Výšková nemoc


Akutní horská nemoc může člověka postihnout již ve výškách okolo 2500 m n. m. jako následek sníženého množství kyslíku ve vzduchu. Prvotní, mnohdy nenápadné, příznaky se mohou rozvinout až v život ohrožující onemocnění jako jsou výškový otok mozku či plic. Přestože lze správnou aklimatizací výškové nemoci poměrně účinně předcházet, občas se nevyhne ani profesionálním a zkušeným horolezcům. 
Vžijte se v našem algoritmu mezi členy vysokohorské výpravy a vyzkoušejte si řešení příznaků v různých stádiích této nemoci.

2016
akutní horská nemoc
výškový otok mozku
aklimatizace
Zveřejněno: 12.4.2016

Recenze

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.
Odborný garant portálu AKUTNĚ.CZ Přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava-Poruba, Česká republika

V tzv. západním světě v  posledních přibližně 15 letech prudce narostl zájem o cesty do asijských a jihoamerických velehor. Návštěvníci se odvažují do velkých výšek, nezřídka se snahou zlézt některé dobře dostupné a technicky málo náročné šesti- či sedmitisícové vrcholy. Zejména při relativně snadných výstupech lze rychle nabírat výšku, což je pro lidský organismus velmi riskantní. Nebezpečí číhá zejména na dobře fyzicky trénované osoby mladého a středního věku, kterým nedělá problém vystoupat ve velehorském prostředí během jednoho dne i přes tisíc výškových metrů. A to bývá největší kámen úrazu – pocit, že na to mám, euforie z krásného velehorského prostředí, snaha využít příznivého počasí, vidina brzkého dosažení vysněného vrcholu ženou poutníky příliš rychle vzhůru. Přitom vynikající trénovanost a kvalitní fyzická forma vůbec nejsou synonymem dobré schopnosti rychle se aklimatizovat na velkou výšku. Aklimatizaci nelze ošidit, lze ji pouze pozvolna absolvovat. Pravidla vysokohorské aklimatizace včetně rychlosti resp. pomalosti výstupu jsou známa. Je však rovněž známo mnoho případů, které dopadly nedobře, ba tragicky, při jejich nerespektování.

Předkládaný algoritmus ukazuje, jak si počínat a naopak nepočínat při nástupu příznaků akutní horské nemoci a výškového otoku mozku. Algoritmus je již svým tématem velmi zajímavý, je kvalitně sestavený. Pro seznámení se s problematikou, do níž se dostává čím dál více mladých a někdy nezkušených, byť třeba fyzicky zdatných lidí, se jedná o aktuální a potřebný materiál. Blahopřeji mladému tvůrčímu týmu k jeho sestavení.

Zdroje

Advice and Recommendations. UIAA: International Climbing and Mountaineering Federation. [online]. © 2013 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://theuiaa.org/medical_advice.html

Th. Küpper, U. Gieseler, C. Angelini, D. Hillebrandt, J. Milledge . CONSENSUS STATEMENT OF THE UIAA MEDICAL COMMISSION VOL 2: Emergency Field Management of Acute Mountain Sickness, High Altitude Pulmonary Edema, and High Altitude Cerebral Edema . UIAA – International Climbing and Mountaineering Federation. [online]. © 2012 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://theuiaa.org/upload_area/Medicine/Advice-and-Recommendations/No2-AMS-HAPE-HACE/English_UIAA_MedCom_Rec_No_2_AMS_HAPE_HACE_2012_V3-2.pdf

ERC Guidelines for Resuscitation 2015. European Resuscitation Council: Section 4. Cardiac arrest in special circumstances. [online]. © 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.cprguidelines.eu/assets/downloads/guidelines/S0300-9572(15)00329-9_main.pdf?

Medex Members. Cestování do vysokých nadmořských výšek [online]. © 2007. [cit. 2016-04-09]. ISBN 0-901100-76-5. Dostupné z:http://medex.org.uk/medex_book/Czeck_version.php

Související algoritmy

Externí odkazy

Wikiskripta

Akutní horská nemoc

Algoritmy