Monitoring článků

J. Armstrong, P. Jenner, S. Poulose et al.

Cílem této monocentrické, prospektivní, randomizované, kontrolované studie bylo porovnat účinek fyziologického roztoku oproti vzduchu při nafukování manžet tracheální kanyly na výskyt nadměrného intraoperačního tlaku manžety u dětí, podstupujících anestezii oxidem dusným. Tlak v manžetě tracheální trubice byl měřen během operace a snížen na počáteční úroveň nafouknutí, pokud překročil bezpečný limit (25 cm H2O). Po extubaci byly zaznamenány nežádoucí účinky související s extubací.

Výsledky: Byla analyzována data od 48 pacientů (24 v každé skupině- naplnění manžety fyziologický roztokem a naplnění manžety vzduchem) ve věku od 4 měsíců do 16 let. Požadavek na snížení tlaku uvnitř manžety se vyskytl u 1 z 24 pacientů ve skupině s fyziologickým roztokem ve srovnání s 16 z 24 pacientů ve skupině s použitím vzduchu (p < 0,001). Výskyt nežádoucích účinků souvisejících s extubací byl podobný ve skupinách s fyziologickým roztokem a se vzduchem (15 z 24 vs. 13 z 24; p = 0,770).

Závěr: Použití fyziologického roztoku k nafouknutí manžety dětských kanyl snižuje výskyt vysokých tlaků uvnitř manžety během anestezie. To může poskytnout pragmatickou další bezpečnostní bariéru, která pomůže snížit výskyt nadměrného tlaku v tracheální manžetě při použití oxidu dusného během pediatrické anestezie.

Anaesthesia 2021, 76, 1504–1510