Monitorace srdečního výdeje je nevyhnutnou k detekci časné hemodynamické nestability a cílené hemodynamické optimalizace. Z dostupných metod, analýza pulzové křivky derivuje výpočet srdečního výdeje z tvaru a plochy pod arteriální křivkou. Analýza je založena na principu, že amplituda systolické části křivky je proporcionální srdečnímu výdeji a arteriální compliance. Daný monitoring srdečního výdeje poskytuje kontinuální měření v reálním čase. U přístrojů vyžadujících kalibraci je iniciální měření srdečního výdeje hodnoceno dle transpulmonální termodiluce, nebo diluce lithiem, vzhledem na dynamické podmínky je nutno kalibraci opakovat v určitém časovém rozmezí. Přístroje bez kalibrace, nepoužívají nezávislé měření k stanovení srdečního výdeje (CO) a můžou být připojené na všechny typy arteriálních katetrů. Nekalibrované přístroje jsou nicméně nespolehlivé v případě rychlých změn arteriální rezistence (např. během operace jater, nebo u vazodilatačního šoku na vazopresorické terapie). Perioperační hemodynamický monitoring je doporučen pro vysoce-rizikové chirurgické pacientů a vede k redukci asociovaných komplikací. Pro dané pacientů je v majoritě případů dostačující nekalibrované metody měření CO. V podmínkách intenzivní péče je hemodynamický management doporučen pro pacienty s cirkulačním selháním, kteří neodpovídají na inciální terapii. V podmínkách intenzivní péče, vzhledem na časté změny arteriální rezistence (spontánní, nebo následkem vazopresorické terapie), jsou v daných podmínkách výhodnější kalibrovatelné systémy, které poskytují detailní zhodnocení hemodynamiky na základě parametrů derivovaných z transpulmonální termodiluce. V review článků autoři popisují charakteristiky jednotlivých přístrojů a principy analýzy pulzové křivky v perioperačním období a v intenzivní péči.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 4
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
květen
2018