Monitoring článků

Venkatakrishna Rajajee , Robert J. Fontana, Anthony J. Courey et al.

Akutní jaterní selhání (ALF) může vést k vzestupu intrakraniálního tlaku (ICP). Ačkoliv monitorace intrakraniálního tlaku (IICPM) může mít u daných pacientů význam, vzhledem k frekventní koagulopatii je u nich riziko intrakraniálního krvácení (ICH) – spontánní, nebo v návaznosti na zavedení ICP čidla. Monitorace ICP v kombinaci s reverzí koagulopatie může vést k redukci rizika krvácení. Cílem studie bylo zhodnotit význam, bezpečnost a efektivitu na klinický management a outcome pacientů s ALF. Do studie byli ve sledovaném období 2011-2016 zařazeni pacienti s ALF a jaterní encefalopatii IV. stupně s potenciálním dobrým outcome. Protokol k reverzi koagulopatie obsahoval aplikaci rekombinantního faktoru VIIa (rFVIIa) a desmopressinu, cílené hladiny trombocytů >50,000/mm3 a fibrinogenu >100 mg/dL. Intrakraniální parenchymové čidlo bylo zavedeno do 1 hodiny od aplikace rFVIIa. Před zavedení a 24-hodin po zavedení ICP čidla bylo provedeno CT mozku. Byla sledovaná incidence ICH, setrvalé intrakraniální hypertenze, frekvence terapeutické intenzity (TIL) k managementu ICP, mortalita a funkční outcome dle Glasgow Outcome Scale (GOS) v době propuštění a 6 měsíců po propuštění. Celkem bylo ICP zavedeno u 24 z 37 (65%). Nejčastější příčinou nezavedení ICP čidla byla jaterní encefalopatie <4. Celkem 4 pacientům byli transplantovány játra. U jednoho pacientů po zavedení ICP došlo ke vzniku ICH, bez negativního ovlinění klinického outcome. Setrvalá intrakraniální hypertenze se vyskytla u 13/24 pacientů (54%), z toho u 5/24 (21%) dosáhla extrémních hodnot a vyžadovala TIL-4 ke kontrole ICP, která byla úspěšná u 4 pacientů. Mortalita v dané kohortě byla 50% (12/24), nicméně jen 4 (17%) úmrtí byli v přímé souvislosti s intrakraniální hypertenzí. Celkem 6 z 8 přeživších mělo dobrý funkční outcome (GOS >3) v době 6 měsíců od propuštění.

Závěrem: protokolizovaná monitorace intrakraniálního tlaku u pacientů s ALF byla efektivní, bezpečná, asociována s nízkou incidencí závažných komplikací a měla signifikantní vliv na klinický management pacientů s ALF.

Rajajee et al. Critical Care (2017) 21:178 DOI 10.1186/s13054-017-1762-6