Monitoring článků

Wesley H. Self, Matthew W. Semler, Lindsay M. Leither, et al.

Cílem bylo určit, zda je hydroxychlorochinin efektivní léčbou pro dospělé hospitalizované s COVID-19. Primárně byl sledován klinický stav 14 dní po randomizaci pomocí stupnice od 1(smrt) do 7(propuštěn z nemocnice a schopen provádět normální aktivity). Dále bylo sledováno dalších 12 parametrů včetně 28denní mortality.

Výsledky: Bylo zahrnuto 479 pacientů, jimž byl náhodně přidělen buď hydroxychlorochin (400 mg dvakrát denně pro 2 dávky, poté 200 mg dvakrát denně pro 8 dávek), n=242 nebo placebo (n=237). Medián trvání symptomů před randomizací byl 5 dní (medián [IQR] 3 - 7 dní). Klinický stav na stupnici po 14 dnech se významně nelišil mezi skupinou s hydroxychlorochinem a placebo skupinou (medián [IQR], 6 [4-7] vs. 6 [4-7]; aOR (adjusted odds ratio), 1.02 [95%CI, 0.73 až 1.42]). Žádný z dalších sledovaných parametrů se mezi skupinami významně nelišil. Po 28 dnech od randomizace 25 z 241 pacientů (10.4%) ve skupině s hydroxychlorochinem a 25 z 236 (10.6%) v placebo skupině zemřelo (absolutní rozdíl, -0.2% [95%CI, −5.7% až 5.3%]; aOR, 1.07 [95%CI, 0.54 až 2.09]).

Závěr: Mezi dospělými hospitalizovanými s respiračním onemocněním kvůli COVID-19, léčba hydroxychlorochinem, v porovnání s placebem, významně nezlepšila klinický stav po 14dnech. Tato zjištění nepodporují užití hydroxychlorochinu pro léčbu COVID-19 u hospitalizovaných dospělých.

JAMA. doi:10.1001/jama.2020.22240