Monitoring článků

Lisa Smit, Sandra M. A. Dijkstra-Kersten, Irene J. Zaal, et al.

Primárním sledovaným parametrem této studie byla pravděpodobnost odeznění deliria za použití skóre náchylnosti a Markovových multinomiálních logistických regresí pro denní změny stavu. Sekundárními parametry byly doba trvání deliria, počet dní deliria, dny na ventilaci, délka pobytu na JIP a v nemocnici a úmrtnost na JIP.

Výsledky: Do této studie bylo zařazeno celkem 3614 pacientů (1165 s deliriem [32%]; 2449 bez deliria [68%]). Delirium se vyskytlo v počtu 4708 (18,9%) z 24 906 dní. Pravděpodobnost odeznění deliria byla nižší u pacientů s deliriem, kterým byl podán haloperidol (OR 0,47, 95% CI 0,39-0,57), klonidin (OR 0,78, 95% CI 0,63-0,97), nebo obojí (OR 0,45, 95% CI 0,36-0,56) v porovnání s neléčenými pacienty s deliriem. Pacienti s deliriem, kterým byl podán haloperidol, klonidin, nebo obojí měli obecně delší dobu deliria, více dní deliria a dní napojených na ventilaci, strávili více času na JIP a v nemocnici než neléčení pacienti s deliriem. Tyto látky neměly žádný vliv na úmrtnost na JIP.

Závěr: Užívání haloperidolu a klonidinu u delirických pacientů na JIP může být spojeno se sníženou pravděpodobností odeznění deliria. Toto zjištění si však vzhledem k inherentním omezením této observační analýzy zaslouží další zkoumání.

Intensive Care Med (2021) 47:316–324