Monitoring článků

Petr Štourač

Remifentanil má v klinické praxi dvě tváře: potentní agonista opioidních receptorů s unikátní farmakokinetikou a na druhé straně je asociován s opiáty-indukovanou hyperalgezií. Vzhledem na svoji unikátní strukturu je odbouraván nespecifickými plasmatickými hydrolázami a tkáňovou esterázou. Nástup účinku je průměrně 1.3minuty a kontex-senzitivní poločas je 3 minuty bez ohledu na délku infuze. Vzhledem na svoje unikátní vlastnosti může být opiátem volby u jednodenní chirurgie, ale taky v neurochirurgii během kraniotomií a kraniektomií a ortopedických operací s nutností neurofyziologické monitorace. Aktuální hot-topic je použití remifentanilu v porodnické analgezii a anestezii. Ačkoliv je v této oblasti často diskutována jeho bezpečnost. Během císařského řezu jsou obavy z transplacentárního přestupu, nicméně obzvláště u vysoce rizikových rodiček, u kterých je excesivní sympatoadrenální stimulace riziková je aplikace opioidu s benefitem. Recentní studie potvrzují stabilizaci hemodynamiky po jeho aplikaci s minimálním vlivem na postnatální vývoj novorozence. Vzhledem na heterogenitu dat je potřeba dalších dobře designovaných RCT studií k posouzení vlivu remifentanilu na opiáty-indukovanou hyperalgezii a vznik chronické bolesti. Nicméně aktuálně se zdá, že potenciální nežádoucí účinky aplikace remifantanilu můžeme při správné klinické aplikaci minimalizovat. 

Current Medical Research and Opinion, DOI: 10.1080/03007995.2016.1226164