Monitoring článků

Xavier Valette, Isabelle Desmeulles, Benoit Savary et al.

Cílem randomizované kontrolované studie bylo zhodnotit vliv bikarbonátu vs. fyziologického roztoku v prevenci kontrastem-indukovaného akutního renálního selhání (CIN)u kriticky nemocných pacientů. Do prospektivní dvojitě-zaslepené randomizované studie bylo celkem zařazeno 307 kriticky nemocných pacientů se sepsí z 3 jednotek ICU. Pacienti byli randomizováni do skupiny s 1,4% bikarbonátem (BI) a do skupiny s fyziologickým roztokem (FR). Dle protokolu byla studiová terapie aplikována v dávce 3ml/kg během první hodiny před aplikací kontrastní látky a následně rychlostí 1ml/kg po dobu 6 hodin. Primárním outcome byl vznik AKI/CIN dle Acute Kidney Injury Network kritérií v době 72 hodin po expozici kontrastní látky. Pacienti v bikarbonátové skupině (n=151) měli vyšší pH moče na konci infuze ve srovnání s pacienty v FR skupině (6.7 ± 2.1 vs 6.2 ± 1.8, p < 0.0001). Incidence CIN byla srovnatelná mezi skupinami: 52 pacientů v FR skupině (33,3%) a 53 pacientů v BI skupině (35,1%). Potřeba eliminačních metod(5[3.2%] vs. 6[3.9%]; p = 0.77),  délka pobytu v intenzivní péči (24.7 ± 22.9 a 23 ± 23.8 dnů; p = 0.52), mortalita (25 [16.0%] a 24 [15.9%] pacientů; p > 0.99) byla srovnatelná. 

Závěrem: Kromě zvýšení pH moče nebyl identifikován rozdíl ve sledovaném outcome mezi skupinami. U pacientů v intenzivní péči se stabilní renální funkcí není rozdíl v prevenci CIN bikarbonátem nebo fyziologickým roztokem.

Crit Care Med 2017; XX:00–00