Publikace 2025 listopad

Michael A. Smyth, Sander van Goorc , Carolina Malta Hansen, et al.

Guidelines Adult Basic Life Support 2025 potvrzují, že každý se může naučit KPR a používat AED, a zdůrazňují časné rozpoznání zástavy oběhu, okamžité volání na tísňovou linku (v ČR 155/112) a bezprostřední zahájení kompresí hrudníku. Nové doporučení uvádí, že u každé nereagující osoby má být nejprve zavolána tísňová linka, ještě před posouzením dýchání; operátoři zdravotnické záchranné služby mají aktivně podporovat rozpoznání zástavy a poskytovat pokyny k provádění KPR. Komprese hrudníku by měly být prováděny frekvencí 100–120/min do hloubky 5–6 cm a s minimálními přerušeními (technické parametry KPR zůstávají stejné z doporučení 2021). Vdechy mohou být podány, pokud je zachránce vyškolen, ale pro nevyškolené zachránce se doporučuje KPR pouze s kompresemi.

Je zdůrazněna role operátorů tísňové linky, kteří mají volající provádět krok za krokem KPR i použitím AED a propojit je s dobrovolnickými systémy prvních zachránců a s nejbližším AED. Laická KPR a časná defibrilace zůstávají zásadní – mohou zdvojnásobit až zčtyřnásobit šanci na přežití – a zachránci jsou ujišťováni, že riziko způsobení vážného poškození je velmi nízké. Pokyny také uznávají, že pokus o resuscitaci může být pro laiky psychicky zatěžující, a doporučují, aby systémy poskytovaly po takových událostech podporu.

Klíčová sdělení:

1. Naučte se rozpoznat zástavu oběhu.

2. Zavolejte záchrannou službu bez prodlení, i pokud si nejste jistí.

3. Pokud si nejste jisti, provedení KPR nezpůsobí vážné poranění.

4. Každý se může naučit provádět KPR.

5. KPR a použití AED zachraňují životy.

6. AED může použít každý, i bez předchozího školení.

7. AED by neměly být zamčené a nedostupné.

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110771

Jasmeet Soara, Bernd W. Bottiger, Pierre Carli et al.

Guidelines v této sekci nedoznaly zásadnějších změn oproti vydání v roce 2021. Akcentuje se efektivní ventilace, vysoce kvalitní komprese hrudníku, prioritizace podání výboje u defibrilovatelného rytmu a časné podání adrenalinu u nedefibrilovatelného rytmu a identifikace a léčba reverzibilních příčin zástavy oběhu. Pokud se při KPR objeví vědomí pacienta – zvážit podání sedace či analgezie. Při refrakterní ventrikulární fibrilaci je doporučeno změnit vektor defibrilace alterací polohy elektrod. Doporučení polohy elektrod při defibrilaci je antero-leterální.

Klíčová sdělení:

1. Zahaj pokročilou resuscitační péči co nejdříve – každá vteřina se počítá!

2. Zajisti efektivní ventilaci a vysoce kvalitní komprese hrudníku

3. Defibriluj včas u defibrilovatelných rytmů
– používej správné antero-laterální umístění elektrod
– pokud jsou 3 výboje neúčinné, přepni na antero-posteriorní umístění elektrod

4. Podej adrenalin časně u nedefibrilovatelných rytmů

5.Identifikuj a bez prodlení zaleč reverzibilní příčiny

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110769

Carsten Lotta, Vlasios Karageorgos, Cristian Abelairas-Gomez et al.

Srdeční zástava, bez ohledu na její etiologii, vyžaduje okamžitý zásah – rychlé rozpoznání, přivolání pomoci a vysoce kvalitní kardiopulmonální resuscitaci (KPR) s minimem přerušení. Efektivní vedení resuscitace zahrnuje také rychlou identifikaci a léčbu reverzibilních příčin, které se často shrnují pomocí mnemotechnické pomůcky „4H a 4T“.

Standardní protokoly neplatí univerzálně pro všechny situace – existují zvláštní okolnosti, kdy je nutné doporučení upravit. ERC tyto zvláštních situacích rozděluje do tří kategorií:

Zvláštní příčiny, které vyžadují specifické intervence.

Zvláštní prostředí, kde jedinečné faktory místa nebo etiologie vyžadují přizpůsobený přístup.

Zvláštní skupiny pacientů, charakterizované předchozími onemocněními nebo komorbiditami, které vyžadují upravené léčebné strategie.

Klíčová sdělení

1. Přijměte bezpečnostní opatření, kde je to nutné

2. Řiďte se přístupem ABCDE

3. Upravte ALS algoritmus, pokud je to potřeba

4. Zaměřte se na reverzibilní příčiny, relevantní pro danou mimořádnou okolnost

5. Pokud je to vhodné, upřednostněte léčbu reverzibilních příčin

6. Optimalizujte oxygenaci během zástavy oběhu

7. Minimalizujte čas bez průtoku (no-flow time) během zástavy

8. Využijte dostupné zdroje

9. Zvažte ECPR

10. Zvažte transport do zařízení s pokročilými možnostmi léčby

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110753

Jerry P. Nolana, Claudio Sandroni, Alain Cariou, et al.

Témata zahrnutá v této kapitole zahrnují post-resuscitační syndrom, diagnostiku příčiny srdeční zástavy, kontrolu oxygenace a ventilace, koronární reperfuzi, hemodynamické monitorování a léčbu, kontrolu záchvatů, regulaci tělesné teploty, obecnou intenzivní péči, prognostikování, dlouhodobé výsledky, rehabilitaci a dárcovství orgánů. Po-resuscitační péče o děti je popsána v doporučeních ERC Guidelines 2025 – Paediatric Life Support. Zdůrazňují potřebu komplexní péče o přeživší – podporu pacientů i jejich blízkých od propuštění až po dlouhodobou rekonvalescenci, přičemž přeživší by měli být aktivně zapojováni do tvorby doporučení a výzkumu.

Klíčová sdělení

1. Po dosažení ROSC použijte přístup ABCDE

Zaveďte pokročilé zajištění dýchacích cest (tracheální intubaci, pokud jsou dostupné potřebné dovednosti).

Jakmile lze spolehlivě měřit SpO₂ nebo získat krevní plyny, titrujte koncentraci inspiriačního kyslíku tak, abyste dosáhli arteriální saturace 94–98 %, a ventilujte plíce tak, aby byla dosažena normokapnie.

Cíl pro krevní tlak: systolický > 100 mmHg nebo střední arteriální tlak 60–65 mmHg.

2. Prioritizujte okamžitou koronární angiografii u pacientů s jasnou elevací ST na EKG nebo vysokým podezřením na koronární uzávěr (např. při hemodynamické nebo elektrické nestabilitě)

3. Aktivně předcházejte horečce

Cílem je udržet teplotu ≤ 37,5 °C u pacientů, kteří zůstávají v bezvědomí po ROSC po srdeční zástavě

4. Před propuštěním proveďte funkční hodnocení fyzických i ne-fyzických obtíží,aby bylo možné identifikovat potřebu rehabilitace a včas pacienta odeslat, pokud je to indikováno

5. Používejte multimodální přístup včetně klinického vyšetření, elektrofyziologie, biomarkerů a zobrazovacích metod

k odhadu dobrého nebo nepříznivého neurologického výsledku.

R E S U S C I T A T I O N 2 1 5 ( 2 0 2 5 ) 110809

Jana Djakowa, Nigel McBeth Turner, Sophie Skellett et al.

Tyto guidelines poskytují doporučení týkající se prevence srdeční zástavy, základní neodkladné resuscitace, pokročilé resuscitace, resuscitace ve zvláštních situacích, péče po resuscitaci, prognostikace a péče po propuštění u kojenců, dětí a dospívajících (ve věku 0–18 let), ale nevztahují se na resuscitaci novorozence bezprostředně po porodu. Doporučení byla vytvořena pro zdravotnické pracovníky pečující o děti i pro širokou veřejnost a obsahují také doporučení týkající se implementace postupů a systémových faktorů.

Na tvorbě doporučení se podíleli odborníci z různých oblastí zdravotní péče a byly zohledněny také názory komunitních poradců reprezentujících rodiny dětských pacientů – přeživších i nepřeživších srdeční zástavu.

1. Včasné rozpoznání je zásadní- Používej rychlé hodnoticí nástroje, jako je BBB-tool a Pediatrický hodnoticí trojúhelník, k rozpoznání kritického stavu dítěte.

2. Použij tři kroky k záchraně dítěte: Check – Call – CPR Zavolej o pomoc, jakmile zjistíš, že dítě nereaguje.

3. ABCDE- Použij strukturovaný ABCDE přístup k ošetření každého dítěte, které je kriticky nemocné nebo zraněné.

4. Pediatrická pokročilá resuscitace (PALS)- Řiď se algoritmem PALS, zvažuj a zaléč reverzibilní příčiny srdeční zástavy a uprav postup podle zvláštních klinických okolností.

5. Týmová spolupráce- Aktivuj další zdroje včas a vytvoř tým s jasně definovanými rolemi.

6. Postresuscitační péče- Zahaj post-resuscitační péči okamžitě po ROSC. Zaváděj individualizované cíle a „care bundles“.

7. Na rodinu orientovaná péče- Zapoj rodiče/pečující osoby ve všech fázích péče. Komunikuj upřímně, empaticky a se zohledněním potřeb rodiny.

8. Prognostikace- Žádnou jednotlivou modalita nelze použít samostatně k přesné prognóze – je nezbytný multimodální přístup.

9. Péče po propuštění- Používej strukturovanou péči po propuštění, která zohledňuje potřeby dítěte i rodiny jako standard péče.

10. Systémy- Systémy péče by měly propojit všechny části řetězce přežití a vytvořit jasné protokoly pro život ohrožující stavy u dětí.

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110767

Sabine Nabecker, Timo de Raad , Cristian Abelairas-Gomez, et al.

Tato doporučení poskytují vodítka pro laiky i zdravotnické profesionály týkající se výuky a učení kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) potřebných k resuscitaci u zástavy oběhu v nemocničním i přednemocničním prostředí napříč všemi věkovými skupinami. Dále se doporučení zaměřují na technologie podporované učení, simulační vzdělávání v resuscitaci, hodnocení, zpětnou vazbu a debriefing, rozvoj lektorů a na vzdělávací intervence zlepšující výsledky pacientů.

Klíčová sdělení

1. Rozvoj instruktorů - Průběžný profesní rozvoj lektorů zlepšuje kvalitu výuky, což přímo ovlivňuje výsledky učení.

2. Formativní hodnocení - Časté formativní hodnocení vede studující během všech kurzů neodkladné péče a podporuje efektivní učení.

3. Výcvik operátorů tísňových linek - Školte dispečery záchranné služby v rozpoznání srdeční zástavy a v poskytování instrukcí k resuscitaci po telefonu.

4. Týmový debriefing - Týmové debriefingy po tréninku resuscitace podporují rutinní klinické debriefingy po skutečných resuscitacích.

5. Výuka týmové spolupráce- Učte dovednosti spolupráce a etické principy ve všech simulacích základní i pokročilé resuscitace.

6. Zapojení komunity – Vzdělávejte všechny členy komunity o srdeční zástavě. Přizpůsobte vzdělávací přístupy a materiály kontextu, cílové skupině a dostupným zdrojům v prostředích s omezenými zdroji.

7. Výuka od raného věku – Začněte s výukou resuscitace již v raném dětství a pokračujte každoročním vzděláváním ve školách.

8. Akreditované vzdělávání zdravotníků- Poskytujte všem zdravotnickým profesionálům akreditované vzdělávání v resuscitaci na odpovídající úrovni, pokud pečují o pacienty se srdeční zástavou.

9. Opakované a in-situ učení - Používejte „spaced learning“ (několik krátkých lekcí v čase) a in-situ výuku na pracovišti pro lepší získání a udržení dovedností.

10. Zpětná vazba v reálném čase- Přístroje poskytující zpětnou vazbu ke kvalitě kompresí v reálném čase by měly být součástí výuky resuscitace.

R E S U S C I T A T I O N 2 1 5 ( 2 0 2 5 ) 110739

Violetta Raffay, Johannes Wittig, Leo Bossaert, et al.

V celých doporučeních jsou zdůrazněny specifické aspekty péče při přednemocniční zástavě oběhu, nemocniční zástavě oběhu a dětské zástavě oběhu. Cílem těchto doporučení je zajistit, aby rozhodnutí o resuscitaci byla v souladu s hodnotami a preferencemi pacienta a aby byl kladen důraz na poskytování péče zaměřené na pacienta. Doporučení se rovněž zabývají rovnováhou mezi beneficiencí a autonomií, zapojením všech zúčastněných stran, transparentností a využitím umělé inteligence ve výzkumu resuscitace a také různými aspekty výuky etiky v resuscitaci.

Klíčová sdělení

1. Podpora pacientů při sdílení hodnot a preferencí

Podporuj pacienty v porozumění a sdílení jejich hodnot a preferencí jako součást plánování budoucí péče, včetně integrovaných rozhodnutí neprovádět KPR (DNACPR).

2. Psychologická podpora a etické vedení

Poskytuj etické vedení, opatření pro usnadnění psychologické podpory a iniciativy veřejného vzdělávání s cílem zmírnit morální stres a psychickou zátěž u rodin, laiků a prvních zasahujících.

3. Informování veřejnosti o výzkumu

Informuj veřejnost o pravidlech výzkumu v urgentní medicíně a zapojujte pacienty i veřejnost do návrhu, realizace a šíření výsledků výzkumu.

4. Začlenění etického uvažování do výuky

Začleň etické uvažování a komunikaci při etickém rozhodování do výcviku resuscitace.

5. Ukončení resuscitace – holistický přístup

Rozhodnutí o ukončení resuscitace by měla být činěna holisticky – se zohledněním celkového obrazu situace, všech prognostických faktorů a preferencí pacienta.

Guidelines pro etické aspekty resuscitace 2025 zdůrazňují včasnou, na člověka zaměřenou komunikaci o akutní i budoucí péči, podpořenou jasnou dokumentací, jako je například formulář ReSPECT, který je dostupný napříč zdravotnickými zařízeními. Přestože konečné rozhodnutí v akutních situacích vždy přísluší ošetřujícímu týmu, organizace by měly zajistit školení, jasné postupy a auditní procesy, aby byla zajištěna konzistentní praxe. Rodinám by měla být nabídnuta možnost být přítomny během resuscitace, a to s adekvátní podporou. Ukončení resuscitace by mělo zohlednit hodnoty pacienta, nepřítomnost reverzibilních příčin a dlouhodobé neúspěšné pokusy o obnovení oběhu. Etické vzdělávání – včetně využití simulace – by mělo být pevnou součástí výuky resuscitace, aby byli zdravotníci připraveni čelit složitému rozhodování.

R E S U S C I T A T I O N 2 1 5 ( 2 0 2 5 ) 110734

Therese Djarv, Jessica Rogers, Federico Semeraro, et al.

Obecná témata zahrnují očekávání kladená na poskytovatele první pomoci, kurzy první pomoci, obsah lékárničky, jak přistoupit k osobě se sníženou úrovní vědomí, zotavovací polohu, použití pulzního oxymetru a podávání kyslíku.

Mezi lékařské urgentní stavy patří anafylaxe, dušení cizím tělesem, astma, bolest na hrudi, hypoglykémie, předávkování opioidy, rozpoznání cévní mozkové příhody a sebevražedné myšlenky.

Urgentní traumata zahrnují omezení pohybu krční páteře, zástavu život ohrožujícího krvácení, ošetření otevřených poranění hrudníku, otřes mozku a zachování amputované části těla. Environmentální (vnější) urgentní stavy zahrnují tonutí, hypotermii, hypertermii a uštknutí hadem. Byly také zahrnuty postupy první pomoci zaměřené na prevenci a zvládání život ohrožujících stavů, které mohou přejít do srdeční zástavy.

Klíčová sdělení

1. Kurzy první pomoci- Přizpůsob kurzy první pomoci tak, aby podporovaly rovný přístup a zaměřovaly se na potřeby účastníků a konkrétní prostředí.

2. Strukturované hodnocení- Používej přístup ABCDE k rychlé identifikaci a ošetření život ohrožujících stavů.

3. Život ohrožující krvácení- Používej postup eskalace – nejprve manuální přímý tlak, poté krvácení tlumící obvazy a/nebo turnikety.

4. Tonutí- Poskytni plovací pomůcku, vyjměte postiženého z vody a poskytněte potřebnou první pomoc, včetně prevence hypotermie.

5. Obstrukce dýchacích cest cizím tělesem- Používej eskalující postup zahrnující kašel, údery do zad a břišní tlaky (Heimlichův manévr).

R E S U S C I T A T I O N 2 1 5 ( 2 0 2 5 ) 110752

Marije Hogeveen, Vix Monnelly , Mathijs Binkhorst, et al.

Tato doporučení představují logický přístup k resuscitaci a podpoře přechodu do mimoděložního života u předčasně narozených i donošených novorozenců. Zahrnují faktory před porodem, školení a vzdělávání, kontrolu teploty, ošetření pupečníku po porodu, počáteční zhodnocení, vyšetření a intervenci v oblasti dýchacích cest, dýchání a oběhu, zajištění urgentního cévního přístupu, péči v prostředích s omezenými zdroji a mimo nemocnici, komunikaci s rodiči a úvahy o neindikování nebo ukončování život udržující léčby.

Doporučení pro poskytování životní podpory u starších kojenců a dětí jsou uvedena v dokumentu ERC Guidelines 2025 – Paediatric Life Support.

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110766

Enrico Baldia, Jan Wnentc, Maria Luce Caputo

Kapitola Epidemiologie v resuscitaci 2025 shrnuje informace o outcomes mimonemocniční(OHCA) a nemocniční (IHCA) zástavy oběhu.

Klíčová sdělení:

1. Zřídit národní registry

Všechny evropské země by měly mít komplexní národní registry pro zástavu oběhu mimo nemocnici (OHCA) a v nemocnici (IHCA) podle  Utsteinského vzoru.

2. Využívat registry pro plánování systémů

Data z registrů OHCA a IHCA by měla být využívána k plánování zdravotnických systémů a reakce na zástavu oběhu.

3. Podporovat prostředí s omezenými zdroji

Epidemiologické registry musí být rozvíjeny i v prostředích s limitovanými zdroji, aby se zlepšila léčba a outcomes.

4. Zlepšit systémy reakce ve vzdálených oblastech

V odlehlých regionech je nutné rozvíjet lepší záchranné systémy pro zlepšení výsledků.

5. Zavést číslo 2222 pro IHCA

Telefonní číslo 2222 by mělo být standardizováno pro hlášení zástavy oběhu v nemocnici v rámci celé Evropy.

6. Rozšířit výzkum IHCA

Je nutné posílit výzkumné aktivity zaměřené na zástavu oběhu v nemocnici v Evropě.

7. Zlepšit poresuscitační péči

Je potřeba více výzkumu a širší dostupnost služeb rehabilitace po resuscitaci.

8. Měřit dlouhodobé outcomes pacientů

Rutinní sledování fyzických i nefyzických outcomes u všech přeživších zástavy oběhu je nezbytné.

9. Provádět komplexní pitvy

Všichni pacienti, kteří zemřeli náhle a neočekávaně ve věku pod 50 let, by měli mít provedenu úplnou pitvu včetně genetické analýzy (5–10 ml krve v EDTA).

10. Využívat multidisciplinární týmy pro poradenství

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110733

Federico Semeraro, Sebastian Schnaubelt, Theresa M. Olasveengen, et al.

Systems Saving Lives 2025 zdůrazňují posílení řetězce přežití prostřednictvím vzdělávání a koordinace napříč celým systémem. Doporučuje se povinný výcvik KPR pro školní děti, studenty a řidiče, s každoročním tréninkem začínajícím již od čtyř let, podpořený technologicky rozšířenými metodami a komunitními iniciativami. Systémy prvních zachránců propojené s registry AED, spolu se zlepšenými postupy v rámci záchranných služeb a nemocnic, jsou klíčové pro zkrácení času do zahájení KPR a defibrilace a pro zlepšení outcomes. Regionální sítě by měly být využívány pro poresuscitační péči, nemocnice by měly zavést strukturované programy zlepšování kvality a podporovat přítomnost rodiny během resuscitace.

Klíčová sdělení:

1. Vedení ze strany vlády je zásadní – prostřednictvím politiky, veřejných kampaní, povinného výcviku KPR a koordinace zainteresovaných stran.

2. Sociální média a digitální nástroje mohou podporovat výuku KPR.

3. Nemocnice musí podporovat přítomnost rodiny během KPR a zprostředkovat referenční cesty do specializovaných center pro zástavu oběhu. Mají spolupracovat s organizacemi přeživších a poskytovat rehabilitační péči po propuštění ke zlepšení kvality života.

4. Systémy prvních zachránců by měly být propojeny s dispečinky, s důrazem na dostupnost AED, bezpečnost zachránců a psychologickou podporu.

5. Včasné rozpoznání zástavy oběhu posádkami ZZS a jasné pokyny k použití AED veřejností jsou zásadní pro včasný zásah.

6. Jednoduchý čtyř-článkový řetězec přežití je efektivním modelem, který pomáhá všem zapojeným do resuscitace pochopit systémy zachraňující život.

7. Resuscitační systémy musí být přizpůsobeny místním podmínkám, využívat lokální data a reflektovat dostupné zdroje.

8. Zapojení komunity je klíčové, včetně výuky KPR na veřejných akcích a účasti v globálních kampaních, jako je World Restart A Heart (WRAH).

9. Školní výuka KPR má být povinná, začínající od 4 let věku a postupně se rozšiřující v náročnosti; mají být podporována legislativou a inovativními nástroji.

10. Pokyny a resuscitační systémy musí být přizpůsobitelné místnímu kontextu a úrovni zdrojů, s využitím lokálních dat a kulturního porozumění, a přitom jasně uvádět příslušné nastavení v rámci výzkumu a publikací.

R E S USC I TAT I ON 2 1 5 ( 2 0 25) 110821