Monitoring článků

Andreas Guldner, Paolo Pelosi a Marcelo Gama de Abreu

Review článek k sumarizaci aktuálních poznatků ke spontánní ventilaci u ARDS. Spontánní ventilace jak u  asistovaných taky u neasistovaných režimů umělé plicní ventilace vede k zlepšení plicních funkcí a redukuje plicní poškození u lehkého a středně těžkého ARDS. Nové trendy a možnosti umělé plicní ventilace vedoucí k zlepšení interakce pacient – ventilátor, poskytující vyšší variabilitu respiračního vzorce poskytují přídatný benefit při zlepšení plicních funkcí a zmenšení plicního poškození. EBM data podporující benefit spontánní ventilace během mírného a středně těžkého ARDS nicméně chybí. Kontrolovaná umělá plicní ventilace se svalovou paralýzou během prvních 48-hod těžkého ARDS ve srovnání s placebem vede prokazatelně k zlepšení klinického outcome. Aktuálně zůstává nejasné jestli spíše nastavení ventilátoru, nebo závažnost plicního poškození determinuje spontánní ventilaci jako benefitní nebo poškozující.
Závěrem: klinické a experimentální studie potvrzují redukci plicního poškození a dokonce redukci mortality při aplikaci kontrolované umělé plicní ventilace se svalovou paralýzou během časné fáze těžkého ARDS. Současné důkazy nedoporučují spontánní ventilaci během časné fáze těžkého ARDSm spontánní ventilace může být nicméně zvažována při mírné a středně težké formě ARDS.

Curr Opin Crit Care 2014, 20:000–000