Monitoring článků

Ase Lodenius, Kathleen J. Maddison, et al.

Tato nezaslepená randomizovaná cross over studie zahrnula 12 dobrovolníků, u kterých měřila kolabsibilitu horních cest dýchacích (faryngeální kritický tlak) při sedaci dexmedetomidinem a propofolem. Bolusová dávka byla následována nízkou dávkou (0.5 μg na kg a hodinu, nebo 42 μg na kg a minutu) a střední dávkou (1.5 μg na kg a hodinu nebo 83 μg na kg a minutu) kontinuální infuzí dexmedetomidinu, respektive propofolu.

Výsledky: Kompletní set dat byl získán u 9 dobrovolníků (průměrný věk 46 [23 to 66] let, průměrné BMI 25.4 [20.3 to 32.4] kg/m2). Bispektrální index v čase faryngeálního kritického tlaku byl 74 ± 10 a 65 ± 13 (střední odchylka , 9; 95% CI, 3 až 16; P = 0.011) během nižších infuzních dávek dexmedetomidinu a propofolu 57 ± 16 a 39 ± 12 (střední odchylka, 18; 95% CI, 8 až 28; P = 0.003) během středních infuzních dávek. Silně lineární vztah byl evidentní u nižších (r = 0.82; P = 0.007) i středních (r = 0.90; P < 0.001) infuzních hodnot.

Závěr: Tato studie naznačuje, že sedace dexmedetomidinem nechrání proti obstrukci horních cest dýchacích.

ANESTHESIOLOGY 2019; XXX:00–00