Monitoring článků

Julia Hasslacher, Fabian Steinkohl, Hanno Ulmer, et al.

Cílem této prospektivní observační studie  pacientů v komatu na JIP po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci, bylo potvrdit nebo vyvrátit teorii, zda terapeutická hypotermie (33°C po dobu 24 hodin/normotermie s farmakoterapií horečky ≥38°C) může zvýšit riziko VAP. Primárním sledovaným parametrem byl rozvoj VAP. Diagnóza byla stanovena na základě: umělé plicní ventilace ≥48 hodin v kombinaci s klinickými a radiologickými kritérii. V případě mikrobiologicky potvrzené VAP (mcVAP) byly ke stanovení nutné pozitivní mikrobiologické kultury.

Výsledky: U 23% ze 171 zahrnutých pacientů se rozvinulo VAP, 6% z nich mělo mc VAP. VAP byla asociována s delším pobytem na ICU (ICU-LOS) (9 (5–14) vs. 6 (3–9) dní; p < .01), množstvím dní závislosti na ventilátoru (6 (4–9) vs. 4 (2–7) dní; p < .01) a délkou antibiotické terapie (9 (5–13) vs. 5 (2–9) dní; p < .01), ale již ne s mortalitou (OR 0,88 (95% CI: 0,43–1,81); p = .74). Pacienti s terapií hypotermií (47%) měli častější výskyt VAP (30% vs. 17%; p = .04) a mcVAP (11% vs. 2%; p = .03). Terapeutická hypotermie byla asociovaná s VAP multivariabilní logistické regresní analýze s OR 2,67 (95% CI: 1,22–5,86); p = .01.

Závěr: VAP je častou komplikací pacientů po srdeční zástavě v kombinaci s vyšším počtem dnů závislosti na ventilátoru, prodloužené ATB terapii a ICU-LOS. Terapeutická mírná hypotermie byla významně asociovaná s rozvojem VAP.

Acta Anaesthesiol Scand. 2022;66:704–712