Monitoring článků

Lesimple A., Fritz C. et al.

Cílem této studie bylo otestovat, zda specifický kapnogram může identifikovat distenzi hrudníku během KPR a posoudit dopad distenze hrudníku na výměnu plynů a hemodynamiku. U pacientů se srdeční zástavou mimo nemocnici jsme na kapnogramech identifikovali tři obrazce: nitrohrudní uzávěr dýchacích cest, hrudní distenzi nebo pravidelný vzorec. K jejich automatické identifikaci byl navržen algoritmus. (2) Abychom spojili vzorce CO2 s ventilací, provedli jsme tři experimenty: (i) reprodukování vzorců CO2 u lidských mrtvol, (ii) posouzení vlivu dechového objemu a mechaniky dýchání na hrudní distenzi pomocí mechanického modelu plic a (iii) zkoumání dopad vzorců roztažení hrudníku na různé parametry oběhu během KPR na modelu prasete.

Výsledky: Bylo shromážděno 202 kapnogramů. Uzávěr nitrohrudních dýchacích cest byl přítomen u 35 %, distenze hrudníku ve 22 % a pravidelný obrazec ve 43 %. (2) Experimenty: (i) Vyšší insuflované objemy reprodukovaly vzory roztažení hrudníku CO2 u 5 mrtvol. (ii) V mechanickém modelu plic byly vzory roztažení hrudníku spojeny s vyššími objemy a delšími časovými konstantami. (iii) U šesti prasat během KPR s různými dechovými objemy byl CO2 vzor hrudní distenze, ale ne dechový objem sám o sobě, spojen s významným poklesem krevního tlaku a mozkové perfuze.

Závěry: Během KPR lze identifikovat kapnogramy odrážející nitrohrudní uzávěr dýchacích cest, distenzi hrudníku nebo pravidelný vzorec. V animálním experimentu je kampogram se vzorem hrudní distenze spojen s negativním dopadem ventilace na krevní tlak a mozkovou perfuzi během KPR, které nelze předpovědět pomocí dechového objemu jako takového.

Lesimple et al. Critical Care (2022) 26:287