Monitoring článků

Ludhmila Abrahao Hajjar, Jean Louis Vincent, Filomena Regina Barbosa Gomes Galas, et al.

Vazoplegický syndrom je frekventní pooperační komplikací u kardiochirurgických pacientů a je asociován s negativním ovlivněním outcome. Cílem studie bylo porovnat terapii vazopresinem a noradrenalinem k redukci pooperačních komplikací u pacientů s vazoplegickým syndromem. Do randomizované dvojitě zaslepené studie bylo celkem zařazeno 330 pacientů s vazoplegickým šokem (střední arteriální tlak <65 mmHg, přes tekutinovou resuscitaci a kardiální index >2.2l/min/m2 po kardiochirurgické operaci. Pacienti byli randomizováni do skupiny s vazopresinem (0.01 to 0.06 U/min) a noradrenalinem (10 to 60 μg/min) s cílem udržení MAP . Primárním outcome byla mortalita a incidence závažných komplikací (cévní mozková příhoda, umělá plicní ventilace >48hod, hluboká infekce sterna, reoperace, akutní renální selhání) ve 30-denním sledovaném období. Primární outcome byl detekován u 32% pacientů ve vazopresinové skupině a u 49% pacientů v noradrenalinové skupině (HR, .55; 95% CI, 0.38 to 0.80; P = 0.0014). U pacientů ve vazopresinové skupině byl nižší výskyt fibrilace síní  (63.8% vs. 82.1%; P = 0.0004).

Závěrem: výsledky studie favorizují vazopresin k terapii vazoplegického syndromu u pacientů po kardiochirurgické operaci. 

Anesthesiology 2017; 126:00-00