Monitoring článků

NIŽŠÍ INCIDENCE POSTPUNKČNÍ BOLESTI HLAVY PŘI ZAVEDENÍ SUBARACHNOIDEÁLNÍ KONTINUÁLNÍ BLOKÁDY U RODIČEK

S. Verstraete, M. A. Walters, S. Devroe et al.

Akcidentální punkce dury (ADP) a následná postpunkční cefalea (PDPH) jsou závažnou komplikací metod regionální anestezie a analgezie v peripartálním období. Zavedení intrathékalního katetru k prevenci PDPH vykazuje rostoucí popularitu. Nicméně EBM data, které zkoumají vztah intrathékalního katetru při ADP k prevenci PDPH a nutnosti následné epidurální krevní zátky jsou nekonstantní. Autoři v retrospektivní studii  v průběhu 16 let na celkovém počtu 29749 regionálních blokád sledovali vliv subarachnoideální katetrizace na výskyt PDPH.
Všechny bloky byli provedeny G18 epidurální jehlou. Celkem byla zaznamenáno 128 případů ADP (0,43%). Ve skupině s ADP byl následně u 39 žen zaveden epidurální katetr z jiného přístupu a u 89 pacientek byl zaveden intrathékální katetr G20. U 61 pacientek (48%) po ADP došlo k výskytu PDPH. Prolongované zavedení intrathékalního katetru vedlo k signifikantní redukci PDPH po ADP na 42% ve srovnání se skupinou s epidurálním katetrem v jiném prostoru (výskyt PDPH u 62% subjektů).
Závěrem: Incidence ADP, PDPH a nutnosti terapeutické epidurální krevní zátky jsou srovnatelné s incidencí v recentně publikovaných studiích. Při akcidentální punkci dury zavedení epidurálního katetru intrathékalně vede k signifikantní redukci incidence PDPH.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 1233–1239

Rating:

Téma: 4
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 4

84%

listopad

2014