Monitoring článků

Ulrik Lausten-Thomsen, Zied Merchaoui, Cécile Dubois et al.

Zajištění centrálního venózního řečiště u kriticky nemocných novorozenců a menších dětí zůstává technicky obtížné i v rukách zkušeného lékaře. Subklaviální žíla je metodou volby u pacientů s postižením GIT neumožňujícím kanylaci pupečníkové žíly a u pacientů, u kterých je pro anatomické poměry obtížně kanylovatelná v.jugularis interna. Vzhledem na insuficientní data týkající se subklaviálního přístupu u novorozenců s nízkou porodní hmotností (i.e., < 2,500 g), přináší autoři retrospektivní analýzy dat celkem 105 pacientů hospitalizovaných na PICU (pediatrické jednotce intezivní péče) ve sledovaném období 2013-2015. U všech pacientů byla centrální žilní kanyla (CVK) zavedena pod ultrazvukovou (USG) kontrolou ze supraklavikulárního přístupu. Celkem bylo zavedeno 107 CVk u 105 pacientů s váhou pod 5000g, z toho 40 pacientů vážilo <2500g a 10 <1500g. Úspěšná kanylace byla definována jako korektní zavedení funkčního dvouluminového CVK (3 nebo 4F) a dosažena úspěšnost byla 97,3%. Všechny 3 neúspěšné punkce byli z důvodu formace hematomu v místě punkce z důvodu venózního krvácení a vyskytli se u dětí s váhou >2500g. Nebyla identifikována žádná akcidentální punkce pleury, nebo subklaviální arterie.

Závěrem: Výsledky studie poukazují na bezpečnost a efektivitu ultrazvukem navigované punkce vena subclavia u novorozenců, včetně pacientů s porodní váhou <1500g.

Pediatr Crit Care Med 2017; 18:172–175