnost prezentovat svůj poster věnovaný použití cell saveru u pediatrických pacientů a získat cennou zpětnou vazbu. Doufám, že příští rok budu mít opět možnost načerpat novou dávku motivace a informací – tentokrát na Euroanaesthesii 2026 v Rotterdamu!
Martina Klincová, KDAR FN Brno
Letošní Euroanaestesia 2025 v Lisabonu se pro mne nesla prvně ve znamení nervozity a odpovědnosti z vlastní aktivní účasti. Celou dobu mi při tom v hlavě zněli slová nové prezidentky ESAIC, Idit Madot, která v rámci Opening Ceremony připomněla, že příležitost nikdy neklope na dveře dvakrát...Letos jsem měla tu čest přednášet na firemním sympoziu a představit publiku nové guidelines k řešení krizi maligní hypertermie od European Malignant Hyperthermia Group a rovněž kromě prezentace vlastního posteru i co-chairovat posterovou sekci, což ma donutilo podívat se na abstrakta více pohledem "zvenčí". Ale taky ve znamení motivace a nového nakopnutí, což je důvod, proč si myslím, že na takovéhle kongresy se chodit vyplatí a cítím se hrdá, že díky Fondu mobility SMAI ČSARIM mohu potkávat víc a víc známých tváří nebo se naopak nově seznámit. Z mnoha nabitých poznatků bych chtěla vybrat dvě. První z case-based přednášky o peripartalnim ŽOK od prof. Christiana Van Heymanna - mějme a používejme lokální protokoly založené na guidelines, ale šijme pacientům medicínu na míru, komunikujeme a buďme vnímaví k nutnosti zavedené postupy revidovat. Druhý poznatek je k udržitelnosti a dopadů anestezie na životní prostředí - není potřeba být nutně radikální a bezpečnost pacienta zůstává na prvním místě. Ale na anesteziologickém postupu určitě záleží a i "jenom malá" změna mindsetu a rutinní používání minimal flow v rámci vedení doplňované inhalační anestezie, může mít řádově nižší uhlíkovou stopu a daleko větší dopad než si uvědomujeme.
