Potransfuzní reakce
Podání transfuzního přípravku patří mezi běžné, ale zároveň potenciálně rizikové situace v klinické praxi. I přes správnou indikaci a pečlivou přípravu může dojít k náhlé změně stavu pacienta, která vyžaduje rychlou orientaci v nově vzniklé situaci a správné rozhodnutí. První příznaky bývají často nenápadné, nespecifické a snadno přehlédnutelné – právě v tomto okamžiku se však rozhoduje o dalším průběhu léčby.
Recenze
Algoritmus na potransfuzní reakce je přehledně strukturovaný včetně terapeutických postupů a diferenciálně diagnostické rozvahy, přehledně nastiňuje základní rizika a jejich následné řešení při komplikacích s podáváním transfuzních přípravků. Řešení těchto stavů musí zvládat každý lékař, který ve své praxi podává transfuze a zároveň musí pochopit význam správné manipulace s transfúzními přípravky a nutnost hlášení v rámci hemovigiliance.
Zdroje
PENKA, Miroslav a kolektív. Hematologie a transfuzní lékařství I: Hematologie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3459-0.
ŘEHÁČEK, Vít a Jiří MASOPUST. Transfuzní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5.
PECK, Magali J. Technician's Guide to Transfusion Medicine. 4. vydanie. Bethesda: AABB Press, 2014. ISBN 978-1563958854.
SPOLOČNOSŤ PRE TRANSFÚZNE LEKÁRSTVO ČLS JEP. Doporučený postup pro vyšetřování a hlášení potransfuzních reakcí. [online]. 2021 [cit. 2026-04-07]. Dostupné z: https://www.stls.cz/
PÍSAČKA, Martin. Bed-side testy a jejich význam v bezpečnosti transfuzního procesu. Transfuze a hematologie dnes. 2018, roč. 24, č. 2, s. 112–118. ISSN 1213-5763.
VLAAR, Alexander P., et al. Diagnostic criteria for transfusion-related acute lung injury (TRALI): a modified Delphi redefinition. The Lancet Haematology. 2019, roč. 6, č. 11, s. e576–e584. ISSN 2352-3026.
Výukové cíle
2. Student ví, jak adekvátně reagovat při podezření na akutní potransfuzní reakci.
3. Student ovládá základní principy léčby akutních stavů spojených s rozvojem potransfuzní reakce.
4. Student chápe význam správné manipulace s transfuzním materiálem a nutnost hlášení v rámci hemovigilančního systému.
Klíčové body
2. Při podezření na rozvoj reakce je nutné ihned přerušit transfuzi a zjištění možné záměny bez odkladu nahlásit transfuzní službě.
3. Společně s hlášením o potransfuzní reakci zašlete i zbytek přípravku v původním vaku a vzorek krve příjemce po reakci.
4. Prázdný vak je nutné po dobu 24 hodin uchovat v chladničce pro případ pozdějšího rozvoje reakce.
Související algoritmy
Externí odkazy
STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV. Pokyny pro hlášení závažných nežádoucích reakcí a událostí souvisejících s krví. [online]. Praha: SÚKL, 2022 [cit. 2026-04-07]. Dostupné z: https://www.sukl.cz/
