Monitoring článků

Jhuma Sankar, Javed Ismail, M. Jeeva Sankar et al.

Cílem randomzované studie bylo zhodnotit vliv tekutinové resuscitace ve formě bolusu tekutin (40-60ml/kg) v jednotlivé dávce 20ml/kg během 15-20 minut versus 5-10 minut na outcome, potřebu umělé plicní ventilace a/nebo přítomnost poruchy oxygenace (zvýšení oxygenačního indexu o 5 z bazální hodnoty v iniciálních 6 a 24 hodinách u pacientů v septickém šoku.Pacienti ve věku < 18let byli randomizováni do intervenční skupiny (15-20 minut bolus) a kontrolní skupiny (5-10 minut bolus). Autoři hodnotili outcome pacientů v 6 a 24 hodině po iniciální resuscitaci. Celkem bylo do studie zařazeno 96 pacientů (45 intervenční a 51 kontrolní skupina). Při srovnání s 5-10 minut, potřebovalo méně pacientů v intervenční skupině umělou plicní ventilaci a méně pacientů mělo elevovanou hodnotu oxygenačního indexu v době 6 (36% vs 57%; relative risk, 0.62; 95% CI, 0.39–0.99) a 24 hodin po iniciální resuscitaci (43% vs 68%; relative risk, 0.63; 95% CI, 0.42–0.93). Nebyl detekován žádný rozdíl v sekundárním outcome – mortalita (1.2; 0.70–2.03), délka hospitalizace (mean difference: 0.52; –1.72-2.7), nebo v reverzi šokového stavu (0.98; 0.63–1.53).

Závěrem: Aplikace bolusu tekutin v intervalu 5-10 minut je ve srovnání s intervalem 15-20 minut riziková (vyšší riziko intubace a UPV). Vzhledem na absenci rozdílu v mortalitě poukazují výsledky studie na kontroverzní platné doporučení k aplikaci tekutinových bolusů v době 5-10 minut.  

Pediatr Crit Care Med 2017; 18:e435–e445