Monitoring článků

Claudio Sandroni, Sonia D’Arrigo, Sofia Cacciola, et al.

Cílem této studie je zhodnotit schopnost klinického vyšetření, krevních biomarkerů, elektrofyziologie, neuroimagingu provedených během 7 dní po návratu spontánní cirkulace (ROSC) předpovědět špatný neurologický outcome, definovaného jako úmrtí, vegetativní stav nebo závažné postižení (CPC 3-5) při propuštění nebo po 1 měsíci a déle, u pacientů v kómatu, kteří přežili srdeční zástavu.

Metody: Pro každý ukazatel byla stanovena senzitivita a míra falešné pozitivity (FPR). V důsledku rozdílnosti v časech záznamu, prahových hodnotách ukazatelů a definicích některých ukazatelů nebyla provedena meta analýza.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 94 studií (30 200 pacientů). FPR 0% pro špatný neurologický outcome byl ve většině studií zaznamenán pro tyto ukazatele: bilaterálně nepřítomný korneální nebo pupilární reflex po 4 dnech od ROSC, vysoké hodnoty neuron-specifické enolázy po 24 hodinách a více od ROSC, nepřítomné N20 vlny krátké latence somatosenzoricky evokovaných potenciálů (SSEPs) nebo jasné záchvaty na EEG po 1 dni od ROSC nebo snížená difuze na mozkové MRI 2 až 5 den po ROSC. Riziko bias stanovené pomocí nástroje QUIPS bylo pro všechny ukazatele vysoké.

Závěr: U pacientů po resuscitaci v kómatu měly klinické, biochemické, neurofyziologické a radiologické testy potenciální předpovědní hodnotu špatného neurologického outcome s nulovou falešnou pozitivitou během prvního týdne po srdeční zástavě. Doporučení by měla zohlednit metodologické zájmy a limitovanou senzitivitu pro jednotlivé modality.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06198-w