Monitoring článků

Hiromasa Kawakami, Daisuke Nakajima, Takahiro Mihara et al.

Primárním sledovaným parametrem v této meta analýze byl efekt podávání magnesia, placeba nebo nepodání žádné terapie u chirurgických pacientů a jejich vliv na pooperační třes. Incidence třesu byla vyjádřena jako risk ratio 95% CI s použitím modelu náhodného efektu. Efekt způsobu podání byl vyhodnocen v subanalýze. Byla použita studie sekvenční analýza (Trial Sequence Analysis) s 5% rizikem 1.typu a silou 90%. Kvalita každé zahrnuté studie byla hodnocena pomocí přístupu hodnocení doporučení, vývoje a evaluace (Grading of Recommendation Assessment, Development, and Evaluation). Do studie byly zahrnuty i výskyty nežádoucích efektů. Do meta analýzy bylo zahrnuto 64 studií s 4303 pacienty (2300 pacientům bylo podáno magnesium  a 2003 představovalo kontrolní skupinu). Celková incidence třesu byla 9.9% ve skupině, kde bylo podáno magnesium a 23% u kontrolní skupiny(risk ratio, 0.42; 95% CI, 0.33–0.52). Subanalýza prokázala, že incidence třesu byla nižší u intravenózní aplikace magnesia (risk ratio, 0.29; 95% CI, 0.29–0.54), oproti epidurálnímu podání (risk ratio, 0.24; 95% CI, 0.13–0.43) a intrathékálnímu podání  (risk ratio, 0.64; 95% CI, 0.43–0.96).  Kumulativní Z křivka pro epidurální a intrathékální podání neprotnula monitorovací hranici studie sekvenční analýzy a neprokázala benefit. Nebyl hlášen zvýšený výskyt nežádoucích efektů.

Závěr: Perioperační intravenózní podání magnézia efektivně snižuje třes. 

Anesth Analg XXX;XXX:00–00