Monitoring článků

Judith Ju Ming Wong, Siew Wah Lee, Herng Lee Tan, et al.

Cílem této pilotní studie bylo zjistit, zda protokol protektivní strategie umělé plicní ventilace u pediatrického syndromu akutní respirační tísně, vede ke zlepšení klinických outcomů. Data z monitoru ventilátoru a krevních plynů byla porovnávána mezi skupinou se zavedeným protokolem (n = 63) a bez protokolu (n = 69).

Výsledky: Po implementaci protokolu byly: střední dechové objemy (6.4 mL/kg [5.4–7.8 mL/kg] vs. 6.0 mL/kg [4.8– 7.3 mL/kg]; p = 0.005), PaO2 (78.1 mm Hg [67.0–94.6 mm Hg] vs. 74.5 mm Hg [59.2–91.1 mm Hg]; p = 0.001), saturace kyslíkem (97% [95–99%] vs. 96% [94–98%]; p = 0.007), end expirační tlak (8 cm H2O [7–9 cm H2O] vs. 8 cm H2O [8–10 cm H2O]; p = 0.002]a PaCO2 (44.9 mm Hg [38.8–53.1 mm Hg] vs.46.4 mm Hg [39.4–56.7 mm Hg]; p = 0.033), při udržování protektivní ventilace.  Nebyl prokázán rozdíl v mortalitě 10/63 [15.9%] vs. 18/69 [26.1%];p = 0.152), dnech bez ventilátoru  (16.0 [2.0–23.0] vs. 19.0 [0.0–23.0];p = 0.697) a dnech bez nutnosti pediatrické JIP péče days (13.0 [0.0–21.0] vs. 16.0 [0.0–22.0]; p = 0.233). Po upřesnění k vztahu ke závažnosti onemocnění , orgánové dysfunkci a  oxygenačními indexu byla mechanická ventilace s protokolem spojena s nižší mortalitou

Závěr: Při pediatrickém syndromu akutní respirační tísně je protokol protektivní umělé plicní ventilace a adherence k protektivní plicní ventilaci spojena se snížením mortality.

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:720–728