Unikátní charakteristika plicní cirkulace a alveo-epiteliální a kapilární-endoteliální bariéry umožňuje ideální podmínky pro výměnu plynů, zachování alveolární stability a má taky ochranou funkci před inhalovanými patogeny. Patofyziologický základ ARDS je porucha permeability alveolo-kapilární membrány a přítomnost tekutiny bohaté na proteiny v alveolech. Táto alterace permeability membrány spolu s akumulaci tekutiny v alveolech příspívá k poškození plicního epitelu a vaskulárního endotelu spolu s dysregulací zánětlivého procesu a deregulované aktivitě leukocytů a trombocytů. Dále se při ARDS vyskytuje nekontrolovaná aktivace koagulační kaskády se supresí fybrinolýzy a ztrátou surfaktantu. Popsané patofyziologické změny ARDS se klinicky manifestují hypoxemii, RTG nálezen opacit, sníženou funkční reziduální kapacitou, zvýšeným fyziologickým mrtvým prostorem a sníženou plicní kompliance. Resoluce ARDS zahrňuje migraci buněk do místa poškození a obnovení epitelu a endotelu s/bez přítomnosti fibrózy. Většina dat o ARDS bohužel pochází ze studií na zvířetech nebo na dospělé populaci. Chybějící data v pediatrické populaci je problematická záležitost obzvláště s příhlédnutím na pokračující vývin imunitního systému v dětském věku. Autoři v článku popisují dostupné známe data o patofyziologických procesech při ARDS v dětské populaci.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
červen
2015