Monitoring článků

Frédéric Heymans, Georg Feigl, Stephan Graber et al.

Při selhání konvenčních postupů k dosažení efektivní ventilace a absenci spontánní dechové aktivity zůstává chirurgický airway management poslední možností zajištění dýchacích cest (DC). Většina zdravotnického personálu má jenom limitované zkušenosti s prováděním chirurgické cricothyrotomie a zůstává nejasné, kterou metodu použít. Cílem studie bylo porovnat úspěšnost provedení cricothyrotomie na kadaverech provedenou nechirurgickým zdravotníckým personálem při použití třech bežně používaných metod cricothyrotomie. Celkem 20 studentů medicíny bez zkušenosti s cricothyrotomií bylo náhodně vybráno ze skupiny operatérů. Po iniciálním tréningu jednotliví operatéři provedli každý 3 metody cricothyrotomie - chirurgickou, Melker a QuickTrach II u celkového počtu 60 kadaverů se srovnatelnou biometrií. Byl sledován čas výkonu, procento úspěšnosti a komplikací. Jako úspěšný pokus byl definován korektní zavedení kanyly do trachey v intervalu 3 minut. Procento úspěšnosti bylo 95% (chirurgická metoda), 55% (QuickTrach metoda) a 50% (Melker metoda). Majorita selhání byla z důvodu malpozice kanyly (15 z 20 selhání). Ve skupině úspěšně provedných cricothyrotomií byl čas potřebný k výkonu 94 ± 35 sekund (chirurgická metoda), 77 ± 34 sekund (QuickTrach metoda) a 149 ± 24 sekund (Melker metoda).

Závěrem: Chirurgická metoda cricothyrotomie u nechirurgického zdravotnického personálu byla nejefektivnější a nejbezpečnější metodou k zajištění DC při srovnání 3 bežně použivaných metod. 

Anesthesiology 2016; 125:295-303