Monitoring článků

Nicholas Simpson, Francois Lamontagne a Manu Shankar-Hari

Septický šok je život-ohrožujíc  stav. Mezi základní principy resuscitačního managementu patří časovaná antibiotická terapie a resuscitační léčba. Resuscitační terapie musí být iniciována ještě před dosažením laboratorních výsledků u pacientů se suspektní infekcí a nízkým krevní tlakem (TK), nebo poruchou periferního prokrvení při klinickém vyšetření. Doposud byla časná cílená resuscitační terapie pacientů v sepsi a v septickém šoku cílená na dosažení stanovených resuscitačních cílů definovaných v EGDT (early-goal directed therapy – časná cílená terapie). Recentní 3 velké randomizované studie věnující se GDT nepotvrdili původně detekovanou redukci mortality  při implementaci EGDT do terapie septických pacientů a následně vedli k rozproudění debaty týkající se efektivity časné cílené resuscitační terapie. Resuscitace je často cílená na dosažení parametrů makrocirkulace – optimalizace centrálního venózního tlaku atd., co může být vysvětlením selhání benefitu EGDT v recentních studiích vzhledem na diskonkordanci mezi optimalizaci makro- a mikrocirkulace během resuscitační terapie. Vazoaktivní terapie a vysokodávkovaná tekutinová terapie, která vede k pozitivní kumulativní bilanci tekutin jsou asociovány s negativním ovlivněním outcome pacientů v sepsi a septickém šoku. Vzhledem na to, že nižší cílový TK a restriktivní tekutinová terapie je u daných pacientů možná a dobře tolerována, měla by být indikována s cílem redukce negativních efektů vazoaktivní terapie a excesivní pozitivní tekutinové bilance. Data k cílené vazopresorické, inotropní a tekutinové terapii jsou pořád limitována.

Závěrem: Ačkoliv časná resuscitační péče u pacientů v sepsi a septickém šoku je asociována s pozitivním ovlivněním outcome, ideální cíle resuscitace zůstávají nejasné. Je potřeba rozlišovat mezi změnami mikrocirkulace a makrocirkulace vzhledem na stanovené cíle péče. Běžně definované cíle, mezi které patří vysoko objemová tekutinová terapie a vysokodávkovaná vazopresorická terapie nemusí být univerzálně prospěšná u všech pacientů. Cíle, které vedou k optimalizaci mikrocirkulace a individualizované cíle resuscitační péče by měli být objektem dalšího výzkumu.

Curr Opin Crit Care 2017, 23:000–000