11. ročník ESPA kongresu - Rotterdam

11. ročník ESPA kongresu - Rotterdam

19. 9. 2019 příští rok budou dětští anesteziologové mít svůj kongres ve slunném Portu....

V letošním roce se kongres Evropské společnosti pediatrické anestezie (ESPA) konal v druhém největším městě Nizozemska- Rotterdamu.

Podtitulem letošního ročníku bylo „Nové horizonty v pediatrické anestezii“. Odborný program sliboval velice kvalitní přednášející a zajímavá témata.

Klíčová slova: ESPA, paediatric, anesthesia, Rotterdam

Rotterdam byl do roku 2004 největším přístavem světa (poté ho předčila Šanghaj), stále však zůstává největším přístavem v Evropě.   

ESPA oficiálně vznikla v roce 2009 z původní Federace evropských asociací pediatrické anestezie (Federation of European Associations of Paediatric Anaesthesia -FEAPA).  Původně se setkání jejich členů uskutečňovalo každé 4 roky. Nyní je kongres organizován každoročně.

Čtvrtek 18. 9. 2019

Při zahajovací sekci se přednášky týkaly historie, současnosti a budoucí vize ESPA v podání odstupujícího prezidenta ESPA Dr. Francise  Veyckemanse (FR), právě zvoleného prezidenta společnosti Dr.Laszlo Vutkitse (CHE)a legendy, která stála při vzniku ESPA Dr. Anneke Meursing (NL). Bylo tedy možné, aby se i návštěvníci, kteří na konferenci ESPA zavítali poprvé, ztotožnili s filosofií této organizace, která má v hledáčku především kontinuální vzdělávání, kvalitní výzkum a bezpečnou péči o dětského pacienta, podstupujícího anestezii. V otázkách vzdělávání dětských anesteziologů dominovala otázka sjednocení kurikula výuky napříč evropskými zeměmi, definování požadovaných znalostí a možnosti certifikace speciálního vzdělání v pediatrické anestezii.  U výzkumu by mělo být cílem definovat odpovídající hledané výstupy, napomoci vzniku evropských databází pro mezinárodní výzkumnou spolupráci a podpořit tak síť perioperačních výzkumných týmů.

Další sekce zahrnovala tři tematicky odlišné prezentace. Každá však byla velmi zajímavá a řečníci si dokázali udržet pozornost sálu v kongresovém centru De Dolen velmi snadno. První vystoupil Dr. Joe Brierley (UK) s tématem Etické problémy na pediatrické JIP. Zdůraznil, že až 90% neshod a konfliktů pochází z komunikace s rodinou pacienta a jsou řešitelné, pokud se pokusíme ustanovit si vzájemně respektující prostředí. Rovněž upozornil na mnoho tématicky zajímavých knih a článků. Přednesl různé  úhly pohledu na míru účasti rodičů v průběhu rozhodování o průběhu a ukončení terapie, uvedl některé úvahy o současné závislosti dětí na technologiích a odmítání vakcinací. Další přednáška Dr. Dicka Tibboela (NL) se týkala procedurálního a pooperačního managementu bolesti u novorozenců. Hodně času při tom hovořil o skórovacích systémech pro novorozence (např. COMFORT neo stupnice, FLACC stupnice, nebo PIPP-Premature Infant Pain Profile). Zmínil také, že již není nutné vymýšlet další skórovací systémy.  Je důležité, aby se již existující začaly používat, společně s celkovým klinickým obrazem dítěte tak, aby pečující personál nepodceňoval známky diskomfortu u novorozenců. Poslední přednáškou toho bloku byla prezentace Dr. Erika Ramona Iserna (NOR): Anesthesia Induction: Art of Science, kde se zabýval například otázkou přítomností rodičů na sále při úvodu do celkové anestezie. Zmínil, že podle výzkumů nesnižuje přítomnost rodičů na sále předoperační anxietu u dětí.

V odpoledním programu stojí jistě za zmínku přednáška Dr. Tibbeol: ECMO in children. Ten nám představil různé výzvy, které zavedení ECMO u dítěte obnáší. Ať už jsou to výzvy technického charakteru, problémy s koagulací, či změny ve farmokokinetice léčiv. V jeho přednášce byla rovněž zmíněna studie, která se zabývala strukturálními změnami mozku (zmenšení hippokampu) a neurobehaviorálními změnami ve vývoji u dětí, které byly napojeny na ECMO.  S další skvělou přednáškou vystoupil  Dr. Sulpicio Soriano (USA). Jeho tématem bylo  ABCDs of TBI (Trauma Brain Injury) a US Perspective of Best Practices and Guidelines.  Dr. Soriano začal s tím, že u dětí je jiná biomechanika spinálních úrazů. U dětí ve věku 0-3 roky dochází ve více jak 50% případů k traumatickým poraněním v oblasti C1-2, zatímco u dětí ve věku 4 až 12 let se s tímto umístěním poranění setkáme už jen v 8%. Na to je potřeba myslet už při A- zajišťování dýchacích cest. U B-dýchání zmínil nebezpečí hypoxie vzniklé z dlouhodobé hyperventilace pacienta. U C bylo důležitým poselstvím vyhnout se hypotermii u pacienta s TBI. V D se věnoval používaným léčivům a také nutnosti dekompresní kraniektomie. Důležité bylo upozornění auditoria na existenci  2019 Consensus and Guideline Based algoritmus pro terapii TBI. V podvečerních hodinách přednášel Dr. Dean Curt (USA) o Game changing innovations in pediatric anesthesia. Velice hezky připomněl, jaký by měla mít inovace význam a to především přidat kvality v poměru k ceně. Jako hlavní možné inovace v budoucnosti pediatrické anestezie označil Dr. Curt videolaryngoskop, kvantitativní EEG a zavedení bezpečnostních a kvalitativních analýz. Poté přednášek Dr. Paul Stricker (USA): Paediatric Perioperative Outcomes: towards a core outcome set, ve které se zmínil například o tzv. COMET iniciativě, která se snaží standardizovat sledované outocmy pacientů, aby bylo možné snáze studie porovnávat a nechyběly data pro případné metaanalýzy. Poslední přednáškou dne, s názvem QI and dashboards: providing departmental feedback, nám Dr. Elena Fernandez (UK) představila, jakým způsobem provádí kvalitativní analýzu a audit na jejím oddělení. Ozřejmila nám rozdíly mezi výzkumem a kvalitativní analýzou, řekla nám, na co by měla analýza cílit a jak ideálně její výsledky implementovat při zlepšování kvality péče o pacienta.

Pátek 19. 9. 2019

Po pátečním dobročinném ranním běhu byli přítomní připraveni na další zajímavé informace ze světa pediatrické anestezie. První přednášky se ujal Dr. Dick Swaab (NL) a její název byl Anesthesia during development: needs for research. Přestože již z názvu přednášky bylo jasné, že tato tématika bude v budoucnu vyžadovat získávání dalších poznatků, Dr. Swaab nás obsáhle seznámil například s Hebbsovým pravidlem vzruchů neuronové sítě, předpokládaným mechanismem degenerativního působení anestetik (zkoumaných na animálních modelech), nemožnosti rozlišit vliv anestetik a celkového alterovaného stavu pacienta na jeho neurologický vývoj a na závěr upozornil, že degenerativní procesy byly u zvířat pozorované u vícečetných prolongovaných anestezií, nikoliv jedné krátkodobé.

Další panel přednášek se věnoval neuroanestezii. Souběžně probíhaly workshopy na téma jak napsat a posoudit článek (How to write and review a paper),  sedace u dětí (Sedation for paediatric anesthesiologists) a ventilace jedné plíce (Single lung ventilation). Účastníci workshopů se k ostatním mohli přidat při hodnocení posterové sekce, nebo až na odpolední přednášky. Například v bloku Editor Picks, kde se hovořilo o nejlepších, nejvíce inovativních a zajímavých článcích, z pohledu Andrew Davidson  (AUS) v anestezii, Briana Anderson (New Zealand) v  intenzivní medicíně a Suellen Walker (UK) u tématu bolesti. Pak už čekala na účastníky kongresu gala večeře na lodi SS Rotterdam.

Sobota 20. 9. 2019

Oficiální program byl omezen pouze na dopolední hodiny. V tomto čase měli účastníci možnost vyslechnout blok o Hemostáze, kde mluvil nejprve Andreas Machotta (NL) na téma Massive Transfusion, o tom co je to masivní transfúzní protokol, kdy jej zahájit, jaké použít přípravky (v tomto případě varoval před podáním NaCl roztoku, který může způsobovat hyperchloremickou metabolickou acidózu a zhoršovat stav pacienta), kdy a jak podávat kyselinu tranexamovou a za výhodou označil používání point of care testů. Každé pracoviště by rovněž mělo mít vypracovaný a dostupný  postup protokolu masivní transfúze. Další dvě přednášky od Dr. Fanny Bonhomme (CHE) a Dr. Peter Frykholm (SWE) byly věnovány předoperačním testů a perioperačnímu monitoringu pacienta.  U předoperačních testů zdůraznila Dr. Bonhomme, že jejich použití by mělo být racionální, měli bychom vědět, co od daného testu očekáváme a zda to změní náš medicínský postup.  Podle Dr. Bonhomme bychom měli pečlivě a standardizovaně odebírat anamnézu pacientů, nutnost předoperačního testování striktně individualizovat a nespoléhat se na to, že pokud jsou výsledky numericky v normě, nehrozí žádné nebezpečí (například normální hodnoty PT, aPTT a destiček nevylučují poruchu hemostázy). V poslední dopolední přednášce Dr. Frykholma o perioperačním monitoringu byla velice zajímavá část o použití NIRS. Byla škoda, že se tento velmi přínosný blok časově překrýval s neméně kvalitními workshopy na téma analýza velkých dat (Big Data Analysis) a úvod do zlepšení kvality ( Introduction in Quality improvement).

V posledním odborném bloku kongresu nazvaném: “My Worst Nightmare”(Má největší noční můra) nám postupně 3 vynikající řečníci Lonneke Staals (NL), Paul Stricker (USA) a Sulpicio Soriano (USA) prezentovali klinické případy, které by pro většinu z nás byly právě noční můrou. Průběh tohoto panelu byl interaktivní.  Lékaři ukázali svůj klinický postup a ocenili diskuzi v návaznosti na zmíněná fakta.

Následovalo poděkování řečníkům, organizačnímu týmu a účastníkům kongresu. Na závěr se rovněž prezentovalo španělské Porto, jako místo dění příštího kongresu ESPA.

 


Zpět