Monitoring článků

Wulfran Bougouin, Kaci Slimani, Marie Renaudier, et al.

Cílem této observační multicentrická studie studie bylo určit, zda upřednostnit adrenalin nebo noradrenalin jako kontinuální intravenózní vazopresor v léčbě post-resuscitačního šoku. Primárními sledovanými parametry byla celková nemocniční mortalita, a sekundárními parametry pak nemocniční mortalita z kardiovaskulárních příčin a nežádoucí neurologický outcome (Cerebral Performance Category 3–5).

Výsledky: Z 766 pacientů v 5 nemocnicích, dostávalo 285 (37%) adrenalin a 481 (63%) noradrenalin. Celková nemocniční mortalita byla značně vyšší ve skupině s adrenalinem (OR 2.6; 95%CI 1.4–4.7; P = 0.002). Kardiovaskulární nemocniční mortalita byla rovněž vyšší u skupiny léčených adrenalinem (aOR 5.5; 95%CI 3.0–10.3; P < 0.001), stejně tak podíl pacientů s CPC 3–5 při propuštění.

Závěr: U pacientů s post-resuscitačním šokem po mimo nemocniční srdeční zástavě, bylo kontinuální podávání adrenalinu spojeno s vyšší celkovou i kardiovaskulární mortalitou v porovnání s noradrenalinem. Intenzivisté by proto měli zvolit raději noradrenalin k terapii post resuscitačního šoku.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-021-06608-7