Monitoring článků

D. Grimaldi, S. Legriel, N. Pichon, et al.

Cílem této studie bylo určit rizikové faktory a následky ischemického poškození horní části gastrointestinálního traktu po mimonemocniční srdeční zástavě (OHCA). Pacienti podstoupili ezofago-gastro-duodenoskopii 2 až 4 dny po OHCA pro možnost přítomnosti ischemických lézí v horní části gastrointestinálního traktu. Léze byly apriori definovány jako závažné, pokud se vyskytovala ulcerace nebo nekróza, a středně závažné, pokud byl přítomen edém nebo erytém sliznice. U tří skupin pacientů (bez lézí, se středně těžkými a těžkými lézemi) byly srovnávány proměnné spojené s ischemickým poškozením gastrointestinálního traktu pomocí multivariační regresní analýzy. Dále byl porávnáván výskyt orgánového selhání během pobytu na jednotce intenzivní péče a neurologický stav při propuštění z nemocnice.

Výsledky: Z 214 pacientů zahrnutých do analýzy mělo 121 (57%, 95% CI 50-63%) ischemickou lézi horní části gastrointestinálního traktu, nejčastěji na fundu. Ischemické léze byly závažné u 55/121 (45%) pacientů. V multivariační regresi byla vyšší dávka adrenalinu podaná během kardiopulmonální resuscitace (OR 1,25 na mg (1,08-1,46)) nezávisle spojena se zvýšenou pravděpodobností závažných ischemických lézí horního gastrointestinálního traktu; předchozí užívání inhibitorů protonové pumpy (OR 0,40 (0,14-1,00)) a sérový bikarbonát v 1.den (OR 0,89 (0,81-0,97)) byly spojeny s nižší pravděpodobností ischemických lézí. Pacienti se závažnými lézemi měli vyšší skóre SOFA během hospitalizace na jednotce intenzivní péče a horší neurologický outcome při propuštění z nemocnice.

Závěr: Více než polovina úspěšně resuscitovaných pacientů po OHCA měla ischemické poškození horní části gastrointestinálního traktu. Přítomnost ischemických lézí byla nezávisle spojena s množstvím podaného adrenalinu během resuscitace. Pacienti s těžkými lézemi měli vyšší skóre orgánového selhání během hospitalizace na jednotce intenzivní péče a horší prognózu.

Grimaldi et al. Critical Care (2022) 26:59