Monitoring článků

Tereza Prokopová, Jan Hudec, Jan Maláska, et al.

Cílem studie bylo zhodnotit postupy v intenzivní péči o pacienty na konci života během pandemie COVID-19 v České republice se zaměřením jejich vlivu na morální tíseň zdravotníků. Primárním sledovaným parametrem byla prožívaná morální tíseň zdravotníků a její příčiny. Sekundárními parametry pak rozdíly v postupech oproti normálnímu stavu.  Pto tvorbu dotazníku byly použity AADEM A CHERRIES doporučení a checklist.

Výsledky: Celkem 313 (14.5% ze všech zdravotníků, kteří dotazník otevřeli) vyplnilo úplně dotazník. Výsledky ukázaly, že 51.8% (n = 162) respondentů bylo vystaveno morální tísni během pandemie COVID-19. 63.1% (n = 113) zdravotních sester a 71.6% (n = 96) lékařů mělo zkušenost s pocitem nevhodné péče. Pokud nabyli dojmu nevhodné péče, bylo riziko výskytu morální tísně vyšší (OR, 1.854; CI, 1.057–3.252; p = 0.0312). Pokud pacienti zemřeli důstojně, riziko zažité morální tísně bylo nižší (OR, 0.235; CI, 0.128–0.430; p < 0.001). Tři nejčastěji zmiňované rozdíly v praktikách paliativní péče během pandemie byly zahlcení zdravotnického systému, personální faktory a vlastnosti infekce COVID-19.

Závěr: Zdravotníci pracující na JIP zažili značnou morální tíseň během pandemie COVID-19 v České republice. Hlavními zdroji byla vnímaná nevhodná péče a nedůstojné umírání pacientů. Zlepšení rozhodovacího procesu a komunikace na sklonku života by mohlo vést k lepšímu etickému a bezpečnému prostředí.

Prokopová et al. Critical Care (2022) 26:221