BUŽGOVÁ, R. Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřeby, hodnocení, kvalita života. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2015. 168 s. ISBN 978-80-247-5402-4.
FERREL, R. B., COYLE, N., PAICE, A. J. Oxford Textbook of Palliative Nursing. 4th edit. United States of America: Oxford University Press, 2015.1220 p. ISBN 978-0-19-933234-2.
HEŘMANOVÁ, J., VÁCHA, M., SVOBODOVÁ, H., a kol. Etika v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 200 s. ISBN 978-80-247-3469-9.
KOLEKTIV AUTORŮ. Vše o léčbě bolesti - příručka pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, 356 s. ISBN 80-247-1720-4.
MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
O. SLÁMA. Léčba průlomové bolesti u onkologických pacientů. online [cit. 22.1.2017]. Klin Onkol 2013; 26(3): 191-194. Dostupné z: https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/178/4244.pdf.
PAYNEOVÁ, S., SEYMOUROVÁ, J., INGLETONOVÁ, CH. Principy a praxe paliativní péče. 1. vyd. Brno: 2007. 807 s. ISBN 978-80-87029-25-1.
PEAD, ZACHAROVÁ, E., HAZULÍKOVÁ, J. Bolest a její zvládání v ošetřovatelské praxi. [online], 2013; 15(11-12). cit. [12.2.2018]. Dostupné : https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2013/11/12.pdf.
O'CONNOR, M., ARANDA, S., Paliativní péče - pro sestry všech oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 324 s. ISBN 80-247-1295-4..
SLÁMA, O., KABELKA, L., VORLÍČEK, J., et al. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 363 s. ISBN 978-80-7262-505-5.
VORLÍČEK., J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H., a kol. Klinická onkologie pro sestry. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 450 s. ISBN 979-80-247-3742-3.
WORKMAN, A. B., BENNETT, I. C. Klíčové dovednosti sester. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 259 s. ISBN 978-80-247-1714-2.
Rozhodování na konci života z pohledu sestry
Paliativní péče v ošetřovatelství odráží pohled na umírajícího nemocného jako na celistvou osobu. Poskytování paliativní péče závisí především na nelékařském zdravotnickém personálu, který poskytuje po většinu času umírajícím nemocným komplexní péči v průběhu hospitalizace na akutním lůžku. Všeobecná sestra bývá přímým účastníkem všeho dění, a tak přichází do kontaktu s umíráním a smrtí častěji než jakýkoli jiný zdravotnický personál. Proto je nezbytné, aby nelékařský zdravotnický personál měl značné interpersonální dovednosti, ale především klinické znalosti ve spojitosti s pozorováním, reakcí a zahájením terapie symptomů.
Cílem ošetřovatelské paliativní péče je poskytovat integrovanou komplexní péči, která předchází a zmírňuje všechny aspekty, které jsou spojeny s jakoukoli formou utrpení umírajícího nemocného. Cílem je tedy poskytovat takovou péči, která zaručuje nejvyšší kvalitu života až do posledních dní života umírajícího nemocného na oddělení akutní a intenzivní péče.
Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. Odborný garant portálu AKUTNĚ.CZ Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava-Poruba, Česká republika
Léčebné výsledky intenzivní medicíny jsou úctyhodné. V určitém procentu případů však nemoc a celkový stav pacienta pokročily natolik, že přes veškerá heroická terapeutická opatření směřuje vývoj zdravotního stavu pacienta k odchodu z tohoto světa. U takovýchto nemocných je nezbytné se dobrat ve správný čas k rozhodnutí, zda je z etického hlediska namístě pokračovat v opatřeních intenzivní medicíny, a tudíž v léčbě medicínsky neadekvátní dané situaci, nebo zda přejít na paliativní způsob ošetřování a veškeré úsilí zaměřit na umožnění důstojného závěru pacientova života (letting die).
Předložený algoritmus nabízí řešení typické situace týkající se terminálně onkologicky nemocné pacientky, jak ji nahlíží sestra. Zdravotní sestry působící v intenzivní péči mají při rozhodování na konci života nezastupitelnou roli. Jsou s pacienty v dlouhodobém a těsném kontaktu a dokážou vycítit, kdy je veškerá vysoce sofistikovaná diagnostika a léčba marná a tudíž mají možnost navrhnout celému týmu pečujícímu o pacienta přejít od intenzivní k paliativní péči. V paliativní péči pak hrají sestry klíčovou úlohu.
Autorkám se podařilo sestavit didakticky příhodný algoritmus kroků, kterak v takovéto eticky citlivé situaci postupovat. Je dobře, že takový algoritmus sestavily a jsem rád, že bude zveřejněn na portálu Akutně.cz.
Klíčová slova: paliativní péče, akutní péče, rozhodování na konci života, ošetřovatelství, bolest
vloženo: 1. 7. 2018 | poslední úpravy: 8. 5. 2019
