Monitoring článků

Justin Y. Chow, Maria E. Vadakken, Richard P. Whitlock

Cílem tohoto přehledu bylo určit bezpečnost a efektivitu katetrizace plicní tepny (PAC) u pacientů s kardiogenním šokem ve srovnání s pacienty nekatetrizovanými. Sledované parametry byly mortalita, délka hospitalizace a komplikace zákroku.

Výsledky: Bylo nalezeno 19 vhodných observačních studií (≥ 2,716,287pacientů) a žádné randomizované kontrolní studie, 14 prací mělo vysoké riziko bias, kvůli nedostatkům v nastavení pro prognostické proměnné, nebo kointervence. Po shrnutí upravených výsledků byl PAC spojen s lepším přežitím do propuštění z nemocnice (RR, 0.77; 95% CI, 0.64 – 0.91, I2=99%; velmi nízká kvalita důkazů) a při nejdelším dostupném sledování (RR, 0.72; 95% CI, 0.60 – 0.87; I2=99%; velmi nízká kvalita důkazů). Neupravovaná délka hospitalizace byla o 3.5 dne delší s PAC (95% IC, 1.49 – 5.54; I2=100%; velmi nízká kvalita důkazů). Komplikace výkonu byly hlášeny nepravidelně.

Závěr: Využití PAC u pacientů s kardiogenním šokem vykazuje nižší mortalitu. Celkově výsledky podporují zvážení PAC pro hemodynamické zhodnocení pacienta s kardiogenním šokem. Nicméně kvalita důkazů je velice nízká a je zapotřebí uspořádání prospektivních randomizovaných studií k lepšímu porozumění přínosu a nevýhod PAC u těchto pacientů.

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:1611–1629