Monitoring článků

Kristian Kragholm, Mads Wissenberg, Rikke N. Mortensen et al.

Vliv laické resuscitace během mimonemocníční srdeční zástavy (OHCA) není dostatečně popsán. Autoři hodnotili efekt laické resuscitace během OHCA s přihlédnutím na 1-roční outcome přeživších pacientů. Z celkového počtu 2855 pacientů, kteří přežili více jak 30 dnů po KPR, byla incidence poškození mozku, nebo nutnosti dlouhodobé hospitalizace v pečovatelském ústavu 10,5%. V průběhu 1 ročného sledování byla mortalita v sledovaném souboru 9,7%. U celkem 2084 pacientů došlo k srdeční zástavě, bez přítomnosti zdravotnickeho personálu, nebo lidí školených v BLS,nebo ALS. Ve sledovaném období 2001-2012, došlo k zvýšení procenta laické resuscitace u zařazených pacientů z 66.7% na 80.6% (P<0.001) a zvýšení incidence laické defibrilace (v rámci BLS) z 2.1% na 16.8% ((P<0.001). Incidence poškození mozku, nebo trvalé hospitalizace v pečovatelském ústavu poskleslav sledovaném období z 10.0% na 7.6% a celková mortalita poklesla z 18.0% na 7,9% (P = 0.002). Laická resuscitace během OHCA byla spojena s redukcí poškození mozku nebo přijetí a nutnosti dlouhodobé ošetřovatelské péče v době 1 rok od epizody (HR 0.62, CI 0.47-0.82) a taky vedla k redukci rizika úmrtí (HR 0.67, CI 0.53-0.84). Riziko byla ještě nižší v podskupině defebrilovaných pacientů.

Zývěrem: Pacienti, kterým byla poskytnuta laická resuscitace během mimonemocniční srdeční zástavy měli nižší riziko poškození mozku, nižší riziko potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče a nižší riziko úmrtí ve srovnání se skupinou pacientů bez laické resuscitace.

N Engl J Med 2017;376:1737-47.