Monitoring článků

Candela Solé-Lleonart, Jean-Jacques Rouby, Stijn Blot et al.

Nebulizační podání antiinfekční terapie u kriticky nemocných pacientů je běžnou ačkoliv nestandardní terapeutickou technikou. Celkem bylo analyzováno 1 435 studií, v kterých byla antiinfekční medikace aplikovaná pomocí nebulizace, a to jako adjuvantní nebo substituční terapie. Do finální analýzy bylo celkem zahrnuto 11 studií, z toho 5 studií mělo malý rozsah (˂50 pacientů) a jenom 6 studií bylo randomizovaných. Jenom u malého procenta pacientů byla přítomná závažná hypoxemie. Aminoglykosidy a kolistin byli z hlediska nefrotoxicity a neurotoxicity bezpečné při nebulizační aplikaci, nicméně vedly k zvýšení respiračních komplikací u 9% pacientů (95% CI, 0.01 to 0.18; I2 = 52%), obzvláště u pacientů s hypoxemií. U pacientů s tracheobronchitidou byla identifikována signifikantní redukce rezistence (risk ratio, 0.18; 95% CI, 0.05 to 0.64; I2 = 0%), podobně jako u pacientů s pneumonií, bez ovlivnění celkové mortality a délky umělé plicní ventilace. U pacientů s pneumonií a rezistentním původcem, byla nebulizační terapie asociováná s lepším klinickým výsledkem (odds ratio, 1.96; 95% CI, 1.30 to 2.96; I2 = 0%). 

Závěrem: Aktuálně je potřeba prospektivních randomizovaných studií s nižší heterogenitou k zhodnocení vlivu nebulizované ATB terapie, definice dávkování a její bezpečnosti u kriticky nemocných pacientů na umělé plicní ventilaci. Pacienti s infekcí způsobenou rezistentním kmenem mohou více profitovat z nebulizačního podání ATB. Samostatná nebulizační aplikace antibiotik (bez systémového podání) může vést k redukci nefrotoxicity, nicméně může být taky asociována s vyšším rizikem respiračních komplikací.  

Anesthesiology 2017; 126:00-00