Monitoring článků

Jun Hyun Kim, Ádám Nagy, Alessandro Putzu, et al.

Cílem této práce je prozkoumat možný efekt řízené hypotermie (32 – 35 °C) na přežití a hlavní klinické cílové parametry u kriticky nemocných pacientů. Celkově byla využita data ze 14 studií, zahrnující. 2 670 pacientů, ve třech různých situacích: traumatické poškození mozku, závažné infekce a cévní mozková příhoda.

Výsledky: Nárůst mortality byl zaznamenán v nejdelším dostupném sledovaném období (432/1,375 [31%] vs 330/1,295 [25%]; míra rizika, RR, 1.24; 95% CI, 1.10–1.39; p = 0.0004; I2 = 0%). Souhrnné výsledky neprokázaly rozdíl v dobrých neurologických výsledcích mezi skupinou pacientů vystavených řízené hypotermii a pacientů v normotermii (493/1,142 [43%] vs 486/1,067 [46%]; risk ratio, 1.04; 95% CI, 0.97–1.12; p = 0.27; I2 = 1%). Mezi pacienty podstupujícími terapeutickou hypotermii byl významný nárůst arytmií.

Závěr: Vysoce kvalitní randomizované studie naznačují zvýšení mortality ve spojení s terapeutickou hypotermií a žádný rozdíl v dobrém neurologickém výstupu ve srovnání s normotermií u kriticky nemocných pacientů. Ačkoli je zde stále možnost, že by terapeutická hypotermie byla výhodná ve specifických situacích, její rutinní využití by mělo být vyhrazeno pouze pro indikace stanovené mezinárodními doporučeními (např. srdeční zástava u dospělých a hypoxicko-ischemická encefalopatie novorozenců).

Crit Care Med 2020; 48:1047–1054