Monitoring článků

Lori A. Daiello, Annie M. Racine, Ray Yun Gou, et al.

Primárním cílem této studie bylo popsat prevalenci postoperačních kognitivních dysfunkcí a zkoumat jejich asociaci k nemocničnímu deliriu. Tato studie využila observační data, kde bylo postoperační delirium hodnoceno u pacientů každý den jejich pobytu v nemocnici. Postoperační kognitivní dysfunkce byly stanoveny pomocí metod použitých v mezinárodní studii postoperačních kognitivních dysfunkcí. Asociace mezi delirantním stavem a kognitivní dysfunkcí byla zkoumána za 1,2 a 6 měsíců od výkonu.

Výsledky: Během hospitalizace se delirium rozvinulo u 134 pacientů z 560 sledovaných (24%). O něco méně, než polovina 256 z 548 pacientů (47%) splnilo kritéria pro postoperační kognitivní dysfunkci v 1 měsíci po výkonu, avšak toto číslo pokleslo na 23 % (123 pacientů z 536) v druhém měsíci až na 16% po 6 měsících sledování (85 z 548). Při každé kontrole byla úroveň shody mezi deliriem a  postoperačními kognitivními dysfunkcemi nízká (kappa méně jak0.8) a korelace byla malá (r méně než  .16) Relativní riziko postoperační kognitivní dysfunkce bylo signifikantně vyšší u pacientů s anamnézou postoperačního deliria během 1 měsíce (relativní riziko = 1.34; 95% CI, 1.07–1.67), avšak už ne po 2 měsících (relativní riziko= 1.08; 95% CI, 0.72–1.64) nebo 6 měsících (relativní riziko=1.21; 95% CI, 0.71–2.09).

Závěr: Delirium signifikantně zvyšuje riziko pooperační kognitivní dysfunkce během prvního měsíce po operačním výkonu, avšak nebyl prokázán žádný vztah mezi deliriem a postoperačními kognitivními dysfunkcemi v dlouhodobém horizontu. V dalších evaluací byl výskyt kognitivních dysfunkcí spojen s pacienty bez delirantního pooperačního stavu v anamnéze. Pooperační delirium a kognitivní dysfunkce mohou být výraznými projevy pooperačního neurologického deficitu.

ANESTHESIOLOGY 2019; XXX:00–00