Monitoring článků

Antonio Messina, Chiara Robba, Lorenzo Calabro et al.

Cílem této studie je zkoumat vliv restriktivní vs. liberální tekutinové terapie na celkové postoperační komplikace a morbiditu. Pro účely přehledu a metaanalýzy byly vybrány pouze studie s dospělými pacienty podstupujícími plánované velké břišní operace, které srovnávaly strategie liberální a restriktivní tekutinové terapie.

Výsledky: Analyzováno bylo celkem 18 studií s 5567 pacienty, z nichž 2786 (50.0%) bylo ve skupině s restriktivní terapií a 2780 (50%) ve skupině s tekutinovou terapií liberální. Mezi skupinami nebyl nalezen rozdíl ve výskytu závažných pooperačních komplikací [rozdíl rizik, RD (95%CI) = 0.009 (− 0.02; 0.04); p = 0.62; I2 (95% CI) = 38.6% (0–66.9%)]. Tento výsledek byl potvrzen také v podskupině 5 studií s nízkým celkovým rizikem zkreslení. Liberální přístup byl asociován s celkově méně renálními významnými příhodami ve srovnání s restriktivní strategií [RD (95% CI) = 0.06 (0.02–0.09); p = 0.001]. Mezi restriktivními a liberálními podskupinami nebyl zaznamenán žádný rozdíl ani v časné (p = 0.33) ani v pozdní (p = 0.22) postoperační mortalitě.

Závěr: Výběr mezi liberální nebo restriktivní strategií u plánovaných velkých břišních operací nemá vliv na výskyt významných postoperačních komplikací ani na mortalitu. V podskupinové analýze byl zaznamenán vliv liberálního přístupu na celkově méně významných renálních příhod ve srovnání s restriktivním přístupem.

Messina et al. Crit Care (2021) 25:205