Články na téma

Doporučení Evropské Resuscitační Rady 2021: shrnutí
Gavin D. Perkins, Jan-Thorsen Graesner, Federico Semeraro, et al.

Přehled nových doporučení Evropské Resuscitační Rady (ERC) zahrnující: Epidemiologie, systémy zachraňující život, základní a rozšířená resuscitace u dospělých, resuscitace za specifických okolností, první pomoc, postesuscitační péče, neonalální a pediatrická resuscitace, etika a vzdělání, včetně resuscitace během pandemie COVID-19. Každé téma je přehledně shrnuto do 5 hlavních sdělení, která jsou pak podrobně rozebrána v textu doporučení, která budou volně dostupná na webových stránkách ERC - https://cprguidelines.eu/

R E S U S C I T A T I O N 1 6 1 ( 2 0 2 1 ) 1-6 0

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
92 %

Dexametazon u hospitalizovaných pacientů s Covid-19 The RECOVERY Collaborative Group
Peter Horby, Wei Shen Lim, Jonathan R. Emberson, et al.

V této kontrolované open-label studii, porovnávající řadu možných způsobů léčby Covid-19 hospitalizovaných pacientů, byli náhodně rozděleni pacienti do skupiny s podáním dexametazonu perorálně nebo intravenózně (v dávce 6 mg jednou denně) po dobu až 10 dní, nebo k obvyklé péči. Primárním sledovaným parametrem byla 28 denní mortalita.

Výsledky:  Celkem 2104 pacientům byl přidělen dexamethason a 4321 obvyklá léčba. Celkově 482 pacientů (22,9%) ve skupině s dexametazonem a 1110 pacientů (25,7%) ve skupině obvyklé léčby zemřelo během 28 dnů po randomizaci (RR upravené podle věku, 0,83; 95% CI, 0,75 až 0,93; P <0,001). Proporcionální a absolutní rozdíly v úmrtnosti mezi skupinami se značně lišily podle úrovně respirační podpory pacientů, kterou dostávali v době randomizace. Ve skupině s dexametazonem byl výskyt úmrtí u pacientů nižší než ve skupině s obvyklou péčí u pacientů, kteří dostávali invazivní umělou plicní ventilaci (29,3% vs. 41,4%; RR 0,64; 95% CI, 0,51 až 0,81) a mezi těmi, kteří dostávali kyslíkovou podporu bez invazivní ventilace (23,3% vs. 26,2%; RR 0,82; 95% CI, 0,72 až 0,94), ale ne mezi těmi, kteří byli při randomizaci bez respirační podpory (17,8% vs. 14,0%; rate ratio, 1,19; 95% CI, 0,92 až 1,55).

Závěr:  U pacientů hospitalizovaných s Covid-19 mělo použití dexametazonu za následek nižší 28 denní mortalitu při randomizaci u těch, kteří dostávali buď invazivní ventilační podporu, nebo kyslík samostatně, ale ne mezi těmi, kteří byli bez respirační podpory. 

 

N Engl J Med 2021;384:693-704. DOI: 10.1056/NEJMoa2021436

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

Dodávka energie řízena nepřímou kalorimetrií u kriticky nemocných pacientů: systematický přehled a meta-analýza
Jing-Yi Duan, Wen-He Zheng, Hua Zhou, et al.

Cílem studie bylo vyhodnocení klinických výsledků nutriční terapie řízené nepřímou kalorimetrií (IC) ve srovnání se strategií prediktivních rovnic.

Výsledky: Osm randomizovaných kontrolních studií (RCT) s 991 dospělými splnilo kritéria pro zařazení. Celková kvalita zahrnutých studií byla průměrná. Ve skupině IC byla pozorována významně vyšší průměrná dodaná energie na den, stejně jako procentuální dodaná energie nad cíli klidového výdeje energie (REE), než v kontrolní skupině. Dodávání energie vedené IC významně snížilo krátkodobou mortalitu ve srovnání s kontrolní skupinou (risk ratio = 0,77; 95% CI 0,60 až 0,98; I2 = 3%, P = 0,03). Strategie řízená IC významně neprodloužila trvání mechanické ventilace (průměrný rozdíl [MD] = 0,61 dne; 95% CI - 1,08 až 2,29; P = 0,48), délku pobytu na JIP (MD = 0,32 dne; 95% CI - 2,51 až 3,16; P = 0,82) a dobu hospitalizace (MD = 0,30 dne; 95% CI) - 3,23 až 3,83; P = 0,87). Kromě toho byly nežádoucí příhody podobné u obou skupin.

Závěr: Tato metaanalýza naznačuje, že dodávka energie řízená pomocí nepřímé kalorimetrie významně snižuje krátkodobou úmrtnost kriticky nemocných pacientů. Toto zjištění podporuje použití dodávek energie vedených IC během kritické nutriční podpory. Ale k potvrzení těchto zjištění je stále zapotřebí více kvalitních studií.

Duan a kol. Crit Care (2021) 25:88

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Baricitinib plus Remdesivir u hospitalizovaných dospělých pacientů s Covid-19
A.C. Kalil, T.F. Patterson, A.K. Mehta, et al.

V rámci této dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studie obdrželi pacienti remdesivir (≤10 dní) a buď baricitinib (≤14 dní), nebo placebo (kontrola). Primárním sledovaným parametrem byla doba potřebná k uzdravení. Klíčový sekundární sledovaný parametr byl klinický stav 15. den. 

Výsledky:  Celkem 1033 pacientů podstoupilo randomizaci (515 bylo přiřazeno ke kombinační léčbě a 518 ke kontrole). Pacienti dostávající baricitinib měli medián času do uzdravení 7 dní (95% CI, 6 až 8) ve srovnání s 8 dny (95% CI, 7 až 9) s kontrolou (rate ratio pro uzdravení, 1,16; 95% CI, 1,01 až 1,32; P = 0,03) a o 30% vyšší šance na zlepšení klinického stavu v 15. den (OR 1,3; 95% CI, 1,0 až 1,6). Pacienti dostávající high flow oxygenoterapii nebo neinvazivní ventilaci při zařazení měli čas do uzdravení 10 dnů s kombinovanou léčbou a 18 dnů s kontrolou (rate ratio pro uzdravení, 1,51; 95% CI, 1,10 až 2,08). 28 denní mortalita byla 5,1% ve skupině s kombinací a 7,8% v kontrolní skupině (hazard ratio pro úmrtí, 0,65; 95% CI, 0,39 až 1,09). Vážné nežádoucí účinky byly méně časté ve skupině s kombinací než v kontrolní skupině (16,0% vs. 21,0%; rozdíl, -5,0 procentních bodů; 95% CI, -9,8 až -0,3; P = 0,03), jako nové infekce (5,9% vs. 11,2%; rozdíl, -5,3 procentních bodů; 95% CI, -8,7 až -1,9; P = 0,003).

Závěr: Baricitinib plus remdesivir byli při zkracování doby k uzdravení lepší než samotný remdesivir a urychlovali zlepšení klinického stavu u pacientů s Covid-19, zejména mezi těmi, kteří dostávali high flow oxygenoterapii, nebo neinvazivní ventilaci. Kombinace byla spojena s méně závažnými nežádoucími účinky.

 

N Engl J Med 2021;384:795-807. DOI: 10.1056/NEJMoa2031994

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Časná terapie plasmy s vysokým titrem pro prevenci závažného průběhu Covid-19 u starších dospělých
R. Libster, G. Perez Marc, D. Wappner, et al.

V této randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii rekonvalescentní plazmy s vysokými titry IgG proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu SARS-CoV-2 u starších dospělých pacientů do 72 hodin po nástupu mírných příznaků Covid-19. Primární end point bylo závažné respirační onemocnění, definované jako dechová frekvence 30 dechů za minutu nebo více, saturace méně než 93% zatímco pacient dýchal okolní vzduch, nebo obojí. Studie byla zastavena předčasně na 76% předpokládané velikosti vzorku, protože případy Covid-19 ve zkoumané oblasti značně poklesly a plynulý zápis pacientů do studie se stal prakticky nemožným. 

Výsledky: Randomizaci bylo podrobeno celkem 160 pacientů. V populaci, se záměrem léčit, se vyvinulo závažné respirační onemocnění u 13 z 80 pacientů (16%), kteří dostávali rekonvalescentní plazmu a u 25 z 80 pacientů (31%), kteří dostávali placebo (relativní riziko, 0,52; 95% CI, 0,29 až 0,94; P = 0,03), se snížením relativního rizika o 48%. Upravená analýza podle léčebného záměru, která vyloučila 6 pacientů, kteří měli událost primárního end-pointu před infuzí rekonvalescentní plazmy nebo placeba, ukázala větší míru účinku (relativní riziko 0,40; 95% CI 0,20 až 0,81). Žádné solicitované nežádoucí účinky nebyly pozorovány. 

Závěr: Časné podání rekonvalescenční plazmy s vysokým titrem proti SARS-CoV-2 starším dospělým s mírným průběhem nemoci snížilo progresi Covid-19. 

 

N Engl J Med 2021;384:610-8. DOI: 10.1056/NEJMoa2033700

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Balancovaná anestezie bez opioidů s dexmedetomidinem vs balancovaná anestezie s remifentanilem: randomizovaná klinická studie pooperační a opioid-free anestezie (POFA)
Helene Beloeil, Matthias Garot, Gilles Lebuffe et al.

Cílem této studie je prověřit hypotézu, zda balancovaná anestezie bez opioidů s dexmedetomidinem snižuje výskyt pooperačních nežádoucích příhod spojených s opioidy ve srovnání s balancovanou anestezií s remifentanilem. Primárním sledovaným parametrem byl soubor pooperačních komplikací spojených s opioidy (hypoxémie, ileus nebo kognitivní dysfunkce) během prvních 48 hodin po extubaci. Hlavními sekundárními parametry byl výskyt epizod pooperační bolesti, spotřeba opioidů a pooperační nauzea a zvracení.

Výsledky: Pacienti byli náhodně rozděleni na skupinu s bezopioidní anestezií s dexmedetomidinem a skupinu s anestezií s remifentanilem. Studie však byla předčasně ukončena z důvodu pěti případů závažné bradykardie ve skupině s dexmedetomidinem. Primární hodnocený parametr (soubor komplikací) se vyskytl ve skupině s dexmedetomidinem u 122 ze 156 (78%) pacientů, ve skupině s remifentanilem se vyskytl u 105 ze 156 (67%) pacientů (relativní riziko RR, 1.16; 95% CI, 1.01 až 1.33; P = 0.031). Hypoxémie se vyskytla v dexmedetomidinové skupině u 110 ze 152 (72%) pacientů, ve skupině s remifentanilem u 94 ze 155 (61%) pacientů (RR, 1.19; 95% CI, 1.02 až 1.40; P = 0.030). Mezi skupinami nebyl zaznamenán rozdíl ve výskytu ileu ani kognitivní dysfunkce. Ve skupině s dexmedetomidinem byly zaznamenány nižší hodnoty následujících hodnocených parametrů: kumulativní pooperační spotřeba morfinu v čase 0 až 48 hodin (11 mg [5 až 21] vs 6 mg [0 až 17]) a incidence pooperační nauzey a zvracení (58 ze 157 [37%] vs 37 ze 157 [24%]; RR, 0.64; 95% CI, 0.45 až 0.90).  U pacientů dexmedetomidinové skupiny bylo zaznamenáno více odložených extubací a prodloužená doba pobytu na postanestetické jednotce.

Závěr: Tato studie vyvrátila hypotézu, že balancovaná anestezie bez opioidů s dexmedetomidinem ve srovnání s anestezií s remifentanilem snižuje pooperační nežádoucí účinky spojené s opioidy. Naopak došlo k nárůstu incidence závažných nežádoucích příhod, zvláště pak hypoxémie a bradykardie.

ANESTHESIOLOGY 2021; 134:541–51

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Terapie surfaktantem pro pediatrické a novorozenecké ARDS: konsenzus odborníků ESPNIC
Daniele De Luca, Paola Cogo, Martin C. Kneyber, et al.

Dětský (PARDS) a novorozenecký (NARDS) syndrom akutní respirační tísně se liší podle věku a definice. Studie podávání surfaktantu pro ARDS u dětí a novorozenců byly provedeny dávno před definicemi PARDS a NARDS a přinesly protichůdné výsledky a to především kvůli heterogenitě jejich designu, odrážející historický nedostatek patobiologických znalostí.  Cílem tohoto sdělení bylo přezkoumat dostupná klinická a preklinická data.

Výsledky: Osm studií zkoumalo použití surfaktantu pro ARDS u dětí a deset u novorozenců. Podle dostupných výsledků došlo ke zlepšení okysličování (7/8 studií u dětí, 7/10 u novorozenců) a mortality (3/8 studií u dětí, 1/10 u novorozenců). Studie byly heterogenní v charakteristikách pacientů, typu surfaktantu a strategii podávání. Klíčové patobiologické koncepty ve studijním designu chyběly. Bylo dosaženo konsensu ve čtyřech prohlášeních: 1. Existuje dostatek preklinických a klinických údajů podporujících cílený výzkum terapií surfaktantem pro PARDS a NARDS. Studie by měly být prováděny podle aktuálně dostupných definic a zvažovat současné patobiologické znalosti. 2. PARDS a NARDS by měly být považovány za syndromy a měly by být preklinicky studovány podle klíčových charakteristik, jako je přímá nebo nepřímá (primární nebo sekundární) povaha, klinická závažnost, infekční nebo neinfekční původ nebo věk pacientů. 3. Pro budoucí studie PARDS a NARDS by mělo být upřednostňován explanatorní design před pragmatickým. 4. Je třeba zvolit různé klinické parametry pro PARDS a NARDS podle fáze studie a designu, typu spouštěče, třídy závažnosti a / nebo zásad léčby surfaktantem.Je třeba dalších dobře navržených preklinických a klinických studií pro zkoumání použití surfaktantu pro PARDS a NARDS podle těchto zásad.

Závěr: Je třeba dalších dobře designovaných preklinických a klinických studií pro podání surfaktantu u pediatrického a neonatálního ARDS.

 

De Luca a kol. Crit Care (2021) 25:75

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Randomizovaná studie rekonvalescentní plazmy při těžké pneumonii Covid-19
V.A. Simonovich, L.D. Burgos Pratx, P. Scibona, et al.

Dospělí pacienty s těžkou pneumonií Covid-19 byli randomizováni v poměru 2:1 k příjmu rekonvalescentní plazmy nebo placeba. Primárním sledovaným parametrem byl klinický stav pacienta 30 dnů po intervenci, měřený jako šestibodová stupnice od celkového uzdravení po smrt.

Výsledky:  Celkem 228 pacientů bylo přiděleno k podání rekonvalescentní plazmy a 105 k podání placeba. Medián času od nástupu příznaků k zařazení do  studie byl 8 dní (IQR, 5 až 10) a hypoxémie byla nejčastějším závažným kritériem pro zařazení. Medián titru celkových protilátek SARS-CoV-2 rekonvalescentní plazmy byl 1: 3200 (IQR, 1: 800 až 1: 3200). Žádný pacient nebyl vyřazen v následném sledování. 30. den nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl mezi skupinou s rekonvalescentní plazmou a skupinou s placebem v distribuci klinických výsledků podle ordinální stupnice (OR 0,83, 95%CI, 0,52 až 1,35; p = 0,46). Celková úmrtnost byla 10,96% ve skupině s rekonvalescentní plazmou a 11,43% ve skupině s placebem, rozdíl v riziku -0,46 procentního bodu (95% CI, -7,8 až 6,8). Celkové titry protilátek SARS-CoV-2 měly tendenci být vyšší ve skupině s rekonvalescentní plazmou 2. den po intervenci. Nežádoucí účinky a závažné nežádoucí účinky byly u obou skupin podobné.

Závěr: Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v klinickém stavu nebo celkové úmrtnosti u pacientů léčených rekonvalescentní plazmou a těmi, kteří dostávali placebo.

 

N Engl J Med 2021;384:619-29.DOI: 10.1056/NEJMoa2031304

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Koncentrace melatoninu v séru u kriticky nemocných pacientů randomizovaných do skupiny se sedací nebo bez sedace
Jakob Oxlund, Torben Knudsen, Thomas Strøm, et al.

Cílem této randomizované prospektivní kontrolované monocentrické studie bylo zhodnocení koncentrace melatoninu u sedovaných a nesedovaných kriticky nemocných pacientů (analýza s použitím lineární regrese). Sekundárním sledovaným parametrem bylo riziko rozvoje deliria nebo neléčebně navozeného kómatu (NMI) u pacientů se sedací nebo bez sedace, hodnocené metodou CAM-ICU (Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit) analyzované s použitím logistické regrese.

Výsledky: U pacientů se sedací byla koncentrace melatoninu v porovnání s pacienty bez sedace potlačena. U všech pacientů došlo k peakovému zvýšení hladiny melatoninu v časné fázi jejich kritického onemocnění (p = 0,01). Riziko rozvoje deliria nebo kómatu (NMI) bylo významně nižší u pacientů bez sedace (OR 0,42 CI 0,27; 0,66 p < 0,0001). V této studii nebyl zjištěn významný vztah mezi rozvojem deliria a potlačenou koncentrací melatoninu (OR 1,004 p = 0,29 95% CI 0,997; 1,010).

Závěr: Koncentrace melatoninu byla potlačena u kriticky nemocných pacientů se sedací v porovnání s kontrolní skupinou bez sedace a četnost deliria byla zvýšena u pacientů se sedací.

Oxlund et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:40

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Onemocnění COVID 19 okamžitě zvyšuje příznaky vyhoření pracovníků JIP: longitudinální kohortová studie
Niek Kok, Jelle van Gurp, Steven Teerenstra, et al.

Tato studie hodnotí prevalenci a incidenci symptomů vyhoření a morálního utrpení u odborníků na JIP před a během koronavirové krize.

Výsledky: Příznaky vyhoření a morální tíseň byla hodnocena pomocí Maslach Burnout Inventory a Moral Distress Scale. Prevalence symptomů vyhoření byla 23,0% před onemocněním Covid-2019 a 36,1% v době po vrcholu, s vyšší mírou u sester (38,0%) než u lékařů (28,6%). Naopak, míra výskytu nových případů vyhoření mezi lékaři byla vyšší (26,7%) než u zdravotních sester (21,9%). Vyšší prevalence příznaků vyhoření byla pozorována v období po peaku koronavirové choroby v roce 2019 (OR 1,83; 95% CI, 1,32–2,53), pro sestry (OR, 1,77; 95% CI, 1,03–3,04), pro profesionály pracující přesčasy (OR 2,11; 95% CI, 1,48–3,02) a pro odborníky přímo zapojené do péče o pacienty s koronavirem (OR, 1,87; 95% CI, 1,35–2,60). U lékařů byla větší pravděpodobnost než u sester, že se u nich objeví příznaky vyhoření kvůli koronaviru (OR, 3,56; 95% CI, 1,06–12,21).

Závěr: Tato studie ukazuje, že přetížení odborníků na JIP po delší dobu vede k příznakům vyhoření. Práce po dlouhou dobu a za podmínek nedostatku personálu, času a zdrojů má cenu duševního zdraví profesionálů na JIP.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004865

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Outcome COVID-19 pacientů s orgánovou podpůrnou léčbou: Mezinárodní univerzální studijní registr virových infekcí a respiračních onemocnění
Juan Pablo Domecq, Amos Lal, Christopher R. Sheldrick, et al.

Cílem studie bylo popsat výsledky hospitalizovaných pacientů v mezinárodním COVID 19 registru. Primárním sledovaným parametrem byla nemocniční mortalita. Sekundárními parametry byly propuštění s nebo bez asistence a délka pobytu v nemocnici.

Výsledky: Mezi 20 608 pacienty s COVID 19 byl průměrný věk 60,5 (± 17), 11 1887 (54,3%) byli muži, 8 745 (42,4%) bylo přijato JIP a 3 906 (19%) zemřelo v nemocnici. Nemocniční mortalita byla 8,2% u pacientů bez orgánové podpory (n = 15 001). Nejčastější orgánovou podpůrnou terapií byla invazivní umělá plicní ventilace (UPV) (n = 5 005; 24,3%), s nemocniční úmrtností 49,8%. Úmrtnost se pohybovala od 40,8% u pacientů léčených pouze invazivní UPV (n = 1749) do 71,6% u pacientů s invazivní UPV, vazoaktivními látkami a novou renální substituční terapii (n = 655). Úmrtnost byla 39% u pacientů podstupujících ECMO (n = 389). Míra propuštění domů se pohybovala od 73,5% u pacientů, kteří nevyžadovali orgánovou podpůrnou terapii do 29,8% u pacientů  pouze s invazivní UPV a 8,8% pro invazivní UPV, vazoaktivní léky a renální substituční terapii; 10,8% pacientů starších 74 let s invazivní UPV, bylo propuštěno domů. Medián doby pobytu v nemocnici u pacientů na UPV byla 17,1 dne (9,7-28 dne).

Závěr: COVID 2019 prognóza se liší podle věku a úrovně podpory orgánů. Internemocniční variace úmrtnosti pacientů na umělé plicní ventilaci nebyla vysvětlena charakteristikami pacientů a vyžaduje další hodnocení.

 

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004879

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Bezpečnost a outcome prolongované umělé plicní ventilace v pronační poloze v terapii akutního hypoxemického respiračního selhání způsobeného COVID19
Ivor S.Douglas, Chester A. Rosenthal, Diandra D. Swanson, et al.

Cílem této retrospektivní monocentrické studie bylo určit bezpečnost a asociované klinické outcome u prolongované ventilace v pronační poloze bez každodenního přetáčení do supinní polohy u syndromu akutní respirační tísně při infekci COVID 19.  Primárním sledovaným parametrem vznik a závažnost tlakových poranění (stupeň 1-4). Sekundárními sledovanými parametry  bylo nemocniční přežití, délka nemocničního pobytu, výskyt faciálního a končetinového edému, nozokomiální nákazy, dislokace kanyly a parametry ventilace a oxygenace bez každodenní změny pozice.

Výsledky: V rámci této studie bylo 87COVID-19 pozitivních pacientů na umělé plicní ventilaci. Šedesát jeden pacient bylo ventilov8n v pronační poloze.  Přežilo 42 pacientů (68,9%). Medián (IQR) času od intubace do ventilace v pronační poloze byl 0,28 d (0,11–0,80 d). Celková doba ventilace na břiše byla 4,87 d (2,08–9,97 d). Ventilace v poloze na břiše byla použita pro 30,3% (18,2– 42,2%) z prvních 28 dnů. Pao2: Fio2 se 3.dnem významně rozcházel u přeživších 147 (108–164) a nepřeživších 107 (85–146), průměrný rozdíl –9,632 (95% CI, –48,3 až 0,0; p = 0,05). Věk, driving  pressure, Pao2: Fio2 1.den a 3.den byly prediktory doby úmrtí. U třiceti osmi (71,7%) se vyvinuly ventrální tlaková poranění, které byly spojeny s dobou ventilace v poloze na břiše SOFA skóre 3. den. Slabost končetin se vyskytla u 58 (95,1%) s paralýzou brachiálního plexu u pěti (8,2%). Nozokomiální infekce jiné než infekce krevního oběhu související s centrálním žilním katetrem byly vzácné.

Závěr: Prodloužená ventilace v pronační poloze byla proveditelná a relativně bezpečná s implikací pro širší přijetí při léčbě kriticky nemocných s COVID19 a ARDS jiné etiologie.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004818

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Anestezie a dlouhodobý onkologický outcome: systematický přehled a meta-analýza
Chun-Yu Chang, Meng-Yu Wu, Yung-Jiun Chien et al.

Primárním cílem tohoto systematického přehledu a meta-analýzy je srovnat účinky na onkologické outcome u TIVA propofolové anestezie a jakékoli volatilní anestezie. Sekundárním cílem je srovnat účinky na onkologické outcome u TIVA propofolové anestezie a specifického volatilního anestetika.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 19 retrospektivních observačních studií. U pacientů, kterým byla během onkochirurgického zákroku podána propofolová TIVA bylo zaznamenáno významně lepší celkové přežití, než u pacientů s volatilní anestezií (HR = 0.79, 95% CI, 0.66-0.94, P = 0.008, I2 = 82%). Nebyl však zaznamenán žádný statistický rozdíl v přežití bez relapsů u pacientů s propofolovou TIVA a volatilní anestezií (HR = 0.81, 95% CI, 0.61-1.07, P = 0.137, I2 = 85%). V podskupinové analýze dle specifického volatilního anestetika bylo u pacientů s propofolovou TIVA zaznamenáno lepší celkové přežití než u pacientů, kterým byla podána anestezie s pomocí desfluranu (HR = 0.54, 95% CI, 0.36-0.80, P = 0.003, I2 = 80%). Naopak nebyl zaznamenán žádný rozdíl v celkovém přežití u pacientů s propofolovou TIVA a anestezií s použitím sevofluranu (HR = 0.92, 95% CI, 0.74-1.14, P = 0.439, I2 = 70%).

Závěr: TIVA s použitím propofolu je obecně asociována s lepším celkovým přežitím než volatilní anestezie při onkochirurgické operaci. Pro potvrzení těchto zjištění je nutno provést rozsáhlejší vysoce kvalitní randomizované studie.

Anesth Analg 2021;132:623–34

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Srovnání videolaryngoskopie a přímé laryngoskopie při tracheální intubaci u porodnických operací: systematický přehled smíšenými metodami a meta-analýza
Ryan Howle, Desire Onwochei et al.

Cílem této studie je posoudit účinnost, efektivitu a bezpečnost videolaryngoskopie a přímé laryngoskopie u porodnických výkonů.

Výsledky: Do studie byly zahrnuty 4 randomizované klinické studie s celkem 428 pacientkami, 9 observačních studií a 35 případových studií/souborů se 100 pacientkami. Byla provedena metaanalýza ze tří studií, přičemž na základě zkoumaných primárních parametrů tj. úspěšnosti intubace na první pokus (RR, 1.02; 95% [CI], 0.98 až 1.06; P = 0.29; I2 = 0%) a času do zavedení intubace (střední rozdíl, 1.20 sec; 95% CI, - 6.63 až 9.04; P = 0.76; I2 = 95%) nebyl u pacientek  bez obtížného zajištění dýchacích cest zaznamenán rozdíl mezi videolaryngoskopií a přímou laryngoskopií. Observační studie a případové studie vyzdvihují roli videolaryngoskopie, jako metody primární volby v případě očekávané obtížné intubace, nebo jako záchranné metody v případě obtížných či neúspěšných intubací.

Závěr: Důkazy pro využití videolaryngoskopie se stále vyvíjejí a stejně tak narůstá podpora jejího používání u porodnické anestezie, kde by videolaryngoskopie měla být okamžitě k dispozici.

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:546–565

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Intervence snižující chybovost podání medikace v anestezii: systematický přehled
Ramez Maximous, Jean Wong, Frances Chung et al.

Cílem této studie je poskytnout přehled intervencí, vytvořených za účelem snížit chybné podání medikace u anestezovaných pacientů. Data pocházejí ze studií prováděných v rámci dětské i dospělé populace.

Výsledky: Zahrnuto bylo celkem osm studií. Kvalita většiny studií (n = 6) byla hodnocena jako “nízká“. Byly posuzovány tři kategorie intervencí: I) multimodální intervence (6 studií, n = 900 170 podaných medikací) zajistily snížení chybovosti o 210 – 235 %; II) vylepšení štítků (1 studie, n = 55 426 podaných medikací) vedlo ke snížení míry chybovosti o 37% při podání anestetika; a III) vliv edukace, který byl zkoumán v jedné studii, neprokázal žádný efekt.

Závěr: Multimodální intervence a vylepšení štítků snížilo chybné podání medikace u anestezovaných pacientů.

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-021-01959-7

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Neutralizující monoklonální protilátka pro hospitalizované pacienty s Covid-19
ACTIV-3/TICO LY-CoV555 Study Group*

V této studii byli Covid-19 pozitivní pacienti bez orgánového selhání randomizováni v poměru 1:1 k podání LY-CoV555 nebo placeba. Kromě toho všichni pacienti dostávali vysoce kvalitní podpůrnou péči, včetně remdesiviru a pokud bylo indikováno, kyslík a glukokortikoidy. LY-CoV555 (v dávce 7000 mg) nebo placebo bylo podáváno jako jedna intravenózní infuze po dobu 1 hodiny. Primárním sledovaným parametrem bylo trvalé zotavení během 90 denního období, posuzované analýzou time to event.

Výsledky:  Studie byla zastavena po zahrnutí 314 pacientech (163 ve skupině LY-CoV555 a 151 ve skupině s placebem). Medián od nástupu příznaků byl 7 dní (IQR, 5 až 9). 5. den bylo celkem 81 pacientů (50%) ze skupiny s LY-CoV555 a 81 (54%) ze skupiny s placebem v jedné ze dvou nejpříznivějších kategorií plicního outcomu. U všech sedmi kategorií bylo odds ratio pro umístění v příznivější kategorii ve skupině LY-CoV555 než ve skupině s placebem 0,85 (95% CI, 0,56 až 1,29; P = 0,45). Procento pacientů s primárním bezpečnostním outcomem (souhrn úmrtí, závažných nežádoucích účinků nebo klinického stupně 3 nebo 4 nežádoucích účinků do 5. dne) bylo podobné ve skupině LY-CoV555 a ve skupině s placebem (19% a 14% podle pořadí;OR, 1,56; 95% CI, 0,78 až 3,10; P = 0,20). Rate ratio pro trvalé zotavení bylo 1,06 (95% CI, 0,77 až 1,47).

Závěr: Monoklonální protilátka LY-CoV555 při současném podávání s remdesivirem neprokázala účinnost u hospitalizovaných pacientů, kteří měli Covid-19 orgánového selhání

N Engl J Med 2021;384:905-14. DOI: 10.1056/NEJMoa2033130

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Haloperidol, klonidin a odeznění deliria u kriticky nemocných pacientů: prospektivní kohortová studie
Lisa Smit, Sandra M. A. Dijkstra-Kersten, Irene J. Zaal, et al.

Primárním sledovaným parametrem této studie byla pravděpodobnost odeznění deliria za použití skóre náchylnosti a Markovových multinomiálních logistických regresí pro denní změny stavu. Sekundárními parametry byly doba trvání deliria, počet dní deliria, dny na ventilaci, délka pobytu na JIP a v nemocnici a úmrtnost na JIP.

Výsledky: Do této studie bylo zařazeno celkem 3614 pacientů (1165 s deliriem [32%]; 2449 bez deliria [68%]). Delirium se vyskytlo v počtu 4708 (18,9%) z 24 906 dní. Pravděpodobnost odeznění deliria byla nižší u pacientů s deliriem, kterým byl podán haloperidol (OR 0,47, 95% CI 0,39-0,57), klonidin (OR 0,78, 95% CI 0,63-0,97), nebo obojí (OR 0,45, 95% CI 0,36-0,56) v porovnání s neléčenými pacienty s deliriem. Pacienti s deliriem, kterým byl podán haloperidol, klonidin, nebo obojí měli obecně delší dobu deliria, více dní deliria a dní napojených na ventilaci, strávili více času na JIP a v nemocnici než neléčení pacienti s deliriem. Tyto látky neměly žádný vliv na úmrtnost na JIP.

Závěr: Užívání haloperidolu a klonidinu u delirických pacientů na JIP může být spojeno se sníženou pravděpodobností odeznění deliria. Toto zjištění si však vzhledem k inherentním omezením této observační analýzy zaslouží další zkoumání.

Intensive Care Med (2021) 47:316–324

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Rotace hlavy snižuje orofaryngeální leak pressure i-gelu a LMA® Supreme™ u paralyzovaných pacientů v anestezii: randomizovaná studie
Tomohiro Chaki, Shunsuke Tachibana, Sho Kumita, et al.

Cílem této studie je srovnat vliv rotace hlavy na orofaryngeální leak pressure (OPLP) při použití druhé generace supraglotických pomůcek (i-gelu a LMA® Supreme™.) Primárním sledovaným parametrem byl OPLP při rotaci hlavy v 0°, 30° a 60°. Sekundárními sledovanými parametry byly maximální tlak v dýchacích cestách, expirační dechový objem při objemově řízené umělé plicní ventilaci o dechovém objemu 10 ml/kg (ideální tělesné hmotnosti), ventilační skóre a fibrooptický nález na hlasivkách.

Výsledky: Do studie byli zahrnuti pacienti, podstupující elektivní výkon, kteří byli náhodně rozděleni na skupinu ventilovanou pomocí i-gelu (n = 34) a skupinu ventilovanou pomocí LMA® Supreme™ (n = 36). OPLP při zavedení  i-gel a LMA® Supreme™ významně klesal s rostoucí velikostí úhlu rotace (střední rozdíl, 95% CI, P hodnoty: i-gel; 0° vs 30°: 3.5 [2.2–4.8], P < 0.001; 30° vs 60°: 2.0 [0.6–3.5], P = 0.002; 0° vs 60°: 5.5 [3.3–7.8], P < 0.001, LMA Supreme; 0° vs 30°: 4.1 [2.6–5.5], P < 0.001; 30° vs 60°: 2.4 [1.1–3.7], P < 0.001; 0° vs 60°: 6.5 [5.1–8.0], P < 0.001). Ve skupině s i-gelem byl zaznamenán statistický rozdíl v expiračním dechovém objemu a ventilačním skóre mezi polohami v 0° a 60°. Ve skupině pacientů se zavedeným LMA® Supreme™ byl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve ventilačním skóre při poloze hlavy ve 30° a 60°. Nebyl zaznamenán žádný významný statistický rozdíl mezi oběma pomůckami v rámci měřených hodnot. Incidence nežádoucích příhod, jako např. chrapot nebo bolest v krku, se mezi oběma pomůckami významně nelišila.

Závěr: Rotace hlavy do pozice 30° a 60° snižuje OPLP jak s použitím i-gelu, tak s použitím LMA® Supreme™. OPLP u i-gelu a LMA® Supreme™ se ve třech měřených rotačních polohách hlavy nelišil.

Anesth Analg 2021;132:818–26

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Hemodynamické změny během plicního recruitment manévru dokáží předpovědět odpověď na tekutiny v rámci tepového objemu a arteriálního tlaku během jednostranné ventilace plic
Aya Kimura, Koichi Suehiro, Takashi Juri, et al.

Tato studie si dala za cíl zhodnotit schopnost hemodynamických změn, indukovaných plicním recruitment manévrem, předpovědět odpověď na tekutiny u pacientů podstupujících protektivní ventilaci během hrudního operačního výkonu a ventilace jedné plíce (OLV- one-lung ventilation). Pacienti byli ventilováni dechovými objemy 6 ml/kg IBW a PEEP 5 cm H2O. Protokol studie započal 30 minut po výkonu a simultánně byly hodnoceny hemodynamické parametry (tepová frekvence, střední arteriální tlak, tepový objem, variace pulsní křivky (PVV) a variace tepového objemu (SVV).

Výsledky: Z 30 pacientů bylo 17 respondérů v rámci tepového objemu (SV) (57%) a 12 respondentů krevního tlaku (BP)(40%). Plocha pod křivkou (AUC) pro procentuální pokles v tepovém objemu při recruitment manévru (ΔSVRM) k rozlišení SV-respondérů od nonrespondérů byla 0,84 (95%CI, 0,67-0,95; P <0,001). Nejlepší prahová hodnota pro ΔSVRM k rozpoznání SV-respondérů byla –23,7% (95% CI, –41,2 až –17,8; senzitivita, 76,5% [95% CI,50,1-93,2]; specificita, 84,6% [95% CI, 54,6-98,1]). U pacientů reagujících na BP byla AUC pro procentuální pokles středního arteriálního tlaku při recruitment manévru(ΔMAPRM) 0,80 (95% CI, 0,61-0,92, P <0,001). Nejlepší prahová hodnota pro ΔMAPRM byla –17,3% (95% CI, –23,9 až –5,1; citlivost, 75,0% [95% CI, 42,8-94,5]; specificita, 77,8% [95% CI, 52,4-93,6]).

Závěr: Změna tepového objemu a změna středního arteriálního tlaku  při recruitment manévru by mohly být prediktory hemodynamické reakce po objemové expanzi během ventilace jedné plíce

Anesth Analg XXX; XXX: 00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Udržování bezpečnosti pomocí SARS-CoV-2 vakcín
Mariana C. Castells, a Elizabeth J. Phillips

K dnešnímu dni je vývoj mRNA vakcín pro prevenci infekce SARS-CoV-2  úspěšným a nebyly zjištěny žádné vážné obavy v probíhající 3. fázi klinických studiích. Drobné místní nežádoucí účinky, jako je bolest, zarudnutí, a otoky byly pozorovány častěji u vakcín než u placeba. Systémové příznaky jako je horečka, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů byly také o něco častější u vakcín než u placeba a většina z nich se vyskytla během prvních 24 až 48 hodin po očkování.  Ve fázích 1–3 klinické studie mRNA vakcín Pfizer – BioNTech a Moderna, byli potenciální účastníci s anamnézou alergické reakce na kteroukoli složku přípravku vyloučeni. Studie Pfizer – BioNTech také vyloučily účastníky s anamnézou závažné alergie spojené s jakoukoli vakcínou. Hypersenzitivní nežádoucí účinky byly zastoupeny stejně jak v placeba (normální fyziologický roztok) tak ve vakcínové skupině v obou studiích.

N Engl J Med 2021; 384: 643-9. DOI: 10,1056 / NEJMra2035343

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 2
72 %

Diuretika snižují bilanci tekutin u pacientů napojených na invazivní plicní ventilaci: randomizovaná jednoduše zaslepená studie
Raphaël Cinotti, Jean-Baptiste Lascarrou, Marie-Ange Azais, et al.

Cílem této multicentické, jednoduše zaslepené randomizované kontrolní studie bylo zhodnotit efektivitu a bezpečnost strategie podávání diuretik k překonání pozitivní tekutinové bilance u pacientů na umělé plicní ventilaci. Primárním sledovaným parametrem byla bilance tekutin, definovaná jako hmotnostní odchylka od referenční hmotnosti k úspěšné extubaci. Pacienti byli randomizováni do skupiny s podáním diuretik a kontrolní skupiny. Hlavním sekundárním sledovaným parametrem byla bezpečnost diuretik.

Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 166 pacientů: 77 ve skupině s diuretiky a 89 v kontrolní skupině. Bilance tekutin byla 1,4 [-2,5až 4,5] kg ve skupině s diuretiky a 6,4 [0,5-11,2] kg v kontrolní skupině (p < 0,001).  V analýze mnohonásobné imputace byla bilance tekutin ve skupině s diuretiky významně snížena (průměrný rozdíl = -4,8 95% CI [-7,3 až -2,5], p < 0,001). 11 pacientů (14%) zemřelo ve skupině s diuretiky a 16 pacientů (18%) v kontrolní skupině (p = 0,5). U 67 pacientů (75,3%) z kontrolní skupiny došlo ke zhoršení akutního poškození ledvin oproti 46 pacientům (59,7%) ze skupiny s diuretiky (p = 0,03).

Závěr: V této multicentrické randomizované kontrolované studii snížila protokolovaná terapie diuretiky hromadění tekutin u pacientů na umělé plicní ventilaci a byla dobře tolerována s příznivým bezpečnostním profilem.

Cinotti et al. Crit Care (2021) 25:98

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %

Management intenzivní péče o pacienty s COVID-19: praktický přístup
Ludhmila Abrahão Hajjar, Isabela Bispo Santos da Silva Costa, Stephanie Itala Rizk, et al.

Tím, že neexistuje specifická antivirová léčba, optimalizovaná podpora je nejdůležitějším faktorem v prognóze pacienta. V nemocničním prostředí je identifikace vysoce rizikových pacientů pro klinické zhoršení nezbytná k včasnému zajištění přístupu k intenzivní léčbě závažných stavů. Počáteční terapie hypoxémie zahrnuje konvenční kyslíkovou terapii, high flow nasální kyslíkovou terapii a neinvazivní plicní ventilaci. U pacientů, vyžadujících invazivní plicní ventilaci, se doporučuje protektivní plicní ventilace s nízkým dechovým objemem a plateau tlakem. Kardiovaskulární komplikace jsou časté a zahrnují poškození myokardu, trombotické příhody, myokarditidu a kardiogenní šok. Akutní selhání ledvin je častou komplikací a je markr špatné prognózy s významným dopadem na alokaci nákladů a zdrojů. Pokud jde o terapii COVID-19, dosud nejslibnějšími léky jsou remdesivir a kortikosteroidy, i když pro potvrzení jejich účinnosti mohou být zapotřebí další studie. V klinických studiích se testují další terapie, jako je tocilizumab, anakinra, jiné anticytokinové léky a heparin.

Závěr: Pro lepší outcome pacientů s COVID-19 je důležitá časná diagnóza, aplikace efektivní terapie a adekvátní strategie klinické stratifikace. Bylo zjištěno, že respirační dysfunkce asociované s COVID-19 mají unikátní charakteristiku, která vyžaduje individualizovaný management a dále je známa důležitost podpory hemodynamiky pacientů kvůli vysokému riziku kardiovaskulárních a renálních komplikací.

Hajjar et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:36

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Použití extrakorporální CO2 eliminace u akutního respiračního selhání
Raphaël Giraud, Carlo Banfi, Benjamin Assouline, et al.

Extrakorporální CO2 eliminace (ECCO2R) má za cíl eliminovat CO2 s cílem zmírnění nežádoucích efektů hyperkapnie a s ní spojené acidózy. Hyperkapnie má škodlivé extrapulmonární konsekvence, především pro mozek. Kromě toho v plicích vede hyperkapnie k: nižšímu pH, plicní vazokonstrikci, zvýšení afterloadu pravé komory, akutnímu cor pulmonale. Navíc může hyperkapnií způsobená acidóza dále poškodit plíce zvýšením tvorby NO, zánětem a změnou alveolárních epitelových buněk. V průběhu exacerbace CHOPN by odstranění alespoň části CO2 z plic mohlo potenciálně snížit dechovou práci pacienta snížením respiračního objemu a dechové frekvence. Z toho důvodu může použití ECCO2R předejít selhání neinvazivní ventilace a umožnit weaning intubovaných pacientů z plicní ventilace. U pacientů s ARDS může být ECCO2R použito na podporu ultraprotektivní ventilace umožňující snížení dechového objemu, plateau tlaku (Pplat) a driving pressure, tedy parametrů, které byly identifikovány jako hlavní rizikové faktory pro mortalitu. Ačkoli se zdá, že je ECCO2R efektivní při zlepšování výměny plynů a možná i při snižování četnosti endotracheální intubace a více umožňuje protektivní ventilaci, jeho použití může mít plicní a hemodynamické následky a může být spojeno s komplikacemi.

Závěr: U vybraných pacientů může být extrakorporální eliminace CO2R slibnou adjuvantní terapeutickou strategií u pacientů s těžkou exacerbací CHOPN a pro zavedení protektivní a ultraprotektivní plicní ventilace u pacientů s ARDS bez  hypoxémie ohrožující prognózu.

Giraud et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:43

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

High flow nasální kyslíková terapie místo invazivní plicní ventilace u pneumonie SARS-CoV-2: retrospektivní studie
Nicolas Bonnet, Olivier Martin, Marouane Boubaya, et al.

Cílem této bicentrické retrospektivní studie bylo porovnat riziko invazivní plicní ventilace mezi dvěma strategiemi oxygenoterepie (konvenční a vysokoprůtoková nazální terapie). Primárním sledovaným parametrem byla četnost invazivní plicní ventilace po přijetí na JIP. Sekundárními parametry byla mortalita za 28 a 60 dní, délka pobytu na JIP a počet dní bez napojení bez ventilátoru 28. den.

Výsledky: Ze 138 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria, bylo 62 (45%) léčeno pouze standardní oxygenoterapií (SOT) a 76 (55%) pomocí high flow oxygenoterapie (HFNO). Ve skupině HFNO byla u 39/76 (51%) pacientů a 46/62 (74%) pacientů ze skupiny SOT zahájena umělá plicní ventilace (OR 0,37 [95% CI, 0,18-0,76] p = 0,007). Po zvážení propensity  skóre byla HFNO stále spojována s nižší četností nutnosti umělé plicní ventilace (OR 0,31 [95% CI, 0,14-0,66] p = 0,002). Délka pobytu na JIP a mortalita po 28 a 60 dnech se po zvážení propensity  skóre mezi skupinami HFNO a SOT významně nelišily. Počet dní bez nutnosti ventilace 28. den byl ve skupině HFNO vyšší (21 dní vs 10 dní, p = 0,005). Ve skupině HFNO byly prediktivními faktory související s nutností umělé plicní ventilace SAPS2 skóre (OR 1,13 [95% CI, 1,06-1,20] p = 0,0002) a ROX index > 4,88 (OR 0,23 [95% CI, 0,008-0,64]p = 0,006).

Závěr: High flow nasální oxygenoterapie pro akutní respirační selhání při COVID-19 je spojena s nižší mírou nutnosti invazivní plicní ventilace.

Giraud et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:43

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Praktická doporučení pro anesteziology k managementu akutní péče pacientů s COVID-19 infekcí
Ramon E. Abola, Jonathan A. Schwartz et al.

Tento článek poskytuje doporučení  akutní péče o pacienty s COVID-19 se zaměřením na důležitost a možnosti testování, management elektivních výkonů, preventivní opatření a ochranné pomůcky, aerosol generující procesy a tracheostomie a úvahy v rámci poskytování anesteziologické péče u COVID-19 pozitivních pacientů.

Závěr: Shrnutí obecných principů pro přípravu a zajištění a zdravotních výkonů, může posloužit jako podklad pro lokální protokoly při zvládnutí případných dalších pandemických vln onemocnění COVID-19.

Anesth Analg 2021;132:594–604

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

COVID-19, osobní ochranné pomůcky a jejich vliv na pracovní výkon zdravotníků
Keith J. Ruskin, Anna Clebone Ruskin, Brian T. Musselman, et al.

Lékaři, kteří pečují o COVID-19 pozitivní pacienty, musejí být chráněni osobními ochrannými pomůckami, jejichž nošení sebou přináší dyskomfort v podobě zvýšené dechové práce, zúžení zorného pole, snížené srozumitelnosti řeči a zhoršeného sluchového vnímání. V neposlední řadě jsou zdravotníci vystaveni tepelnému stresu a obtížím při opakovaném oblékání a vysvlékání ochranných pomůcek. Tento článek se zabývá jednotlivými formami dyskomfortu a možnostmi tyto potíže redukovat.

Závěr: Fyziologické a psychologické nároky, které jsou na zdravotníky kladeny při nošení kompletního setu osobních ochranných pomůcek proti nákaze COVID-19 jsou sice komplexní povahy, ale okamžitá protiopatření a dlouhodobé zmírňující strategie, včetně edukativních programů, mohou zlepšit schopnost zdravotníků poskytovat péči.

ANESTHESIOLOGY 2021; 134:518–25

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET