Články na téma

Terapeutická antikoagulace heparinem u kriticky nemocných pacientů s Covid-19
Autoři z REMAP-CAP, ACTIV-4a, a ATTACC iniciativy

Hypotézou této randomizované klinické studie u kriticky nemocných Covid-19 pacientů bylo, že terapeutický dávka antikoagulace může zlepšit jejich outcome. Pacienti byli randomizováni do skupiny režimu podání terapeutické dávky antikoagulace heparinem, nebo farmakologické tromboprofylaxe, podle lokálních zvyklostí. Primárním sledovaným parametrem byly dny bez orgánové podpory, hodnocené v pořadové škále, která kombinovala nemocniční úmrtí (-1) a dny bez nutnosti oběhové nebo respirační podpory do 21. dne u pacientů, kteří se dožili propuštění.

Výsledky: Studie byla zastavena, když bylo splněno předem definované kritérium marnosti terapeutických dávek antikoagulace. Data pro primární sledovaný parametr byla dostupná od 1098 pacientů (534 ve skupině terapeutické dávky antikoagulace a 564  do skupiny běžné tromboprofylace). Medián hodnoty pro dny bez orgánové podpory byl 1 (IQR -1-16) u pacientů s terapeutickou dávkou a 4 (IQR – 1 až 16) u pacientů s běžnou tromboprofylaxí. Procento pacientů, kteří přežili do propuštění z nemocnice,  bylo obdobné v obou skupinách (62.7% a 64.5%, upravené OR, 0.84; 95% CrI, 0.64 až 1.11). Závažné krvácení se vyskytlo u 3,8 % pacientů ve skupině terapeutické dávky antikoagulace a u 2,3% u skupiny běžné tromboprofylaxe.

Závěr: U kriticky nemocných Covid-19 pacientů nezlepšila iniciální strategie terapeutické dávky antikoagulace heparinem pravděpodobnost propuštění z nemocnice, ani nezvýšila počet dní bez nutnosti orgánové podpory, oproti standartní farmakologické tromboprofylaxi.

 

N Engl J Med 2021;385:777-89. DOI: 10.1056/NEJMoa2103417

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Asociace mezi přežitím sepse a dlouhodobými kardiovaskulárními outcome u dospělých pacientů: systematický přehled
Leah B. Kosyakovsky, Federico Angriman, Emma Katz, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy observačních studií bylo zhodnotit kardiovaskulární outocmy u pacientů po prodělané sepsi. Primární sledované parametry zahrnovaly infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a kongestivní srdeční selhání.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 27 studií (25 kohortových a 2 cross-over studie v mediánem přeživších sepse 4289 (IQR 502–68,125) a 18 399 kontrol na studii (IQR 4,028–83,506). Sdružená kumulativní incidence infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a srdečního selhání u pacientů po sepsi se pohybovala od 3 do 9% při nejdelším intervalu follow up. Sepse byla spojena s vyšším dlouhodobým rizikem infarktu myokardu (aHR 1.77 [95%CI 1.26 až 2.48]; nízká jistota), cévní mozkové příhody (aHR 1.67 [95% CI 1.37 až 2.05]; nízká jistota), a kongestivního srdečního selhání, (aHR 1.65 [95% CI 1.46 až 1.86]; velmi nízká jistota), v porovnání s kontrolní skupinou pacientů, kteří neprodělali sepsi.

Závěr: Přežití sepse může být spojeno s dlouhodobým vyšším rizikem pozdních kardiovaskulárních příhod, které může přetrvávat  5 let po propuštění z nemocnice.

Intensive Care Med (2021) 47:931–942

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Facilitační efekty adjuvantních farmaceutik k prodloužení účinku lokálních anestetik u periferních nervových blokád: systematický přehled a network meta analýza
Chengluan Xuan, Wen Yan, Dan Wang, et al.

Cílem této network meta analýzy placebem kontrolovaných randomizovaných kontrolních studií bylo zhodnotit 10 adjuvans k prolongaci senzorické (SB)  a motorické (MB)  periferní nervové blokády.  Sekundárním sledovaným parametrem byla doba k podání první rescue analgézie (FRA).

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 53 studií s daty od 3649 pacientů. Ve 4 ze 7 zahrnutých studiích byly adjuvantní strategie asociované s více efektivní analgezií v porovnání s placebem. Z adjuvans se jednalo o dexamethason (SB čas 5.73 h, 95% CI, 4.16–7.30; MB čas: 4.20 h, 95% CI, 2.51–5.89; čas do FAR: 8.71 h, 95% CI, 6.63–10.79), dexmedetomidin (SB čas: 4.51 h, 95%CI, 3.52–5.50; MB čas: 4.04 h, 95% CI, 2.98–5.11; čas do FAR: 5.25 h, 95% CI,4.08–6.43), fentanyl (SB čas: 3.59 h, 95% CI, 0.11–7.06; MB čas: 4.42 h, 95% CI,0.78–8.06), a klonidin (SB čas: 2.75 h, 95% CI, 1.46–4.04; MB čas: 2.93 h, 95% CI, 1.69–4.16; čas do FAR: 3.35 h, 95% CI, 1.82–4.87). V analýze podskupin přidání dexamethasonu k ropivacainu signifikantně prodloužilo čas do FAR, v porovnání s dexmedetomidinem (čas do FAR: 5.23 h, 95% CI, 2.92–7.54) nebo klonidinem (čas do FAR: 6.61 h, 95% CI, 4.29–8.92) s ropivacainem.

Závěr: Tyto výsledky poskytují důkaz pro zvážení dexmedetomidinu, dexamethasonu a klonidinu jako adjuvans k prodloužení účinku periferní nervové blokády.

Anesth Analg 2021;133:620–9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Anterior quadratus lumborum blok neposkytuje superiorní úlevu od bolesti po artroskopii kyčle: dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolní studie
Stephen C. Haskins, Audrey Tseng, Haoyan Zhong,et al.

Tato prospektivní randomizovaná dvojitě zaslepená studie hodnotila klinický efekt quadratus lumborum bloku s multimodální analgezií v porovnání se samotnou multimodální analgezií. Všichni pacienti obdrželi neuroaxiální anestezii, i.v sedaci a multimodální analgezii (i.v acetaminofen a ketorolac). Primárním sledovaným parametrem bylo numerické hodnocení bolesti v klidu a při pohybu po 30 minutách, 1,2,3 a 24 hodinách. Pacienti, kteří byli randomizováni do skupiny se single shot anterior quadratus lumborum blok obdrželi navíc 30 ml bupivacainu 0.5% s 2 mg dexamethasonu.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 96 dospělých pacientů podstupujících ambulantní artroskopii kyčle. Anterior quadratus lumborum blok s multimodální analgezií (celkový terapeutický efekt střední hodnota [standartní chyba]: 4.4 [0.3]) nebyl superiorní samotné multimodální analgezii (celkový terapeutický efekt, střední hodnota[standartní chyba]: 3.7[0.3]) v rámci skóre bolesti ve sledovaném období. Terapeutický rozdíl mezi pacienty bez bloku a s anterior quadratus lumborum blokem byl 0.7 [95% CI, –0.1 to 1.5]; P = 0.059). Postanestetická péče, nutnost podávání antiemetik a celková spokojenost pacientů se mezi skupinami významně nelišily. Nebyl rozdíl mezi síle quadricepsu na operované straně mezi skupinami (1.9 [95% CI, –1.5 to 5.3]; P = 0.268).

Závěr: Anterior quadratus lumborum blok  nezpůsobuje motorický deficit, avšak nemusí přidávat benefit k samotné multimodální analgezii pro artroskopii kyčelního kloubu.

ANESTHESIOLOGY 2021; 135:433–41

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Účinek použití špuntů do uší a masky na oči na kvalitu spánku u chirurgických pacientů na JIP s rizikem častého probouzení
Osamudiamen O. Obanor, Mandy M. McBroom, Jennifer M. Elia, et al.

Tato prospektivní randomizovaná kontrolní studie hodnotí efekt použití špuntů do uší a masky na oči na kvalitu spánku u ženských chirurgických pacientů na JIP po rekonstrukčním výkonu na prsou. Primárním sledovaným parametrem byla kvalita spánku, hodnocená pomocí Richards-Campbell Sleep Questionnaire.

Výsledky: Po interim analýze byla studie zastavena, neboť dříve specifikovaná kritéria splnila míru signifikance. V  kontrolní skupině byla hodnota skóre Richards-Campbell Sleep Questionnaire 47.3 (95% CI, 40.8–53.8), hodnota v intervenční skupině byla signifikantně vyšší 64.5 (95% CI, 58.3–70.7; p = 0.0007). Nebylo významných rozdílu v CAM-ICU hodnocení, ani v modifikovaném Family Satisfaction dotazníku.

Závěr: Výsledky této studie naznačují, že použití špuntů do uší a masky na oči je efektivní pro zlepšení kvality spánku na JIP u pacientů s rizikem častého probouzení. Toto podporuje důkazy týkající se důležitosti nefarmakologických postupů ke zlepšení spánku na JIP.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005031

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
88 %

Efekt vysokých dávek vitamínu C na mortalitu pacientů v sepsi: systematický přehled a meta-analýza randomizovaných kontrolovaných studií
Ryota Sato, Daisuke Hasegawa, Narut Prasitlumkum, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy bylo zhodnotit, zda vysoké dávky vitamínu C snižují krátkodobou mortalitu u dospělých pacientů v sepsi.

Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 11 randomizovaných kontrolních studií s celkem 1737 pacienty. Vysoké dávky vitamínu C nebyly spojeny s významným snížením krátkodobé mortality (RR, 0.88; 95% CI, 0.73–1.06; p = 0.18; I2 = 29%), avšak jeho podání bylo spojeno se signifikantně kratší dobou, kdy bylo nutné podávat vazopresory (standardizovaný střední rozdíl, –0.35; 95% CI, –0.63 až –0.07; p < 0.01; I2 = 80%) a významným snížením Sequential Organ Failure Assessment  skóre mezi 72 až 96 hodinách (standardizovaný střední rozdíl, –0.20; 95% CI, –0.32 to –0.08; p < 0.01; I2 = 16%). Jedna studie uváděla silnou asociaci s hypernatremií, avšak nežádoucí účinky byly vzácné a podání vysokých dávek vitamínu C relativně bezpečné.

Závěr: V této meta analýze nebylo podání vysokých dávek vitamínu C u septických pacientů spojeno se snížením krátkodobé mortality, nicméně jeho podání významně zkrátilo dobu podávání vazopresorů a bylo spojeno se snížením SOFA skóre během 72-96 hodin.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005263

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Farmakologické a nefarmakologické intervence k prevenci deliria u kriticky nemocných pacientů: systematický přehled a network meta-analýza
Lisa D. Burry, Wei Cheng, David R. Williamson, et al.

Cílem bylo porovnat efekt preventivních intervencí na výskyt deliria u kriticky nemocných dospělých pacientů. Primárním sledovaným parametrem byl výskyt deliria, sekundární sledované parametry zahrnovaly trvání deliria a umělé plicní ventilace, délku pobytu, mortalitu  a nežádoucí účinky.

Výsledky: Kritéria pro zařazení splnilo 80 studií, z toho 67.5% se zaměřilo na farmakologické intervence, 31.3% non-farmakologické a 1.2% mix farmakologických a non-farmakologických intervencí. V rámci výskytu deliria, bylo v network analýze zkoumáno 11 farmakologických intervencí (38 studií, N = 11,993). V porovnání s placebem zřejmě pouze dexmedetomidin snižuje výskyt deliria (OR 0.43, 95% CrI 0.21–0.85; střední jistota). Dexmedetomidin rovněž zkracuje délku pobytu na JIP v porovnání s placebem (RoM  0.78, CrI 0.64–0.95; střední jistota) a v porovnání s antipsychotiky (RoM 0.76, CrI 0.61–0.98; nízká jistota). Žádná z intervencí neovlivnila umělou plicní ventilaci, mortalitu, nebo výskyt arytmií.

Závěr: V porovnání s placebem a benzodiazepiny bylo podání dexmedetomidinu zřejmě spojeno se snížením výskytu deliria u kriticky nemocných pacientů. V porovnání s benzodiazepiny by měly strategie minimalizace sedace snížit výskyt deliria, nicméně k tomuto tvrzení jsou nejisté důkazy.

Intensive Care Med (2021) 47:943–960

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Cílený teplotní management po mimonemocniční srdeční zástavě: systematický přehled a meta-analýza teplotních cílů
Shannon M. Fernando, Pietro Di Santo, Behnam Sadeghirad, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu randomizovaných kontrolních studií bylo zhodnotit efektivitu a bezpečnost hluboké hypotermie (31–32 °C), střední hypotermie (33–34 °C), mírné hypotermie (35–36 °C), a normotermie (37–37.8 °C) během cíleného teplotního managementu (TTM). Primárním sledovaným parametrem byl dobrý funkční outcome.

Výsledky: Bylo zahrnuto 10 studií s celkem 4218 pacienty. V porovnání s normotermií neměla hluboká hypotermie (OR 1.30, 95% CI 0.73–2.30), střední hypotermie (OR 1.34, 95% CI 0.92–1.94) a mírná hypotermie (OR 1.44, 95% CI 0.74–2.80) efekt na přežití s dobrým funkčním outcomem, všechna tvrzení mají nízkou úroveň jistoty.  Incidence arytmií byla vyšší u střední hypotermie (OR 1.45, 95% CI 1.08–1.94) a hluboké hypotermie (OR 3.58, 95% CI 1.77–7.26), v porovnání s normotermií (obě tvrzení s vysokou mírou jistoty).

Závěr: Hluboká, střední nebo mírná hypotermie nezlepšují v porovnání s normotermií, přežití s dobrým funkčním outcomem po mimonemocniční srdeční zástavě oběhu. Střední a hloubká hypotermie byla spojena se zvýšeným výskytem arytmií. Rutinní používání hluboké a střední hypotermie u komatózních pacientů po mimonemocniční srdeční zástavě může být potencionálně spojeno s větším poškozením pacienta, než je benefit použití těchto metod.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-021-06505-z

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Terapeutická antikoagulace heparinem u nekriticky nemocných pacientů s Covid-19
Autoři z REMAP-CAP, ACTIV-4a, a ATTACC iniciativy

Hypotézou této randomizované klinické studie u nekriticky nemocných Covid-19 pacientů bylo, že terapeutický dávka antikoagulace  může zlepšit jejich outcome. Pacienti byli randomizováni do skupiny režimu podání terapeutické dávky antikoagulace heparinem, nebo farmakologické tromboprofylaxe, podle lokálních zvyklostí. Primárním sledovaným parametrem byly dny bez orgánové podpory, hodnocené v pořadové škále, která kombinovala nemocniční úmrtí (-1) a dny bez nutnosti oběhové nebo respirační podpory do 21. dne u pacientů, kteří se dožili propuštění.

Výsledky: Studie byla zastavena, když byly naplněny kritéria superiority terapeutické dávky antikoagulace. Z dat 2219  pacientů z finální analýzy byla pravděpodobnost, že terapeutická dávka antikoagulace zvýší počet dnů bez nutnosti orgánové podpory, oproti běžné tromboprofylaxi, 98,6% (upravené OR, 1.27; 95% CrI, 1.03 až 1.58).  Závažné krvácení se vyskytlo u 1,9% pacientů na terapeutické dávce antikoagulace a u 0,9% u skupiny běžné promboprofylaxe.

Závěr: U nekriticky nemocných pacientů v Covid-19 byla iniciální strategie terapeutické dávky antikoagulace heparinem spojena se zvýšenou pravděpodobností přežití do propuštění z nemocnice, se sníženou nutností kardiovaskulární a respirační orgánové podpory v porovnání s běžně používanou tromboprofylaxí.

N Engl J Med 2021;385:790-802.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Efekt perioperačního podání dexdemetomidinu na incidenci pooperačního deliria u pacientů po kardio i nekardiochirurgických operačních výkonech: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie
J. van Norden, C. D. Spies, F. Borchers, et al.

Celkem bylo do této studie zahrnuto 63 pacientů starších 60 let věku, podstupující rozsáhlý abdominální výkon nebo implantaci arteriálního koronárního bypasu. Primárním sledovaným parametrem byla incidence pooperačního deliria, hodnocená pomocí Confusion Assesment Method 2x denně až do 5. pooperačního dne, v době propuštění z nemocnice nebo do 14. pooperačního dne.

Výsledky: Výsledky naznačují, že podávání dexmedetomidinu bylo spojeno se snížením incidence pooperačního deliria během prvních 5 pooperačních dnů 43.8% vs.17.9%, p = 0.038. Závažnost deliria, hodnocená podle Intensive Care Delirium Screening Checklist, byla porovnatelná v obou skupinách s maximálním skóre 1.54 vs. 1.68, p = 0.767. Nezemřel žádný pacient ve skupině s dexmedetomidinem, ve skupině placeba zemřelo 5 pacientů (15.6%).

Závěr: U pacientů nad 60 let podstupujících rozsáhlý operační výkon snížilo podávání dexmedetomidinu incidenci pooperačního deliria.

Anaesthesia 2021, 76, 1342–1351

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Aktualizace konsenzuálního doporučení Canadian Airway Focus Group (CAFG) pro zajištění dýchacích cest část 1: obtížné zajištění dýchacích cest u pacienta v bezvědomí
J. Adam Law, Laura V. Duggan, Mathieu Asselin, et al.

Tato doporučení vznikla na základě nejlepších publikovaných důkazů. V oblastech, kde chyběly vysoce kvalitní důkazy, vznikala doporučení na základě skupinového konsenzu.

Výsledky: Většina studií, které porovnávaly videolaryngoskopii  (VL) s přímou laryngoskopií, uvádí vyšší míru úspěšnosti a méně komplikací za použití VL. Proto CAFR doporučuje VL se správně zvoleným typem lžíce pro všechny intubace. Pokud je první pokus o zajištění dýchacích cest tracheální intubací, nebo supraglotickou pomůckou (SGA) neúspěšný, další pokusy mohou být provedeny, pokud je pacient adekvátně ventilován a oxygenován. Nicméně celkový počet pokusů by měl být omezen (na 3 a méně), než je oznámeno selhání zajištění dýchacích cest a je na místě zastavení pro zvážení možností „exit strategií“. Pro selhání intubace u pacienta s dobrou oxygenací je vyvedení z anestezie možnou strategií, pokud je to možné, dále zajištění dýchacích cest pomocí SGA, další pokud o tracheální intubaci s jinou technikou nebo chirurgické zajištění dýchacích cest (front of neck access-FONA). Nemožnost ventilace obličejovou maskou, zajištění dýchacích intubací nebo SGA definuje ‘‘cannot ventilate, cannot oxygenate’’ situaci. Je třeba ověřit funkčnost neuromuskulární blokády a je možné uskutečnit ještě jeden pokus o ventilaci obličejovou maskou, SGA nebo intubaci s VL s hyper zahnutou lžicí, pokud tak ještě nebylo učiněno. Pokud není možné pacienta ventilovat, je třeba přistoupit k FONA s bužií asistovanou technikou (u dospělých pacientů).

Závěr: CAFG doporučuje mít standardizované  a dostupné protokoly pro obtížné zajištění dýchacích cest a zajištění adekvátního tréninku a vybavení.

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:1373–1404

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Aktualizace konsenzuálního doporučení Canadian Airway Focus Group (CAFG) pro zajištění dýchacích cest část 2: plánování a implementace bezpečného zajištění dýchacích cest u pacienta s očekávaným obtížným zajištěním dýchacích cest
J. Adam Law, Laura V. Duggan, Mathieu Asselin, et al.

Tato doporučení vznikla na základě nejlepších publikovaných důkazů. V oblastech, kde chyběly vysoce kvalitní důkazy, vznikala doporučení na základě skupinového konsenzu.

Před zajištěním by měl být na základě zhodnocení dýchacích cest stanovena a zdokumentována strategie pro každého pacienta. Vyšetřeny by měly být rizikové faktory pro obtížnou ventilaci obličejovou maskou (FMV), intubaci přímou laryngoskopií (DL) nebo videolaryngoskopií (VL), zavedení supraglotické pomůcky (SGA) i chirurgického zajištění dýchacích cest (FONA). Awake intubace může poskytnout bezpečný postup pro zajištění dýchacích cest, pokud je očekávaná obtížná intubace, nebo pokud jsou předpokládané problémy ve více, než jedné modalitě zajištění dýchacích cest  (například intubace a FMV).  Pokud se tým připravuje na předpokládané obtížné zajištění dýchacích cest, měl by si stanovit triggery, které jej posunou k další technice zajištění. Dále by měl být přítomen expert a všechno nutné vybavení by mělo být ihned dostupné. Tracheální intubace u rizikových pacientů by měla být pečlivě plánována i stran pacientovi tolerance odpojování od podpory, a zda by případná reintubace mohla být také obtížně proveditelná.

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:1405–1436

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Efekt tréninku zajištění dýchacích cest založeného na simulacích: systematický přehled
R. P. Nielsen, L. Nikolajsen, C. Paltved, et al.

Tento přehledový článek se zabýval efektem na simulacích založeného tréninku pro zajištění dýchacích cest na outcome pacienta, výkon zdravotnického personálu a připravenost pro zajištění dýchacích cest.

Výsledky: Bylo zahrnuto celkem 22 studií a za použití Kickpatrikova modelu byly uspořádány výsledky těchto studií. Studie měly významné metodologické limitace a jejich outcomy byly neurčité. Bylo tedy obtížné učinit konkrétní závěry ohledně  tréninku založeného na simulacích. Většina studií naznačovala příznivý vliv na připravenost pro zajištění dýchacích cest z vnímání i testování účastníků, nicméně i tyto výsledky měly velkou bias.

Závěr: Důkazy pro příznivý efekt na simulacích založeného tréninku pro  zajištění dýchacích cest jsou slabé a vyžadují další výzkum nejlépe v rámci randomizovaných kontrolních studií a sledování na pacienta orientovaných parametrů.

Anaesthesia 2021, 76, 1404–1415

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Suicidia u anesteziologů: systematický přehled
E. Plunkett, A. Costello, S.M. Yentis, et al.

Tento systematický přehled se zaměřil na poskytnutí shrnutí soudobých dat ze studií, týkajících se sebevražd a suicidálního chování u anesteziologů.

Výsledky: Od roku 1990  bylo identifikováno celkem 54 článků, které poskytovaly data se zaměřením na anesteziology a splnily zařazovací kritéria. Žádné recentní studie neuváděly standardizované míry úmrtnosti specifické pro sebevraždy u anesteziologů, podíl anesteziologů umírajících sebevraždou byl vyšší oproti  srovnávací skupině, což  odpovídá i předchozím tvrzením. Jedenáct studií zahrnovalo informace o suicidálním chování a uvádělo suicidální myšlenky u 3.2–25% jedinců a suicidální pokus u 0.5–2% . Studie, které uváděly metody při suicidiu, zahrnovaly anestetika, zejména propofol, což podporuje myšlenku, že dostupnost těchto léčiv zvyšuje riziko suicida u anesteziologů.

Závěr: Tento článek poskytl systematický přehled recentních dat , týkajících se tématiky suicidia u anesteziologů. Zároveň doplnil doporučení, se zaměřením na mentální zdravotní problémy u anesteziologů.

Anaesthesia 2021, 76, 1392–1403

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Syndrom vyhoření u anesteziologických rezidentů: systematický přehled prevalence a stresových faktorů
Margaret Y.F. Chong, Sarah H.X. Lin, Wan Yen Lim, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu bylo určit prevalenci a rizikové faktory syndromu vyhoření u anesteziologických rezidentů.

Výsledky: Bylo zahrnuto 12 studií, které uváděly kvalitativní analýzu a prevalenci syndromu vyhoření a uvedly, jak bylo hodnocení provedeno. Sedm studií využilo Maslach Burnout Inventory Human Services Survey (MBI-HSS) a 5 studií využilo zkrácenou verzi tohoto dotazníku. Zjištěná prevalence syndromu vyhoření se pohybovala od 2.7 and 67.0% (medián = 24.7%). Rozdíly v kritériích pro syndrom vyhoření přispěly významně k metodologické heterogenitě. Faktory, které přispívaly k syndromu z vyhoření, zahrnovaly dlouhé pracovní směny, špatné vztahy na pracovišti, profesní zkoušky a nežádoucí klinické události. Zajištění času na odpočinek a omezení délky pracovních směn se ukázaly jako vhodná opatření v prevenci syndromu z vyhoření. Další preventivní strategie zahrnovaly kurzy mindfulness a rezilience, stejně jako činnosti v rámci oddělení, například sport.

Závěr: Syndrom z vyhoření je častým jevem mezi anesteziologickými rezidenty. Je třeba standardizovaných nástrojů a diagnostických kritérií k odlišení metodologické heterogenity mezi studiemi od skutečné heterogenity sledovaných populací. Byly navrženy postupy ke zlepšení strategického managementu k minimalizaci syndromu z vyhoření u anesteziologických rezidentů.

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1–10

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Efekt pozitivního end- expiračního tlaku během úvodu do anestezie na čas nehypoxické apnei u dětí: randomizovaná studie
Eun-Hee Kim, Ji-Hyun Lee, Young-Eun Jang, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit efekt pozitivního end expiračního tlaku (PEEP) během úvodu do anestezie na čas nehypoxické apnei u dětí pod 1 rok věku. Děti byly randomizovány do skupiny s PEEP 7 cmH20 nebo bez PEEP. Pacientům bylo podáno 0.02 mg/kg atropinu, 5 mg/kg thiopentalu, 3 až 5% sevofluranu a 0.6 mg/kg rocuronia. Poté byl podáván 100% kyslík objemově kontrolovalou ventilací (6 ml/kg) s PEEP 7 cm H20 nebo bez PEEP. Pacienti byli intubováni po 3 minutách a odpojeni od okruhu, s ventilací se začalo znovu při saturaci 95%. Čas nonhypoxické apnei byl primárním sledovaným parametrem této studie. Sekundární sledované parametry zahrnovaly významnou atelektázu, hodnocenou pomocí ultrazvukového vyšetření.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 60 pacientů. Čas nonhypoxické apnei byl delší u skupiny s PEEP (105.2 s), v porovnání s kontrolní skupinou (92.1 s), P = 0.011, střední rozdíl 13.0 s, 95% CI, 3.1 až 22.9 s). Signifikantní atelektáza byla pozorována u všech pacientů v kontrolní skupině a u 66.7%  u pacientů s PEEP 7cmH2O (P = 0.019, 95% CI, 1.7 to 563.1, OR 31.2).

Závěr: Pozitivní end expirační tlak během ventilace maskou při úvodu do anestezie prodlužuje dobu nonhypoxické apnei u dětí.

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1012–1018

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Efekt vysokoprůtokové nazální oxygenace na udržení oxygenace matky během rychlého úvodu do anestezie během těhotenství: prospektivní randomizovaná studie
Shuangqiong Zhou, Yao Zhou, Xiuhong Cao, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit efekt vysokoprůtokové nazální oxygenace  (HFNO) v porovnání s použitím pouze obličejové masky během rychlého úvodu do anestezie (RSI) pro císařský řez v celkové anestezii. Primárním sledovaným parametrem byla PaO2 ihned po intubaci. Sekundární sledované parametry zahrnovaly nejnižší saturaci během intubace, EtO2 po zahájení ventilace, analýzu krevních plynů (pH a PaCO2), outome dítěte a nežádoucí události spojené s intubací.

Výsledky: Celkem bylo do studie zahrnuto 34 zdravých rodiček. PaO2 u HFNO byla signifikantně vyšší v porovnání s použitím obličejové masky 441.41 ± 46.73 mmHg vs. 328.71 ± 72.80 mmHg, P < 0.0001). Koncentrace EtO2 byla vyšší u HFNO skupiny (86.71 ± 4.12% vs. 76.94 ± 7.74%, P < 0.0001). Oproti původním hodnotám se PaCO2 zvýšila všech zařazených pacientek, avšak bez významného rozdílu mezi skupinami (HFNO skupina 30.87 ± 2.50 mmHg vs. 38.28 ± 3.18 mmHg; skupina s obličejovou maskou: 29.82 ± 2.57 mmHg vs. 38.05 ± 5.76 mmHg, P < 0.0001). V ostatních sekundárních sledovaných parametrech nebyly mezi skupinami významné rozdíly.

Závěr: V porovnání s oxygenací obličejovou maskou, byly po použití vysokoprůtokové nazální oxygenace pro rychlý úvod do anestezie k císařskému řezu u rodiček zaznamenány vyšší hodnoty PaO2 and EtO2 ihned po intubaci. Jedná se o bezpečnou metodu oxygenace u rodiček, podstupujících celkovou anestezii k císařskému řezu.

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1052–1058

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Transgastrická abdominální ultrasonografie v anestezii a kritické péči: přehled a návrh přístupu
André Y. Denault, Michael Roberts, Theodore Cios, et al.

Cílem tohoto přehledu je shrnout dostupné znalosti o relevanci použití transesofageálního sonografického vyšetření (TEE) za pomoci 10 transgastrických (TG) zobrazení- tzv. transgastrické abdominální ultrasonografie (TGAUS). Tyto se mohou použít pro zhodnocení abdominální aorty a další abdominální vaskulatury, žaludku, jater, ledvin, sleziny či pankreatu.

Závěr: Článek představuje obecné principy požití TGAUS a dále shrnuje jednotlivá zobrazení s možnostmi jejich klinického využití v rámci perioperační a intenzivní péče při diagnostice relevantních abdominálních patologií, které mohou způsobovat orgánovou dysfunkci a oběhovou nestabilitu.

Anesth Analg 2021;133:630–47

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Asociace mezi premorbidní expozicí betablokátorům a outcomem pacienta v sepsi- The Beta-Blockers in European and Australian/American Septic Patients (BEAST) Study
Kaiquan Tan, Martin Harazim, Andrew Simpson, et al.

Cílem této retrospektivní observační studie bylo zjistit afekt premorbidního podávání beta blokátorů na mortalitu a orgánové dysfunkce v sepsi.

Výsledky: Celkem bylo do studie zavzato 4086 kriticky nemocných dospělých pacientů. Z toho 1556 (38%)  pacientů užívalo premorbidně beta blokátory. Celková mortalita na JIP byla 15.1%.  V upravených modelech bylo premorbidní užívání beta blokátorů spojeno s nižší JIP mortalitou (upravené OR 0.80; 95% CI, 0.66–0.97; p = 0.025) a nemocniční mortalitou (upravené OR, 0.83; 95% CI, 0.71–0.99; p = 0.033). Snížení rizika JIP mortality bylo 16% a bylo signifikantní (HR, 0.84, 95% CI, 0.71–0.99; p = 0.037). Zejména expozice kardioneselektivním beta blokátorům  před septickou epizodou vedla ke snížení mortality. Analýza Sequential Organ Failure Assessment skóre ukázala, že premorbidní expozice beta blokátorům může mít potencionální benefity ke snížení respirační  neurologické dysfunkce.

Závěr: Výsledky této studie naznačují, že  expozice zejména kardiononselektivním beta blokátorům pře sepsí, může být asociovaná s lepším outcomem pacientů. Měla by se proto uskutečnit prospektivní studie, hodnotící užití beta blokátorů v managementu sepse.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005034

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Konsenzuální doporučení pro odebírání hemokultur u kriticky nemocných pacientů s užitím modifikovaného Delphi přístupu
Charlotte Z. Woods-Hill, Danielle W. Koontz, Annie Voskertchian, et al.

Hemokultury jsou zásadní při hodnocení sepse, nadměrné odebírání hemokultur však může vést k falešně pozitivním výsledkům a jsou zbytečnému nasazování antibiotické terapie. Cílem tohoto sdělení bylo vytvořit konsenzuální doporučení, zaměřené na to, kdy je bezpečné neodebrat hemokultury u pacientů na pediatrické JIP.

Výsledky: Celkem bylo dosaženo konsenzu v 19 navrhovaných doporučeních. Mimo jiné se doporučení týkala toho, co zvážit před ordinací hemokultur (vitální hodnoty pacienta a jeho klinický obraz a diskuze s ošetřujícím personálem, neodebírat kultury z periferních žilních vstupů, neodebírat hemokultury u nově vzniklé horečky 24 hodin po operačním výkonu bez známek sepse. Dále bychom se měly vyhnout odběru hemokultur u asymptomatických pacientů na ECMO a kontinuální náhradě renálních funkcí a další.

Závěr: Toto sdělení nabízí 19 konsenzuálních doporučení, kdy je možné vyhnout se odebírání hemokultur, jinak vedoucímu k jejich nadužívání v rámci pediatrických JIP

Pediatric Critical Care Medicine DOI: 10.1097/PCC.0000000000002749

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Antimikrobiální rezistence na odděleních JIP: aktuální informace ve světle COVID-19 pandemie
Rafael Cantón, Desirée Gijón, Patricia Ruiz-Garbajosa

Účelem tohoto přehledu je popsat současnou situaci antimikrobiální rezistence ESKAPE gramnegativních bakterií a jejich situaci na JIP odděleních, dopady tzv. vysoce rizikových klonů (HiRCs), které jsou součástí šíření antimikrobiální rezistence a v neposlední řadě významnost potenciálu COVID-19 pandemie v nárůstu rezistence.

Výsledky: Celosvětově došlo k nárůstu mikroorganismů Enterobakterie ESBL, Pseudomonas aeruginosa s rozšířenou rezistencí a Acinetobacter baumannii. Na JIP odděleních jsou za tento nárůst zodpovědné zejména HiRCs sekvenční typ (ST)131 Escherichia coli, dále sekvenční typy ST258, ST11, ST10, ST147 a ST307 Klebsiella pneumoniae a ST111, ST175, ST235 a ST244 P. aeruginosa. Současně jsou některé z nich zodpovědné za vznik rezistenčních mechanismů nových antimikrobiálních přípravků. Obdobná situace může platit pro Evropský klonální komplex 1 a klonální komplex 2 A. baumannii. Intenzivní použití antimikrobiálních přípravků během Covid-19 pandemie, zvláště na JIP odděleních, může mít negativní dopady na budoucí vývoj antimikrobiální rezistence.

Závěr: K nárůstu antimikrobiální rezistence na JIP odděleních došlo v důsledku šíření vysoce rizikových klonů a je doložena příkladem ESKAPE gramnegativních bakterií. Covid-19 pandemie může mít negativní dopad na nárůst antimikrobiální rezistence a měla by být monitorována pomocí specifických surveillence studií na JIP oddělení.

Curr Opin Crit Care 2020, 26:433–441 DOI:10.1097/MCC.0000000000000755

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Požární bezpečnost a pokyny pro nouzovou evakuaci pro jednotky intenzivní péče a operačních sálů
F. E. Kelly, C. R. Bailey, P. Aldridge, et al.

Vybudování nových jednotek intenzivní péče a operačních sálů, nebo renovace stávajících, umožňuje implementaci prvků požární bezpečnosti a zlepšení managementu mimořádných událostí. Patří sem dobře označené ruční požární hlásiče a uzavírací ventily pro kyslík (servisní jednotky oblastních ventilů), možnost izolace jednotlivých zón, neblokované únikové východy, nebo preference lokalizace JIP v přízemí budov. V praxi by měly být zavedeny a dostupné evakuační plány. Pracovníci by měli obdržet praktický evakuační výcvik a celý plán by měl být pravidelně nacvičován v rámci simulačního tréninku. V doporučení je podtržen význam přípravy, plánování a nácviku evakuačních postupů s konkrétními praktickými příklady. Dále doporučení uvádí faktory, které by měly být z bezpečnostního hlediska zváženy při budování nebo rekonstrukci JIP a operačních sál, jaké by mělo být požární vybavení a pravidla pro evakuaci.

Závěr: Toto konsenzuální doporučení  Asociace anesteziologů Velké Británie a Irska a Společnosti pro intenzivní medicínu shrnuje komplexní bezpečnostní postupy při mimořádných událostech na JIP a operačním sále.

Anaesthesia 2021, 76, 1377–1391

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET