Monitoring článků

De-Xing Liu, Ying Ye, Yu-Hang Zhu et al.

Do této randomizované studie bylo zařazeno celkem 360 pacientů podstupujících elektivní břišní chirurgický výkon. Za pomocí video laryngoskopu bylo intubováno 179 z nich a přímou laryngoskopií potom 181 pacientů. Cílem studie bylo určit, zda použití video laryngoskopu při intubaci zlepšuje míru úspěšnosti intubace. Byly hodnoceny následující paramenty: vzdálenost otevírání úst, thyromentální vzdálenost, sternomentální vzdálenost a možnost vizualizace glottis.

Výsledky: Procento pacientů s úrovní I až II viditelnosti glottis bylo 100% za použití video laryngoskopu vs. 63.5% při přímé laryngoskopii (P < 0.001). Míra úspěšnosti intubace na první pokus byla 96.1% u skupiny s intubací za použití video laryngoskopu a 90.1% u přímé laryngoskopie (P = 0.024). Celková míra úspěchu intubace byla u videolaryngoskopické skupiny 100% vs. 94.5%  při použití přímé laryngoskopie (P = 0.004). Iminentní orophragyngeální poranění nastalo v 5.1. % u přímé laryngoskopie vs  v 1.1% za použití video laryngoskopu (P = 0.033). Také výskyt postintubačního chrapotu, hodnoceného v průběhu prvního pooperačního dne, favorizoval použití video laryngoskopu (výskyt u 2.8% pacientů), oproti přímé laryngoskopii (chrapot u 7.9% pacientů). Thyreomentální vzdálenost, úhel odstupu bronchů, čas nutný k vizualizaci glottis a chirurgická poloha byly nezávislými rizikovými faktory postoperačních komplikací.

Závěr: Použití video laryngoskopu přineslo signifikantně vyšší míru úspěšnosti intubace a zároveň snížilo výskyt postintubačních komplikací u pacientů bez obtížného zajištění dýchacích cest.

Liu et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:75