On-line reportáž z 28. Colours of Sepsis část II.

Dr. Šrámek (Brno) otevřel třetí den konference přednáškou o stárnutí pacientů v intenzivní péči. Upozornil na nárůst průměrného věku, polymorbidity a polypragmazie u pacientů na akutních lůžkách. Připomněl, že 80letý ventilovaný pacient má 84% riziko úmrtí do jednoho roku. Pomoci s výběrem pacientů, kteří mohou z intenzivní péče profitovat, může Clinical Frailty Score (CFS). Zdůraznil, že klíčová je kvalitní triáž, respektování přání pacientů a jejich rodin a práce s advance directives. Úspěch intenzivní medicíny bychom měli hodnotit podle zachování důstojného a kvalitního života, nikoli pouze podle přežití. Řešením může být ICU trial – časově omezené zhodnocení stavu, prognózy a reakce na léčbu během prvních tří dnů. Dr. Šrámek navrhl zapojení geriatrů a paliativních specialistů do konziliárních týmů pečujících o kriticky nemocné seniory. Jako další přednášel dr. Helán (Brno), který se zaměřil na vliv léčby na imunitu u sepse. Popsal hyper - a hypoinflamační fenotypy a upozornil, že antibiotika neovlivňují pouze patogeny, ale také zánětlivou odpověď, imunosupresi a dlouhodobý outcome. Makrolidy podle analýz cytokinů a imunitních buněk snižují zánětlivé parametry, zejména u pacientů v hyperinflamační fázi sepse. U vazopresorů zdůraznil imunosupresivní efekt vyšších dávek noradrenalinu, zatímco vazopresin je z imunologického hlediska relativně neutrální. Z anestetik a analgetik mají benzodiazepiny výraznější imunosupresivní účinek, propofol působí jen mírně protizánětlivě, dexmedetomidin může imunitu stimulovat a z opioidů je nejvíce imunosupresivní morfin. Na to navázala dr. Šubrtová (Hradec Králové) přednáškou o lékové zátěži pacientů.

Zdůraznila riziko preskripčních kaskád a vysoký výskyt potenciálně nevhodných léků u starších pacientů podle STOPP a Beersových kritérií. Představila koncept plánované depreskripce, včetně léčiv s vysokým depreskripčním potenciálem a tzv. „drug holiday“. Upozornila, že až 47 % seniorů užívá anticholinergní léky. Na závěr zdůraznila, že polypragmazie zvyšuje riziko nežádoucích účinků a lékových interakcí a že systematická depreskripce může tato rizika snížit, vyžaduje však pečlivé monitorování pacientů. Zajímavým tématem o AI v intenzivní péči u komplexních pacientů navázal Dr. Šitina (Brno). Přednášku zahájil kazuistikou 72leté pacientky s febriliemi, zvýšeným CRP a podezřením na urosepsi s DIC, kdy po třech dnech léčby antibiotiky stále nebylo jasné, zda se jedná o TTP či sepsi. Dr. Šitina zadal informace o pacientce do jazykových modelů ChatGPT, Gemini a Claude, přičemž všechny navrhly jako možné diagnózy i HLH - která byla následně u pacientky potvrzená. Přednášející shrnul, že velké jazykové modely mohou podporovat klinické rozhodování – pomáhají s návrhem diagnóz a terapie, predikcí prognózy, prací s odbornou literaturou, individualizací péče i řízením lékových interakcí.Upozornil však na významná omezení, protože komplexní pacienti jsou v trénovacích datech nedostatečně zastoupeni, modely nemají skutečnou zkušenost ani „šestý smysl“ a složitou fyziologii a nuance, které dokáží lidské oči a mozek zachytit, modely plně nenahradí. Závěrem pan doktor zdůraznil, že AI může být cenným nástrojem pro podporu rozhodování, ale u kriticky nemocných pacientů nenahradí komplexní lidské posouzení. Poslední přednáška ranního bloku zaznělaz úst dr. Osuchowski (Vídeň), který se věnoval budoucnosti intenzivní medicíny. V úvodu prezentoval myšlenky současných prominentních vědců o tom, jak by intenzivní péče mohla vypadat za 20 let, a odpovědi směřovaly k fenotypizaci pacientů a personalizovanému přístupu. Představil studie zaměřené na personalizovanou imunoterapii u pacientů se septickým šokem, kde byli pacienti stratifikováni na hyper- a hypoinflamační skupiny a hodnoceni podle SOFA skóre. Výsledky ukázaly větší pokles u skupiny s přesně cílenou imunoterapií oproti kontrolní skupině. Diskutoval také o významu pre-ICU testování virových a bakteriálních infekcí z krve a o budoucnosti biomarkerů, které by mohly umožnit rychlejší a cílenější diagnostiku a léčbu kriticky nemocných pacientů. Blok přednášek pak dr. Osuchowski zakončil další úvahou o roli umělé inteligence v budoucnosti intenzivní medicíny.

 

Blok Sepse u dětí nabídl komplexní pohled na pediatrickou sepsi od moderních definic přes akutní léčbu až po dlouhodobé následky. Opakovaně zazněla potřeba časné identifikace, individualizovaného přístupu k terapii a systematického sledování dětí po prodělané sepsi s cílem zlepšit nejen přežití, ale i kvalitu života. Úvodní přednášku Definice sepse u dětí: od SIRS až po Phoenix kritéria přednesl dr. Fedora (Brno). Shrnut byl historický vývoj definic sepse v pediatrii, od konceptu SIRS po nová Phoenix kritéria. Zdůrazněna byla omezení starších definic, zejména jejich nízká senzitivita a specificita, a přínos současného přístupu založeného na orgánové dysfunkci a riziku mortality. Diskutován byl praktický dopad nových kritérií na včasnou identifikaci rizikových pacientů. Na úvod navázal dr. Zaoral (Ostrava) s přednáškou Protokolizace v léčbě dětské sepse. Zaměřil se na význam strukturovaných léčebných postupů v časné fázi onemocnění. Zdůraznil roli časné identifikace sepse, včasného podání antibiotik, tekutinové resuscitace a hemodynamické podpory. Přednáška Fenotypy sepse u dětí – význam pro praxi, kterou přednesl dr. Průcha (Praha), se věnovala heterogenitě sepse v pediatrické populaci. Byly popsány různé klinické a imunologické fenotypy sepse a jejich možný dopad na odpověď na léčbu. Zdůrazněn byl potenciál fenotypizace pro individualizaci terapie a budoucí cílené intervence. Doktor Pavlíček (Praha) v přednášce Septický šok u dětí – současný pohled shrnul aktuální doporučení pro diagnostiku a léčbu septického šoku v pediatrii. Zaměřil se na časnou hemodynamickou optimalizaci, volbu vazopresorů a sledování odpovědi na léčbu. Zdůrazněn byl význam včasného rozpoznání refrakterního šoku a potřeba eskalace terapie. V přednášce Septický šok u dětí a ECMO, kterou připravila dr. Vujčíková a prezentoval dr. Raffaj (UK), představili indikace a limity mimotělní membránové oxygenace u dětí se septickým šokem. Diskutovány byly výsledky dostupných studií, správné načasování ECMO. Byl vysvětlen rozdíl mezi V-A ECMO a V-V ECMO, které bylo prezentováno jako podpůrná metoda při respiračním selhání s dobrou úspěšností léčby. Přednáška Následky sepse u dětí a jejich dopad na kvalitu života, data z BEATsep přednesená dr. Hortovou Kohoutkovou, která se věnovala tématu vědecko-výzkumným pohledem a dr. Kocurovou (Brno), která se na téma podívala klinickým pohledem. Společně se zaměřily na dlouhodobé následky sepse. Prezentována byla data registru BEATsep, která poukázala na kognitivní, fyzické i psychosociální dopady prodělané sepse a potřebu dlouhodobého sledování těchto pacientů. Závěrečnou přednášku bloku Syndrom po hospitalizaci kriticky nemocných dětí přednesl dr. Hecht (Praha). Upozornil na problematiku post-intensive care syndromu u pediatrických pacientů a jeho dopad na dítě i rodinu. Navrhl komplexní sledování pacientů po propuštění, od kterého si slibuje zlepšení péče na základě zjištění potřeb dítěte i rodičů.