Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy nerandomizovaných studií bylo zhodnotit efekt pronační a supinní polohy na oxygenační parametry u pacientů s onemocněním COVID-19. Primárním sledovaným parametrem byl PaO₂/FiO₂ poměr, PaCO₂ a SpO₂. Sekundární sledované parametry zahrnovaly četnost intubace a mortalitu.
Výsledky: Do tohoto přehledu bylo zahrnuto 35 studií s celkem 1712. V porovnání se supinní polohou, zlepšila pronační poloha signifikantně PaO₂/FiO₂ poměr (13 studií, 1002 pacientů, střední odchylka MD 52.15, 95% CI 37.08 to 67.22; p < 0.00001) a SpO₂ (11 studií. 998 pacientů, MD 4.17, 95% CI 2.53 to 5.81; p ≤0.00001). Pacienti v pronační poloze měli nižší míru mortality (5 studií, 688 pacientů, OR 0.44, 95% CI 0.24 to 0.80; p = 0.007). Nebyl shledán rozdíl v incidenci intubace (5 studií, 626 pacientů OR 1.20, 95% CI 0.77 až 1.86; p = 0.42) mezi supinní a pronační polohou.
Závěr: Tato meta-analýza demonstrovala, že pronační poloha zlepšila PaO₂/FiO₂ poměr a SpO₂ oproti supinní poloze u COVID-19 pacientů. S přihlédnutím k omezenému počtu studií, malému vzorku a značné heterogenitě sledovaných výsledků, další studie jsou nutné pro standardizaci režimu pronační polohy ke zlepšení jistoty důkazů.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 5
Abstrakt: 4
červenec
2021