Čtvrtek 29. 1. 2026
Sál SAPHIRE
8:30 - 10:45 Složití pacienti v intenzivní péči
Dr. Šrámek (Brno) otevřel třetí den konference přednáškou o stárnutí pacientů v intenzivní péči. Upozornil na nárůst průměrného věku, polymorbidity a polypragmazie u pacientů na akutních lůžkách. Připomněl, že 80letý ventilovaný pacient má 84% riziko úmrtí do jednoho roku. Pomoci s výběrem pacientů, kteří mohou z intenzivní péče profitovat, může Clinical Frailty Score (CFS). Zdůraznil, že klíčová je kvalitní triáž, respektování přání pacientů a jejich rodin a práce s advance directives. Úspěch intenzivní medicíny bychom měli hodnotit podle zachování důstojného a kvalitního života, nikoli pouze podle přežití. Řešením může být ICU trial – časově omezené zhodnocení stavu, prognózy a reakce na léčbu během prvních tří dnů. Dr. Šrámek navrhl zapojení geriatrů a paliativních specialistů do konziliárních týmů pečujících o kriticky nemocné seniory. Jako další přednášel dr. Helán (Brno), který se zaměřil na vliv léčby na imunitu u sepse. Popsal hyper - a hypoinflamační fenotypy a upozornil, že antibiotika neovlivňují pouze patogeny, ale také zánětlivou odpověď, imunosupresi a dlouhodobý outcome. Makrolidy podle analýz cytokinů a imunitních buněk snižují zánětlivé parametry, zejména u pacientů v hyperinflamační fázi sepse. U vazopresorů zdůraznil imunosupresivní efekt vyšších dávek noradrenalinu, zatímco vazopresin je z imunologického hlediska relativně neutrální. Z anestetik a analgetik mají benzodiazepiny výraznější imunosupresivní účinek, propofol působí jen mírně protizánětlivě, dexmedetomidin může imunitu stimulovat a z opioidů je nejvíce imunosupresivní morfin. Na to navázala dr. Šubrtová (Hradec Králové) přednáškou o lékové zátěži pacientů.
Upozornila na nárůst polypragmazie, protože pacienti na JIP užívají v průměru až 30 léčiv.
Zdůraznila riziko preskripčních kaskád a vysoký výskyt potenciálně nevhodných léků u starších pacientů podle STOPP a Beersových kritérií. Představila koncept plánované depreskripce, včetně léčiv s vysokým depreskripčním potenciálem a tzv. „drug holiday“. Upozornila, že až 47 % seniorů užívá anticholinergní léky. Na závěr zdůraznila, že polypragmazie zvyšuje riziko nežádoucích účinků a lékových interakcí a že systematická depreskripce může tato rizika snížit, vyžaduje však pečlivé monitorování pacientů. Zajímavým tématem o AI v intenzivní péči u komplexních pacientů navázal Dr. Šitina (Brno). Přednášku zahájil kazuistikou 72leté pacientky s febriliemi, zvýšeným CRP a podezřením na urosepsi s DIC, kdy po třech dnech léčby antibiotiky stále nebylo jasné, zda se jedná o TTP či sepsi. Dr. Šitina zadal informace o pacientce do jazykových modelů ChatGPT, Gemini a Claude, přičemž všechny navrhly jako možné diagnózy i HLH - která byla následně u pacientky potvrzená. Přednášející shrnul, že velké jazykové modely mohou podporovat klinické rozhodování – pomáhají s návrhem diagnóz a terapie, predikcí prognózy, prací s odbornou literaturou, individualizací péče i řízením lékových interakcí.Upozornil však na významná omezení, protože komplexní pacienti jsou v trénovacích datech nedostatečně zastoupeni, modely nemají skutečnou zkušenost ani „šestý smysl“ a složitou fyziologii a nuance, které dokáží lidské oči a mozek zachytit, modely plně nenahradí. Závěrem pan doktor zdůraznil, že AI může být cenným nástrojem pro podporu rozhodování, ale u kriticky nemocných pacientů nenahradí komplexní lidské posouzení. Poslední přednáška ranního bloku zaznělaz úst dr. Osuchowski (Vídeň), který se věnoval budoucnosti intenzivní medicíny. V úvodu prezentoval myšlenky současných prominentních vědců o tom, jak by intenzivní péče mohla vypadat za 20 let, a odpovědi směřovaly k fenotypizaci pacientů a personalizovanému přístupu. Představil studie zaměřené na personalizovanou imunoterapii u pacientů se septickým šokem, kde byli pacienti stratifikováni na hyper- a hypoinflamační skupiny a hodnoceni podle SOFA skóre. Výsledky ukázaly větší pokles u skupiny s přesně cílenou imunoterapií oproti kontrolní skupině. Diskutoval také o významu pre-ICU testování virových a bakteriálních infekcí z krve a o budoucnosti biomarkerů, které by mohly umožnit rychlejší a cílenější diagnostiku a léčbu kriticky nemocných pacientů. Blok přednášek pak dr. Osuchowski zakončil další úvahou o roli umělé inteligence v budoucnosti intenzivní medicíny.
11:00 - 13:00 Resuscitace a urgentní medicína
Resuscitační a urgentní blok otevřel dr. Truhlář (Hradec Králové) s historickým okénkem a zamyšlením, kam jsme se za posledních 45 let v urgentní medicíně posunuli. Dle nové studie EuReCa THREE jsme v ČR nadprůměrně úspěšní - šance na přežití KPR v terénu je 4x vyšší oproti ostatním zemím zapojeným do studie. Mezi zásadní změny patřily telefonicky asistovaná resuscitace, využití LZS, zavedení first responderů, koncept eCPR, přednemocniční transfuze u traumatické KPR či zlepšení poresuscitační péče. Poté se novinkám v resuscitaci věnoval dr. Gretz (Hradec Králové), který na úvod zopakoval důležité zásady resuscitace a vyzdvihl zásadní kontroverzní novinku - úspěšná KPR končí návratem k plnohodnotnému životu. Také důležitá je psychologická pomoc a debriefing pro first-respondery, pro které mohou být zkušenosti velice traumatické. Další část přednášky se věnovala novinkám a zásadním změnám v nových ERC guidelines. Dr. Djakow (Hořovice) navázala s prevencí zástavy oběhu u dítěte. Důležité je včasné rozpoznání, ABCDE, týmový a systematický přístup. Hlavním tématem byly kritické stavy u dětí, důležité intervence, a potenciál k dalšímu zlepšení - správné dávkování léků, humanizace postupů a komunikace, debriefing, etické zdůvodňování a multioborová péče. Samotnou resuscitací dítěte pokračoval dr. Köppl (Bratislava). Ve své přednášce odprezentoval novinky z nových PLS ERC guidelines. Většina zástav oběhu u dětí má reverzibilní příčiny (často hypoxie), ale i tak je procento přežití s dobrým neurologickým výsledkem velice nízké. Klíčové je včasné rozpoznání stavu. Stabilní zlepšování vykazují nemocnice, které se drží aktuálních guidelines. Blok uzavřel dr. Škulec (Ústí nad Labem) s poresuscitační péčí, poresuscitačním syndromem (ischemicko-reperfuzní). Naše úloha je získat pro pacienta čas na zotavení, minimalizovat trvalé následky a komplikace, zabránit opakování zástavy, diagnostikovat příčinu původní zástavy. Odprezentoval potřebná vyšetření, monitoraci a aspekty péče o pacienta po resuscitaci, ale i prognózování.
13:45 - 15:45 ČSIM Blok
Blok ČSIM zahájil dr. Karvunidis (Plzeň) s přednáškou o změnách paradigmatu v péči o onkologického pacienta s respiračním selháním - nejčastější komplikací, která onkologického pacienta dovede do intenzivní péče. Etiologie bývá nejčastěji infekční, ale někdy za selháním stojí i samotná malignita nebo její léčba. Dle aktuálních dat po úspěšném opuštění intenzivní péče se jejich další mortalita nemění a je srovnatelná s dalšími onkologickými pacienty. Proto by onkologická diagnóza neměla být kontraindikací intenzivní péče při respiračním selhání, ovšem VV-ECMO prognózu jejich přežití nezlepšuje a mělo by být indikováno pečlivě. Dále plynule navázal dr. Tencer (Praha), který se věnoval arytmiím a pravostrannému srdečnímu selhání, jejich prevenci, diagnostice včetně echokardiografického obrazu a následné nastavení antiarytmické léčby pro pacienta - kdo bude víc profitovat z amiodaronu, z propafenonu nebo z ultrakrátkých betablokátorů. O intoxikacích kardiofarmaky přednášel dr. Brožek (Praha). Jak uvedl, otravy kardiofarmaky jsou bohužel na vzestupu a pořád mají velice vysokou mortalitu i přes veškerou dostupnou péči. Velmi často se řeší nebezpečné otravy blokátory kalciových kanálů, betablokátory, digoxinem nebo tisem červeným. Ve většině případů se otrava projevuje hemodynamickou nestabilitou, arytmickými bouřemi až asystolii, často končí resuscitací, napojením na ECMO nebo smrtí. Transkraniálnímu doppleru jako metodě ke konfirmaci smrti mozku se věnoval v další přednášce dr. Balík (Praha) zejména v kontextu DBD (dead brain donor) po kraniotraumatech, CMP nebo KPR. Smrt mozku je klinická diagnóza, kterou po důkladném vyšetření konstatují 2 lékaři, kromě výjimek musí být poté potvrzena zobrazovací metodou - obykle angiografií, scintigrafií nebo CT angiografií. Do budoucna je snaha o začlenění transkraniálního doppleru jako jedné z metod konfirmace smrti mozku. Intenzivistický blok uzavřel dr. Helán (Brno), který odprezentoval výsledky mezinárodního dotazníku na téma imunoterapie v sepsi. Vyzdvihl fenotypizaci na hyper a hypoinflamatorní septické šoky, vyšetřování i průběžnou monitoraci imunitní odpovědi. Dosavadní data zatím nepotvrdila benefit cílené imunoterapie septických stavů kromě syndromu toxického šoku, kde se podání IVIG doporučuje.
16:00 - 18:00 Urgentní příjem
Sekci urgentního příjmu zahájil dr. Škulec (Ústí nad Labem) přednáškou na téma betablokátory v intenzivní péči a urgentní medicíně. V úvodu popsal tradiční postavení betablokátorů v urgentní medicíně a upozornil na hyperadrenergní stav, který je často přítomen u kriticky nemocných pacientů. Tento stav má řadu nepříznivých metabolických i hemodynamických důsledků. Zdůraznil, že betablokátory nejsou jedinou možností, jak hyperadrenergní stav ovlivnit, ale představují významný terapeutický nástroj. Následně se věnoval jejich využití u vybraných emergentních diagnóz, mezi které patří akutní infarkt myokardu, disekce aorty, tachyfibrilace síní a jiné supraventrikulární tachyarytmie, takotsubo kardiomyopatie a septický šok. Navázal dr. Fiala (Olomouc) s velmi umělecky zpracovanou kazuistikou inspirovanou seriálem Twin Peaks. V prezentovaném případě byla původní pracovní diagnóza u pacienta z věznice aseptická meningitida, následně se však ukázalo, že se jedná o intoxikaci. Konkrétně šlo o otravu indometacinem, která je celosvětově velmi raritní. Dr. Fiala detailně popsal farmakokinetiku i farmakodynamiku indometacinu a vysvětlil, jak tyto mechanismy vedly ke klinickým příznakům pozorovaným u pacienta z kazuistiky. Dr. Hružiková (Ostrava) pokračovala kazuistikou pacienta s bradykardií, prekolapsovým stavem a výraznou mydriázou, který intoxikaci popíral. Na urgentním příjmu se rozvinula širokokomplexová bradykardie s bizarním EKG, podání atropinu bylo bez efektu a následně došlo k zástavě oběhu a zahájení KPR. Z kapsy pacienta následně vypadla větvička tisu a vyšlo najevo, že požil několik bobulí a větviček tisu červeného. Byl aktivován ECMO tým, kontaktováno toxikologické středisko a podán Digifab. Přednášející dále popsala toxikologii tisu, který obsahuje alkaloidy včetně taxinu B, s nejvyšší koncentrací v zimním období. Taxiny jsou vysoce kardiotoxické, blokují sodíkové a kalciové kanály, zvyšují intracelulární koncentraci vápníku a vedou k těžkému rozvratu vnitřního prostředí. Projevy intoxikace jsou často nespecifické – od bradykardie a širokokomplexových arytmií až po diastolickou zástavu srdce a smrt během 2–5 hodin od požití. Následně dr. Konupčíková (Olomouc) prezentovala kazuistiku 47leté ženy s poruchou vědomí, tonicko-klonickými křečemi a lateralizační symptomatikou. Na urgentním příjmu bylo pomocí CT vyloučeno CMP a pracovní diagnózou byl status epilepticus. Následně přišla informace z laboratoře o hodnotě sodíku 110 mmol/l, tedy o závažné hyponatrémii. Došlo k zajištění dýchacích cest a k domluvě lůžka na ARO, přičemž dle dalšího laboratorního vývoje byl zaznamenán další pokles hladiny sodíku. Zahájena byla léčba chronické hyponatrémie a po zlepšení stavu pacientky byla stanovena diagnóza psychogenní polydipsie. V závěru přednášky lékařka popsala strategii diagnostiky hyponatrémie i její terapie. Hlavní program třetího dne zakončila Dr. Olbrechtová (Ostrava) přednáškou o postexpoziční profylaxi HIV. K tomuto účelu se používají antiretrovirová léčiva. Postexpoziční profylaxi vždy indikuje lékař HIV centra, který pacienta informuje o odhadu míry rizika přenosu HIV. Dr. Olbrechtová dále uvedla indikace PEP s ohledem na druh a množství biologického materiálu, se kterým došlo ke kontaktu. Pacient je poučen o délce užívání léčby, nutnosti sexuální abstinence, možných nežádoucích účincích a dalších režimových opatřeních.
SÁL RUBíN
Den mladých intenzivistů
8:45 - 10:15 To keď by som bol býval vedel
Úvodního slova se ujal dr. Kula st. (Ostrava), který přivítal přítomné a poděkoval přednášejícím. Následně dr. Štourač (Brno) připomněl význam již 8. ročníku Dne mladých intenzivistů jako prostoru pro sdílení zkušeností i poučení z klinické praxe.
První kazuistiku představila dr. Tomajková (Košice). Popsala případ 45leté ženy se somnolencí a pozdějším masivním krvácením v oblasti tracheostomie. Zdroj krvácení byl peroperačně identifikován retrosternálně, příčinou byla tracheoinnominátní fistula. Navzdory maximálnímu úsilí pacientka zemřela. Jako klíčové sdělení zazněla nutnost na tuto diagnózu myslet včas a znát Utleyho manévr. Další kazuistiku přednesl dr. Mlinárik (Banská Bystrica). Představil 47letého muže s bolestí na hrudi, původně vedeného jako STEMI. Během akutního řešení byla zjištěna disekce aorty. I přes napojení na mimotělní oběh pacient zemřel. Přednášející zdůraznil rychlou progresi tohoto onemocnění a pestrost klinických projevů. Na problematiku protrahovaného krvácení se zaměřily dr. Gogová a dr. Babiaková (Banská Bystrica). Na třech kazuistikách poukázaly na deficit faktoru XIII, který se klinicky projevuje dlouhotrvajícím krvácením. Upozornily na úskalí diagnostiky i substituční léčby. Blok uzavřela dr. Mikušová (Banská Bystrica), která představila praktické využití POCUS v intenzivní medicíně. Zdůraznila jeho roli při rozhodování o pronační poloze, rekrutních manévrech a individualizaci ventilační strategie. Sonografie byla prezentována jako nepostradatelný nástroj moderní intenzivní péče.
13:00 - 14:45 Systém postgraduálního vzdělávání v AIM
Tento blok byl věnován současnému stavu a praktickým zkušenostem s postgraduálním vzděláváním v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny. Jednotlivé příspěvky nabídly pohled z různých pracovišť napříč Českou republikou a poukázaly na rozdíly v organizaci výuky, mentoringu i klinické zátěži mladých lékařů. Úvodní příspěvek Pohled ze Zlína přednesl dr. Gabrhelík (Zlín). Zaměřil se na pragmatický model vzdělávání v krajské nemocnici. Zdůraznil důležitost erudovaných a motivovaných školitelů. V příspěvku Pohled z Motola představil dr. Šimeček (Praha) systém vzdělávání na jednom z největších fakultních pracovišť. Zaměřil se na strukturovaný rotační program a důraz na supervizovanou praxi. Zdůrazněna byla role subspecializačních stáží, simulační medicíny (jak v simulačním centru, tak i in-situ) a zapojení školenců do výzkumné a publikační činnosti. Představil i důraz na vzdělávání v patofyziologii. Dr. Klementová (Olomouc) v příspěvku Pohled z Olomouce diskutovala nutnost vyvážit klinickou zátěž s časem vyhrazeným pro systematické vzdělávání. V prezentaci Pohled z Liberce se dr. Sebroň (Liberec) zaměřil na specifika vzdělávání v regionálním centru. Představil program Lékařem nanečisto, kterým se snaží nalákat absolventy. Zdůraznil roli školitele a úzký vztah školitele se školencem. Dr. Čundrle (Brno) v příspěvku Pohled od svaté Anny představil vzdělávací systém na pracovišti s pavilonovým typem operačních sálů. Zdůraznil důraz na samostatnost a kompetence začínajících lékařů.
Sál PLATINUM
10:00 - 12:00 Sepse u dětí
Blok Sepse u dětí nabídl komplexní pohled na pediatrickou sepsi od moderních definic přes akutní léčbu až po dlouhodobé následky. Opakovaně zazněla potřeba časné identifikace, individualizovaného přístupu k terapii a systematického sledování dětí po prodělané sepsi s cílem zlepšit nejen přežití, ale i kvalitu života. Úvodní přednášku Definice sepse u dětí: od SIRS až po Phoenix kritéria přednesl dr. Fedora (Brno). Shrnut byl historický vývoj definic sepse v pediatrii, od konceptu SIRS po nová Phoenix kritéria. Zdůrazněna byla omezení starších definic, zejména jejich nízká senzitivita a specificita, a přínos současného přístupu založeného na orgánové dysfunkci a riziku mortality. Diskutován byl praktický dopad nových kritérií na včasnou identifikaci rizikových pacientů. Na úvod navázal dr. Zaoral (Ostrava) s přednáškou Protokolizace v léčbě dětské sepse. Zaměřil se na význam strukturovaných léčebných postupů v časné fázi onemocnění. Zdůraznil roli časné identifikace sepse, včasného podání antibiotik, tekutinové resuscitace a hemodynamické podpory. Přednáška Fenotypy sepse u dětí – význam pro praxi, kterou přednesl dr. Průcha (Praha), se věnovala heterogenitě sepse v pediatrické populaci. Byly popsány různé klinické a imunologické fenotypy sepse a jejich možný dopad na odpověď na léčbu. Zdůrazněn byl potenciál fenotypizace pro individualizaci terapie a budoucí cílené intervence. Doktor Pavlíček (Praha) v přednášce Septický šok u dětí – současný pohled shrnul aktuální doporučení pro diagnostiku a léčbu septického šoku v pediatrii. Zaměřil se na časnou hemodynamickou optimalizaci, volbu vazopresorů a sledování odpovědi na léčbu. Zdůrazněn byl význam včasného rozpoznání refrakterního šoku a potřeba eskalace terapie. V přednášce Septický šok u dětí a ECMO, kterou připravila dr. Vujčíková a prezentoval dr. Raffaj (UK), představili indikace a limity mimotělní membránové oxygenace u dětí se septickým šokem. Diskutovány byly výsledky dostupných studií, správné načasování ECMO. Byl vysvětlen rozdíl mezi V-A ECMO a V-V ECMO, které bylo prezentováno jako podpůrná metoda při respiračním selhání s dobrou úspěšností léčby. Přednáška Následky sepse u dětí a jejich dopad na kvalitu života, data z BEATsep přednesená dr. Hortovou Kohoutkovou, která se věnovala tématu vědecko-výzkumným pohledem a dr. Kocurovou (Brno), která se na téma podívala klinickým pohledem. Společně se zaměřily na dlouhodobé následky sepse. Prezentována byla data registru BEATsep, která poukázala na kognitivní, fyzické i psychosociální dopady prodělané sepse a potřebu dlouhodobého sledování těchto pacientů. Závěrečnou přednášku bloku Syndrom po hospitalizaci kriticky nemocných dětí přednesl dr. Hecht (Praha). Upozornil na problematiku post-intensive care syndromu u pediatrických pacientů a jeho dopad na dítě i rodinu. Navrhl komplexní sledování pacientů po propuštění, od kterého si slibuje zlepšení péče na základě zjištění potřeb dítěte i rodičů.
Sál SILVER
8:30 - 10:00 Zpětná vazba v simulacích i klinické praxi
Dopolední blok se věnoval vytváření bezpečného prostředí pro zpětnou vazbu a rozvoji kultury debriefingu v simulacích i v klinické praxi. Dr. Prokopová (Brno) zdůraznila význam Safe Learning Environment (SLE) zejména ve vzdělávacím a simulačním prostředí, kde je základem otevřené komunikace, aktivního zapojení účastníků a učení se z chyb. Vzniká jasným nastavením očekávání a pravidel před kurzem a empatickým, respektujícím přístupem během výuky a debriefingu. V klinické praxi SLE podporuje časnou týmovou komunikaci a zlepšuje péči o pacienta, je však křehké a ohrožované strachem z přiznání chyb, hodnocení či ztráty pozice. Jeho udržení vyžaduje kulturu pracoviště, ve které je zpětná vazba přirozenou a pravidelnou součástí každodenní práce. Dr. Kosinová (Brno) se zaměřila na kulturu zpětné vazby jako dlouhodobý sociokulturní proces, jehož cílem není hodnocení, ale rozvoj. Zdůraznila význam partnerského vztahu mezi školitelem a školeným, obousměrné zpětné vazby založené na přímém pozorování a podporu growth mindset, který umožňuje učit se z vlastních i cizích chyb. Zpětná vazba by měla být pravidelná, nejen při komplikacích, a propojená s aktivní sebereflexí, jasnými vzdělávacími cíli a přiměřenou rovnováhou mezi dohledem a autonomií, včetně využívání EPA. Na to navázala Dr. Nowaková (Ostrava), která upozornila na časté chyby ve zpětné vazbě a debriefingu, jako je jejich absence, nejasná struktura, zahlcení informacemi, zaměření výhradně na chyby či neschopnost pracovat se silnými emocemi po simulacích. Zdůraznila potřebu jasnosti, aktivního naslouchání, individualizovaného přístupu a uzavírání debriefingu konkrétním akčním plánem. Dr. Vafek (Brno) představil koncept Debriefing the debriefer, který poukázal na potřebu systematického rozvoje lektorů. Vedení debriefingu je osvojitelná dovednost, kterou lze rozvíjet prostřednictvím peer coachingu v bezpečném prostředí, s jasně definovanými rolemi a využíváním strukturovaných nástrojů, jako je DASH. Závěrečná přednáška dr. Kubalové (Zlín) se věnovala implementaci klinického debriefingu do každodenní praxe jako krátké, strukturované reflexe podporující psychologickou bezpečnost, týmovou spolupráci a klinický výkon. Navzdory bariérám, jako je časový tlak, nedostatek zkušeností či kultura pracoviště, bylo zdůrazněno, že i nedokonalý debriefing je lepší než žádný a představuje důležitou součást klinického vzdělávání. Po přednáškové části následoval workshop zaměřený na praktický nácvik poskytování zpětné vazby a vedení debriefingu, kde si účastníci v simulovaných situacích mohli vyzkoušet nabyté dovednosti a aplikovat principy bezpečného vzdělávacího prostředí v praxi.
18:00 Geografická přednáška - Portugalsko: Národní park Peneda Geres v kouzelném jarním provedení
Večerní geografická přednáška dr. Ševčíka (Ostrava) nabídla posluchačům inspirativní cestu do severního Portugalska, do Národního parku Peneda-Gerês, představeného v jeho kouzelné jarní podobě. Přednáška přiblížila divokou horskou krajinu s vesnicemi jako Pitões das Júnias a ruinami benediktinského kláštera, pohoří Peneda a Castro Laboreiro, tradiční sýpky v Lindoso a Soajo i stopy historického soužití člověka s přírodou. Kontrastem k horám byla města Guimarães a Porto, ikonické modro-bílé azulejos, řeka Douro a vinařské oblasti se známými červenými víny. Přednáška představila Portugalsko jako zemi výrazných barev, tradic a překvapivé rozmanitosti.
Pátek 30. 1. 2026
Sál Saphire
8:30 - 10:30 Dopoledne na NIP
Blok Dopoledne na NIP nabídl komplexní pohled na péči o dlouhodobě kriticky nemocné pacienty. Opakovaně zazněla potřeba multidisciplinárního přístupu, časné rehabilitace a kritického přehodnocení tradičních markerů a terapeutických postupů. NIP byla prezentována jako dynamicky se rozvíjející oblast, jejímž cílem není pouze přežití, ale i dlouhodobá kvalita života pacientů. Úvodní přednášku Chronicare – jde to i jinak po 6-ti letech přednesla dr. Csibrei (Ostrava). Představila dlouhodobé zkušenosti s konceptem systematické péče o chronicky kriticky nemocné pacienty. Podívala se jak do minulosti, tak i do budoucnosti následné intenzivní péče. Na úvod navázala dr. Hodrová (Ostrava) přednáškou Když (se) učíme znovu dýchat, věnovanou weaningu a respirační rehabilitaci u pacientů po dlouhodobé ventilaci. Popsány byly principy postupného odvykání ventilační podpory a význam aktivní spolupráce pacienta v procesu zotavování. V přednášce Mezioborová spolupráce psychiatrů a intenzivistů na NIP se dr. Bakhtary (Ostrava) zaměřila na specifika práce psychiatra na NIP. Zdůraznil význam včasné identifikace delirantních stavů, úzkosti a depresivních symptomů a přínos úzké spolupráce mezi intenzivisty a psychiatry. Přednáška Od ventilace k pohybu – jak fyzioterapie mění prognózu, kterou přednesla dr. Pořízková (Ostrava), akcentovala roli časné a kontinuální fyzioterapie. Bylo zdůrazněno, že aktivní mobilizace a časná vertikalizace již na NIP má zásadní vliv na funkční výsledek, délku hospitalizace i kvalitu následného zotavení. Zdůraznila roli bazální stimulace a důslednou respirační fyzioterapie. Dr. Bučková (Ostrava) se v přednášce Neurologický pacient na NIP věnovala specifikům péče o pacienty s neurologickým postižením. Představila jednotlivé choroby a jejich specifika, se kterými se pacienti na NIP mohou dostat. Závěr první části bloku patřil dr. Chvátalovi (Brno) a jeho přednášce NIP ve 21. století, rehabilitace a co dál? Představil koncepční pohled na budoucnost následné intenzivní péče s důrazem na rehabilitaci, dlouhodobé sledování pacientů a propojení akutní a následné péče.
Sál RUBÍN
8:30 - 11:30 Jak jednoduše nemít „DIFFICULT DAY“
Workshop „Jak nemít difficult day“, který vzniká ve spolupráci s portálem AKUTNĚ.CZ po úvodním slově předsedajících, zahájil dr. Křikava (Brno), který v úvodu zdůraznil, že obtížné zajištění dýchacích cest nelze nikdy se stoprocentní jistotou předem predikovat. Připomněl akronym L-E-M-O-N a MACOCHA skóre a věnoval se zajištění dýchacích cest ve specifických podmínkách intenzivní péče. Součástí přednášky bylo představení principu VORTEX a přehled videolaryngoskopů, a to jak jednorázových, tak opakovaně použitelných. Následně vystoupil dr. Brožek (Praha), který zahájil svou přednášku kazuistikou doplněnou videodemonstrací fibrooptické intubace. Upozornil, že obtíže při zajištění dýchacích cest představují hlavní příčinu morbidity a mortality související s anestezií. Vymezil indikace k použití fibroskopu a situace, kdy je již nutné přistoupit k tracheostomii, a závěrem zdůraznil, že se není třeba obávat awake technik. Interaktivně pojatou přednášku následně vedl dr. Henlín (Praha), který se zaměřil na vyvracení mýtů v oblasti zajištění dýchacích cest. Uvedl, že supraglotické pomůcky nepředstavují významné riziko aspirace u elektivních výkonů a že i u pacientů s vyšším BMI lze při správném použití pomůcek ventilaci zajistit efektivně. Na téma navázal dr. Otáhal (Praha) s přednáškou o infraglotickém zajištění dýchacích cest (koniopunkce, koniotomie, FONA). Zdůraznil relativní charakter kontraindikací a význam důsledné preoxygenace. Představil koniopunkční sety, svůj preferovaný typ a formou videa demonstroval techniku koniopunkce. Specifikům zajištění dýchacích cest u dětských pacientů se věnoval dr. Bublavý (Brno). Upozornil na anatomická a fyziologická specifika dětského věku, jako je prominující okcipitální oblast, vyšší prokrvení sliznic a obtížnější preoxygenace. Zdůraznil význam správné polohy hlavy, doporučil využití laryngeální masky, pokud je to možné, a použití balónkových tracheálních kanyl u dětí nad 3 kg. Zmínil také typické rizikové skupiny pro obtížnou intubaci. Teoretickou část uzavřela dr. Kubalová (Zlín), která se věnovala intraoseálnímu zajištění cévního vstupu jako první alternativě při selhání periferního přístupu. Představila dostupné pomůcky, vyzdvihla výhody intraoseální vrtačky, popsala správná místa vpichu, rychlost zavedení i infuzní možnosti a upozornila na možné komplikace a legislativní aspekty zavádění IO vstupu.
Po teoretické části následovala praktická část workshopu, kde si mohli zájemci vyzkoušet nabité vědomosti ryze prakticky.
Sál GOLD
08:30 - 10:00 Novinky v bezkrevní medicíně
Blok přednášek o bezkrevní medicíně zahájila dr. Antoni (Brno) prezentací věnovanou atypickému hemolyticko-uremickému syndromu (aHUS). Připomněla, že aHUS patří mezi trombotické mikroangiopatie, stručně shrnula historii diagnostiky těchto onemocnění a následně se zaměřila na jejich patofyziologii. Uvedla, že od roku 2011 je k dispozici specifická léčba v podobě eculizumabu, přetrvávajícím problémem však zůstává diagnostika vzhledem k heterogenitě klinických projevů a absenci zlatého standardu diagnostického testu. Typickou manifestací je triáda neimunitní hemolýzy, trombocytopenie a akutního poškození ledvin. V závěru se přednášející věnovala také nutným úpravám anesteziologického postupu u pacientů s aHUS. Možnosti substituce trombocytů v intenzivní medicíně, tak zněl název druhé přednášky tohoto bloku. V úvodu sdělení dr. Cichová (Brno) připomněla publiku fyziologii trombocytů a následně se věnovala indikacím jejich substituce. Přiblížila historii trombocytární substituční léčby, způsoby získávání trombocytů z krve a jejich další zpracování a skladování. Zdůraznila význam dodržování kompatibility mezi dárcem a příjemcem. Dále představila rozdíly mezi aferetickými trombocyty a směsnými trombocyty z buffy coat, včetně jejich výhod a nevýhod. V závěru se zmínila o kryokonzervovaných a chlazených trombocytech a o jejich životnosti. Na téma krevních destiček navázala dr. Seidlová (Brno) přednáškou o využití lyofilizované plazmy v léčbě kritického porodního krvácení. V úvodu se věnovala fyziologickým změnám krevního oběhu u těhotné ženy. Následně představila kazuistiky dvou žen s komplikovanými porody a masivní krevní ztrátou, u nichž byla nutná rozsáhlá transfuzní terapie. V závěru zdůraznila, že rodička je schopna dlouhodobě kompenzovat krevní ztrátu, ale při selhání kompenzačních mechanismů dochází k velmi rychlé dekompenzaci, a proto musí být léčba razantní a rychlá. Jako praktická doporučení uvedla udržování hladiny fibrinogenu nad 2 g/l, cílové hodnoty erytrocytů a trombocytů nad 70, podání plazmy i v situacích s nedostatkem objemu, korekci pH, suplementaci kalcia a zvážení podání rekombinantního faktoru VIIa. Blok zakončila dr. Vaníčková (Brno) úvahou o bezkrevní medicíně na oddělení urgentního příjmu. Věnovala se statistickým údajům, které ukazují klesající trend podávání plné krve v Evropě, a upozornila na časté nevhodné indikace transfuzních přípravků. Zdůraznila význam cílené hemosubstituční terapie, která může snížit výskyt nežádoucích účinků této léčby. Vyzdvihla roli laboratorních a viskoelastických metod jako nástroje pro vedení cílené substituční terapie a s tím spojené snížení mortality. Význam těchto postupů následně ilustrovala na konkrétních kazuistikách.
Reportážní tým portálu AKUTNĚ.CZ se loučí z ostravského Calrion Congress Hotelu. Věříme, že vám naše reportáž aspoň trochu přiblížila kongresovou atmosféru a již teď se těšíme na další ročník Colours of Sepsis. Děkujeme všem organizátorům za skvělou spolupráci.
