Incidence pooperační bolesti zad v návaznosti na neuroaxiální anestezii v dospělé populaci je srovnatelná s celkovou anestezií. Bolest je většinou mírná, lokalizovaná do oblasti bederní páteře, velice zřídka se šíří do oblasti dolních končetin a její trvání je většinou omezené na dny. Identifikované rizikové faktory jsou litotomická pozice během operace, opakovaná punkce, délka operace přesahující 2,5 hodiny, body mass index (BMI) ≥32 kg/m2 a bolesti zad v anamnéze. Není zdokumentované žádné permanentní zhoršení preexistujících bolestí zad v návaznosti na neuroaxiální metody. Bolest zad po punkci je přisuzována trhlinám v ligamentech, fasciích nebo kostech s lokalizovaným krvácením, imobilizací páteře, relaxaci praspinálních svalů během anestezie, oslabením lumbální konvexity a natažením lumbosakrálních vazů a kloubních pouzder. Aplikace aditivních léků s protizánětlivým účinkem do podkoží a do perispinální oblasti společně s lokálním anestetikem může vést k omezení a minimalizaci výskytu těžkých pooperačních bolestí zad. Indikace subarachnoideální a epidurální anestezie a analgezie by měla být řízená vzhledem na benefity metody a ne vzhledem na potenciální výskyt možné pooperační bolesti zad. Je nicméně potřeba dalších studíí k posouzení efektivity epidurálního dexamethasonu, jiných steroidů a protizánětlivých látek k prevenci pooperační bolesti v návaznosti na neuroaxiální blokádu.
Téma: 4
Přínos/převratnost: 3
Impact: 5
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
květen
2016