Monitoring článků

Mark E. Mikkelsen, Mary Still, Brian J. Anderson, et al.

Na tomto pragmatickém doporučení pro kliniky, pečující o dospělé pacienty přeživší kritické onemocnění, se podílelo 31 mezinárodních expertů. Cílem bylo dokončit systematický přehled na téma syndromu post intenzivní péče.

Výsledky: Bylo zjištěno, že existující nástroje nejsou dostatečně schopné hodnocení syndromu post intenzivní péče. Byly identifikovány faktory před kritickým onemocněním (např. křehkost, preexistující funkční zhoršení), během onemocnění (např. trvání deliria, sepse, syndrom akutní respirační tísně) a po kritickém onemocnění (např. syndom časné anxiety, deprese a post traumatická stresová porucha), které mohou být použity u pacientů s vysokým rizikem kognitivního a fyzického zhoršení po kritickém onemocnění, a u kterých je doporučen screening. Autoři doporučují opakované zhodnocení, počínající 2-4 týdny po propuštění z nemocnice za použití následujících hodnotících nástrojů: Montrealský kognitivní test, Nemocniční škála deprese a anxiety; Impact of Event Scale-Revised (post-traumatická stresová porucha); 6-miutový test chůze; a/nebo  EuroQol-5D-5L, měření se zdravím spojené kvality života (fyzické funkce).

Závěr: Vyhodnocením pacientových schopností před přijetím na JIP, je možné koordinovat strategii pro identifikaci a management zhoršování pacienta. S blížícím se propuštěním pacienta by měli klinici používat krátká, standardizovaná zhodnocení a porovnat výsled s pacientovým stavem před přijetím. S hodnocením by se mělo pokračovat 2-4 týdny po propuštění s tím, že prioritu mají vysoce rizikoví pacienti.

Crit Care Med 2020; 48:1670– 1679