Monitoring článků

Hiroshi Ueyama a Sawami Kiyonaka

Pozitivní tekutinová bilance je asociovaná s negativním ovlivněním outcome kriticky nemocných pacientů. Vzhledem na to, že centrální venózní tlak je aktuálně považován za neefektivní indikátor preloadu, pozornost se zaměřuje na predikci pozitivní odpovědi na tekutinovou terapii – fluid responsiveness – změna srdečního výdeje (CO) a tepového objemu (SV) na tekutinovou výzvu. Nicméně u kriticky nemocných je jenom 40-50% respondérů a u většiny respondérů nedošlo po tekutinové terapii k signifikantnímu ovlivnění hemodynamiky. Autoři v review článků vysvětlují proč koncept fluid reponsiveness založený na Frank-Starlingovém mechanizmu nefunguje dostatečně efektivně v klinických podmínkách. Dle Frank-Stralingového principu, pacienti u kterých dojde k signifikantnímu vzestupu SV/CO po bolusu tekutin jsou hodnoceni jako respondéři a mohou pozitivně reagovat na další podání tekutin. Aktuálně doporučený bolus tekutin – tekutinová výzva 250-500ml má jenom minimální vliv na zvětšení cirkulujícího objemu a dochází jenom k minimálnímu ovlivnění preloadu na Frank-Starlingově křivce. Obzvláště u septických pacientů, kde vzhledem na jejich hyperpermeabilitu vede podání bolusu tekutin k ještě menšímu vzestupu cirkulujícího objemu. Infuze, která vede k hemodiluci redukuje viskozitu a hematokrit, a tím vede k redukci afterloadu. To vede k poznatku, že vzestup SV/CO po aplikaci bolusu tekutin je způsoben jak zvýšením preloadu, tak redukcí afterloadu. Z toho důvodu je efektivita predikce fluid responsiveness pomocí malých bolusů tekutin je diskutabilní.   

Ueyama and Kiyonaka Journal of Intensive Care (2017) 5:34 DOI 10.1186/s40560-017-0210-7