Delirium

MUDr. Marek Kovář, MUDr. Zuzana Timková, Richard Izák, Mária Štefíčková

Delirium je život ohrožující a značně poddiagnostikovaný stav. Je reakcí CNS na poškození, projevuje se kvalitativní poruchou vědomí, snížením pozornosti. Obvykle začíná náhle ve večerních hodinách a má fluktuující průběh. Může mít mnoho příčin: organické, toxické (způsobené podáním anticholinergik, dopaminergních antiparkinsonik), příčnou může být taky odvykací stav (D. tremens). Podle symptomů rozeznávame hypoaktivní, hyperaktivní nebo smíšené delirium.

review-photo

MUDr. Marcela Káňová, Ph.D. lékař, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava

Delirium je běžnou komplikací stavu kriticky nemocných pacientů. Představuje nejčastější komplikaci pooperačního průběhu u pacientů ve věkové skupině nad 65 let. Řada faktorů, jako infekce, systémová zánětlivá reakce, metabolický rozvrat, hypoxémie, pooperačně především nedostatečná analgetizace jsou rizikovými faktory rozvoje mozkové dysfunkce, deliria. Jeho rozvoj výrazně zhoršuje léčebné výsledky, mortalitu a morbiditu pacientů. Při rychlé diagnostice a znalosti rizikových faktorů je částečně preventabilní.
Algoritmus Delirium přehledně zobrazuje hlavní charakteristiky deliria (hyperaktivní, hypoaktivní - tiché a smíšené delirium), jeho rizikové faktory a možnosti prevence a následně léčby. Algoritmus nám umožní procvičit si tuto problematiku od diagnostiky po multikomponentní strategii terapie s častou reorientací, dostatečnou analgetizací, či správně zvolenou analgosedací, hydratací, časnou rehabilitací a dalšími kroky. Umožní nám tak lépe pečovat o naše pacienty.

Scottish Intercollegiate Guidelines Network (SIGN): Risk reduction and management of delirium [online]. Edinburgh: SIGN, 2019, (157) [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: http://www.sign.ac.uk PILCH, Roman. 2011. Delirium tremens - diagnostika a léčba. Psychiatrie pro praxi [online]. 12(4), 153-155 [cit. 2020-03-30]. ISSN 1803-5272. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2011/04/05.pdf

LUKASOVÁ, Marie. Právní pohled na používání omezovacích prostředků. OMEZOVACÍ PROSTŘEDKY V PSYCHIATRII [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné z: http://www.reformapsychiatrie.cz/wp-content/uploads/2019/07/1_SOUHRNNA-ZPRAVA-OP_PRAVNI-POHLED.pdf

SHAH, Ami G., Michelle PEAHOTA, Brandi N. THOMA a Walter K. KRAFT. Medication Complications in Extracorporeal Membrane Oxygenation. Critical Care Clinics [online]. 2017, 33(4), 897-920 [cit. 2020-03-31]. DOI: 10.1016/j.ccc.2017.06.010. ISSN 07490704. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/Confusion-assessment-method-for-the-ICU-CAM-ICU-Flow-sheet_fig1_303790119

MITÁŠOVÁ, A., J. BEDNAŘÍK, M. KOŠŤÁLOVÁ, et al. Standardizace české verze The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM‑ICUcz). Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2010, 73/106(3), 258-266. ISSN 1210-7859.

FIALOVÁ, Daniela, Eva TOPINKOVÁ, Anna BALLÓKOVÁ a Hana MATĚJOVSKÁ-KUBEŠOVÁ. Expertní konsenzus ČR 2012 v oblasti léčiv a lékových postupů potenciálně nevhodných ve stáří: Vhodnost volby léčiv a dávkovacích schémat u geriatrických pacientů (Oddíl I.), interakce lék–nemoc ve stáří (Oddíl II.). Klinická farmakologie a farmacie [online]. 2013, 27(1), 18 - 28 [cit. 2020-06-01]. Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2013/01/05.pdf

WikiSkripta

WikiSkripta

vloženo: 8. 5. 2020 | poslední úpravy: 9. 6. 2020

Zpět