Monitoring článků

K. El-Boghdadly, D. J.N.Wong, R. Owen, M. D. Neuman et al.

Cílem této mezinárodní multicentrické prospektivní kohortové studie je zkoumat riziko nákazy u zdravotníků, podílejících se na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou COVID-19. Účastníci studie sami nahlašovali informace týkající se počtu tracheálních intubací, osobních ochranných pomůcek (OOP) a následný zdravotní stav zdravotníků. Primárním sledovaným parametrem byla incidence laboratorně potvrzených infekcí COVID-19 nebo výskyt nových symptomů vyžadujících domácí izolaci nebo hospitalizaci, které následovaly po rizikové tracheální intubaci. Pro vyhodnocení asociace primárního výstupního ukazatele s charakteristikami zdravotníka, OOP a faktory spojenými s prováděním tracheální intubace byla využita regresní Cox analýza.

Výsledky: Zúčastnilo se 1718 zdravotníků z 503 nemocnic ze 17 zemí, kteří nahlásili 5148 intubací. Celková incidence primárního výstupního ukazatele byla 10.7% nad medián(IQR) folow up  32 (18–48 [0–116]) dnů. Kumulativní incidence v průběhu 7, 14 a 21 dnů po první tracheální intubaci byla 3.6%, 6.1% a 8.5%. Riziko primárního výstupního ukazovatele se lišilo v závislosti na zemi a vyšší u žen, ale s jinými faktory asociována nebyla. Přibližně 1 z 10 zdravotníků, kteří se podílejí na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou následně hlásili COVID-19 outcome, což mělo dopady na zajištění dostatečné kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb a širší sociální dopady vzhledem k přenosu COVID-19 nákazy.

Závěr: V důsledku provádění rizikové tracheální intubace dochází k nákaze přibližně 1 z 10 zdravotníků s dopadem na zajištění kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb.

Anaesthesia 2020, 75, 1437–1447