Cílem této monocentrické retrospektivní observační studie je srovnat riziko úmrtí u pacientů s COVID-19 přidruženým ARDS léčených kortikosteroidy a pacienty bez kortikosteroidní terapie. Primárním sledovaným parametrem bylo úmrtí do 60 dnů za hospitalizace.
Výsledky: Celkový počet pacientů byl 382 [60.7 ± 14.1 roků (medián ± SD), 61.3% muži]. Medián SOFA skóre byl 2.0 (interkvartilní rozmezí, IQR 2.0–3.0). Na umělou plicní ventilaci bylo napojeno 94 pacientů (24.6%). Systémovou léčbu kortikosteroidy obdrželo 226 (59.2%) pacientů, 156 (40.8%) pacientů podstoupilo standardní léčbu. Maximální dávka kortikosteroidů byla 80.0 (IQR 40.0–80.0) mg ekvivalentu metylprednisolonu denně a délka kortikosteroidní terapie byla celkově 7.0 (4.0–12.0) dnů. V rámci Cox regresní analýzy s použitím kortikosteroidní léčby jako časově proměnné, byla kortikosteroidní terapie asociována s významnou redukcí rizika 60denní smrti během hospitalizace po korekci dle věku, pohlaví, SOFA skóre při přijetí, propenzitního skóre kortikosteroidní terapie, komorbidit, antivirové terapie a respirační podpory (míra rizika, HR 0.42; 95% CI 0.21, 0.85; p = 0.0160). Ve sledované kohortě nebyla pozorována souvislost mezi kortikosteroidní terapií a prodlouženou clearance virové RNA.
Závěr: Za nastavených klinických podmínek, terapie nízkými dávkami kortikosteroidů byla asociována se snížením rizika úmrtí během 60denní hospitalizace COVID-19 pozitivních pacientů s rozvinutým ARDS.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 3
Abstrakt: 4
listopad
2020