Monitoring článků

Margrete Larsen Burns, Hans Jřrgen Stensvold, Kari Risnes et al.

Cílem studie bylo popsat aktuální praxi v inotropní terapii novorozenců v národní kohortové studii v sledovaném období 2009-2014. Do observační studie byli zařazeni všichni novorozenci přijati na NICU (neonatology intensive care unit) ve veku méně jak 310 postmenstruačního dnů v době příjmu. Celkem bylo do studie zařazeno 36 397 pacientů.Inotropní terapie byla aplikována celkem u 974 pacientů (0.27% z celkové počtu porodů v sledovaném období) a celkem 2.7% pacientů hospitalizovaných na NICU. Relativní procento pacientů vyžadujících inotropní podporu klesal se zvyšujícím se gestačním věkem. Nejčastěji byla inotropní terapie nutná u pacientů s nekrotizující eneterokolitídou (72.4%), plicní hypertenzí (42.1%) a u pacientů s gestačním věkem <28týdnů (28.2%). Inotropní terapie inciována v první týden života (84.2%) byla asociována s asfyxií a plicní hypertenzí ve srovnání s pozdní aplikaci inotropní terapie (po prvním týdnu života)byla asociována s extrémní prematuritou, neonatální chirurgickou terapií,neonatální sepsí, kardiovaskulární nemocí a nekrotizující enterokolitis.

Závěrem: Celkem méně jak 0.3% novorozenců vyžadovala inotropní podporní medikaci v novorozeneckém věku. Nejčastěji použitým inotropikem byl dopamin. 

PediatrCrit Care Med 2016; XX:00–00